Deska týdne: Ambientní pop These New Puritans

Jak je zatím poslední nahrávka These New Puritans komplikovaná, tak je v některých momentech přímočará. Melodické linky se zde vynořují jakoby mimoděk, aby byly po chvíli opět schovány pod zvukovou hladinu dechů, klavíru nebo terénních nahrávek. Field of Reeds je možná jednou z nejosobitějších desek, které v poslední době vyšly. Při poslechu se přitom nezdá, že by šlo o nějaký závratný experiment, všechny skladby totiž plynou s až nebývalou lehkostí.

Největší výhrou alba Field of Reeds je snoubení zdánlivé jednoduchosti se zjevnou propracovaností. Zdá se, že si Jack Barnett při nahrávání alba teprve pobroukával melodie, které se mu zrovna rodily v hlavě, a jejich nevybroušený tvar pak obalil perfekcionistickým zvukem. Snahu o maximální vypiplání desky ostatně dokládají i historky o natáčení zvuků křídel jestřába nebo rozbíjející se sklenky. These New Puritans se každopádně podařilo vytvořit zajímavé hudební pnutí, které ještě zvýrazňuje nezúčastněný vokál zpěvačky Elisy Rodrigues.

These New Puritans – Field of Reeds |foto: Infectious Music

Těžko Jacka Barnetta podezírat z kalkulu, výsledky jeho práce spíš dokládají, že si dělá spolu se svou skupinou, opravdu co chce a co ho zrovna baví. V každém případě ale ukázal jednu z cest, jak se udržet na výsluní. Až na pár výjimek nedosahuje v dnešní internetové době životnost indie hvězdiček nijak závratných časových úseků, ale These New Puritans zvolili velmi dobře fungující taktiku: pokaždé překvapit něčím novým. S takovým přístupem nemůžete být neúspěšní. Tedy pokud máte dostatek talentu a invence.

Přečtěte si i nadšenou recenzi Jiřího Špičáka: „I díky nové člence kapely, portugalské zpěvačce Elise Rodrigues, je album velmi intimní. Tak intimní, že připomíná vnitřní cestu člověka, který hledá sám sebe. Téhle interpretaci může napovídat i název alba. Field of Reeds, tedy rákosové pole, je ve staroegyptské mytologii ekvivalentem křesťanského nebe – vládne v něm bůh plodnosti a úrody Osiris a dostanou se do něj jenom ty duše, které jsou stejně lehké jako pírko bohyně Maat. Cesta do rákosových polí není jednoduchá – These New Puritans tak ale pojmenovali poslední skladbu desky. Je to možná znamení, že jejich cesta skončila úspěšně. Vymanili se z okovů, které jim přiřkli hudební publicisté v minulých letech a natočili desku, která svojí osobitostí nemá letos obdoby.“

These New Puritans – Field of Reeds (Infectious Music 2013)