DESKA TÝDNE: Nic nekončí aneb věčné hledání smyslu na The Microphones in 2020

26. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Phil Elverum

Trochu rozmazané, přepálené fotky. Duch minulosti, dvojitá expozice. Pomalu mizící vzpomínky na horké letní dny a dlouhé zimní večery. Přehlížíme poslední roky i desetiletí. Co všechno se stalo, co se v nás změnilo? Phil Elverum po 16 letech oživil svůj původní projekt The Microphones. Pětačtyřicet minut trvající hudební a filmová esej o tom, co bylo a je důležité a co může znamenat touha po tvorbě umění.

Americký písničkář a hudebník Phil Elverum vydal poslední regulérní album s The Microphones před bezmála 16 lety, aby následně přešel pod moniker Mount Eerie. Ten se zapsal do paměti posluchačů především kvůli dvěma intenzivním nahrávkám, v nichž rezonoval hluboký smutek a pomocí kterých se Elverum vyrovnával se smrtí svojí ženy, výtvarnice Geneviéve Castreé, která prohrála boj s rakovinou.

Elverum za svou kariéru vystřídal množství pseudonymů, i své příjmení si před časem sám pozměnil. V loňském roce jej nejvíc začala spalovat touha po navázání na projekt, jehož aktivní léta spadají od poloviny devadesátek do poloviny nultých let. A tahle resuscitace se podařila.

Jeho návrat k The Microphones by se skoro dal označit za triumfální, pokud vůbec můžeme při hovoření o takto introspektivní a intimní nahrávce používat tak okázalá slova. Už na to konto, že nic, co Phil Elverum dělá, okázalé není.

Naopak, na Microphones in 2020 konfrontuje posluchače s písní v délce alba, vybavenou krátkým filmem, v němž se kupí fotografie ze vzdálené i nedávné minulosti. Vedle momentek z pláže, koncertů, sedadel aut a unifikovaných amerických dinerů můžeme vidět i nahodilá zátiší každodennosti. Pohledy z okna, prázdná židle v kuchyni, osamělé stromy, přírodní hájemství.

Microphones in 2020

Hlavní monotónní kytarový riff nese na svých zádech celé vyprávění, které se samo ztrácí v čase. Elverum vypráví o momentech, kdy mu bylo sedmnáct, o počátcích jeho tvorby i nadějích, aby následně přeskočil a vykreslil náhodný záblesk paměti o dni, kdy se šel podívat do kina na čínský film Tygr a drak.

Toulky pamětí, reflexe vlastní tvorby, přeskakování ze střechy do hlubin jezera až k parkovištím, k cestám na turné, k výčtu kazet, co měl připravené v autě na další přejezd, moment, kdy viděl živě Stereolab a inspirovalo ho to.

Microphones in 2020

Podobně přirozeně, jako proplouvá časem, pluje i páteřní riff celými 45 minutami. Občas se vynoří basová linka, beat nebo ambientní šum, občas atmosféra zhoustne a znaléhaví, aby se zas vše pomalu uklidnilo. Občas přiznaně cituje sám sebe a svou dřívější tvorbu. Ať už textech, či v hudebních motivech.

The Microphones in 2020 jsou povídkou a zároveň filozofickou úvahou, nicméně na nic si nehrají. Nejsou chaotickou, neuspořádanou jízdou po povrchu minulosti, ale spíše rozvětvujícím se a opět se sbíhajícím pramenem. Elverum vypráví klidně a věcně. Stojí nohama na zemi a dívá se kolem sebe. A o tom zpívá.

Co se podařilo Elverumovi na albech A Crow Looked at Me a Now Only? Dá se o The Microphones in 2020 hovořit jako o monotónní nahrávce, kterou je náročné uposlouchat? A v čem tkví její kouzlo? Poslechněte si celou recenzi naší poslední desky týdne.

The Microphones in 2020 (2020, P.W. Elverum & Sun, Ltd.)

Spustit audio

Související