dDamage: ničivá vlna francouzského elektra

20. prosinec 2010

Pařížské duo dDamage tvoří bratrský tandem Jean-Baptiste a Frederic Hanakovi. Tihle frenetičtí elektronici se slabostí pro písmeno „d“ (viz jejich sólové projekty dDash a rudDe) se na evropské scéně pohybují už zhruba deset let. Za tu dobu bratři vyzkoušeli leccos: jejich styl po celou dobu charakterizovala absolutní všežravost a horečnatý zápal.

Chuť objevovat se u nich mísí s potřebou kreativně se postavit k aktuálním trendům. Reverbreak This Beat Down (2000) byl jejich testament abstraktního hiphopu, v době, kdy tento žánr měl ještě nějakou relevanci. Jejich manický pohyb na pomezí elektra, hip hopu a hlučného breakbeatu začal s deskou Harsh Reality of Daily Life (2001), která vedle jednoho z nejodpornějších přebalů v historii disponuje i nečekanými industriálními pasážemi. Následující split album Missing the Link bylo tak trochu komentářem předchozí nahrávky a především sonickou bitvou mezi bratry v trikolóře a japonským producentem Kowatabou.

Rok 2004 znamenal pro dDamage dosavadní vrchol: jejich ztřeštěné album Radio Ape vyšlo na prestižní značce Planet Mu a sklidilo solidní ohlas. Dvojice tady vtipně zkřížila vlivy hiphopové i rockové tradice, zahustila je nekonečnými distorzemi a výsledkem byl ujetý mix špinavého digitálního noisu a chytlavého analogového funku.

Svůj epileptický styl dDamage dále vybrušovali na EP Ink 808 a albu Shimmy Shimmy Blade (2006), na němž se sešla svita hiphopových výtržníků historie i současnosti (Bigg Jus z Company Flow, Dose One nebo MF Doom). Breaky, sirény, glitch-hop, hudební pyrománie: deska, která se dočkala i ryze instrumentální verze, jako by chtěla co nejpřesněji kopírovat excentrickou atmosféru, kterou dDamage dokážou vytvořit na koncertech.

02214774.png

Předloni se pařížská bratrská jednotka svým mile nazvaným opusem 100% HATE přiblížila o poznání přístupnějším vodám. Ani čitelnější produkce a striktně taneční rytmy ale nezbavily jejich adrenalinovou hudbu tenze. Březnové EP The Truth se mohlo vykázat několika hardcorovými remixovými průstřely z dílny Kid 606 nebo Magnum 38, ale hlavně bylo předzvěstí letošního nového alba Aeroplane. Na něm si ve čtrnácti skladbách chlapci opět zadováděli s pestrou směsicí hostů – Jonem Spencerem počínaje a Bomb The Bass konče. Tvrdší IDM (Inteligent Dance Music) se tu znovu kloubí s digitálně pochroumaným hiphopem a hrubozrnnými elektrem.



Není pochyb o tom, že Jean-Baptiste a Frederic Hanakovi udělají v lednu vše proto, aby odpálili MeetFactory do vesmíru: nečekejte žádnou Hanáckou kyselku, tohle bude přívalová vlna zvuku, která vás položí na lopatky.

Spustit audio