Debut Azealie Banks je frankensteinovské monstrum i hiphopový průvan
Rapperka Azealia Banks na sebe výrazně upozornila před třemi lety mixtape 1991 a následným elektro-rapovým hitem 212, následně se dokonce umístila na třetí příčce v prorocké anketě BBC Sound of 2012. Jenže místo slávy strávila následující tři roky hořkým bojem s nahrávací společností a twitterovými válkami se slavnými spolupracovníky, které jí firma dohodila, jako byli Disclosure či Pharrell Williams. A její debut Broke with Expensive Taste začal nekonečným odkládáním připomínat Chinese Democracy.
Minulý týden jsme se jeho vydání konečně dočkali – Azealia desku vypustila digitální cestou po vlastní ose. Deska zní přesně tak, jak by jeden očekával od nahrávky, kterou dívka bojující s celým světem vytrhla z chřtánu nepřátelské nahrávací společnosti, jako kolosální frankensteinovské monstrum, jehož švy praskají při každém pohybu. Na druhou stranu je ale výsledek na hony vzdálený od předvídatelného produktu velkých labelů, kterým měla deska původně být.
Možná by označení mixtape sedělo na Broke with Expensive Taste lépe. Azealia většinu času rapuje do vypůjčených beatů od vesměs anglických undergroundových producentů, které budou znát posluchači Turbanu Honzy Bárty (Boddika, Pearson Sound, Lone, M. J. Cole). I hodně původních tracků má blíže ke klubové hudbě než k tradičnímu hip hopu. Rozhodně ale nečekejte trap, stadionový dubstep nebo garážový revival, Banks dokázala oba hudební světy spojit na té nejzákladnější undergroundové úrovni, což si zaslouží potlesk. A všechno navíc opepřila punkovým feelingem.
Je celkem jasné, že při tom, jak vznikala, nemůže být Broke With Expensive Taste bez chybiček. Pro začátek se nepříliš vyvedlo sekvencování – po úvodní Idle Delilah přijde trio slabších tracků a samotné silné jádro desky začíná až s 212, po níž následuje půlhodina sonických ataků punk rapu s inovativními beaty. Takhle nějak jsem si v roce 2011 představoval její debut, sebevědomý, nekompromisní a ohlašující nové hiphopové trendy. Někdy nicméně svéhlavička Azealia zajde trochu příliš daleko – třeba když v Nude Beach A-Go-Go vyzve Ariela Pinka na cestu do šedesátek a celé to působí jako pasivní agresivní provokace.
Broke with Expensive Taste je nakonec mnohem lepší album, než jsme mohli po třech letech odkládání doufat. Zároveň to ale rozhodně není tak dobré album, jak jsme doufali před třemi lety, a jednomu se až tají dech při představě, jaká by deska mohla být, kdyby obě strany sporu prokázaly snahu o kompromis. Teď zbývá věřit, že Azealia Banks při přípravě desky nabrala zkušenosti, které zúročí v budoucnosti.
Azealia Banks – Broke with Expensive Taste (Azealia Banks / Prospect Park)
Hodnocení: 75 %
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
