Deska týdne: Futuristické dancehallové vize? Miss Red zasazuje úder a vzdává poctu svému dědečkovi

Dancehall, který vznikl před více než čtyřiceti lety na Jamajce, samozřejmě není žádnou novinkou a rozhodně není nový ve smyslu inspiračního zdroje pro hudebníky z celého světa. I když bude vždy spojován s jistou mírou machismu, násilím, drogami a tématy z hlubin podsvětí, jeho důrazná taneční rytmika a tučný sound pozvolně se valící z mobilních soundsystémů si žádá nové a nové překlady a adaptace. Právě londýnský The Bug s jeho jedovatou, kyselinovou formou operuje již od konce devadesátých let a před deseti lety sklidil velký úspěch s deskou London Zoo. Tohle ale není článek o Kevinu Martinovi / Bugovi, ač ho nemůžeme z příběhu Miss Red úplně vyškrtnout.

Miss Red je původně z izraelské Haify, než začala žít v Berlíně, vzala to ještě přes Kanadu, kde je podle ní údajně v současnosti nejlepší marihuana. K reggae ji přitahoval od počátku jeho duchovní rozměr, sama sebe vnímá jako spirituální osobu, byť se nehlásí k žádnému náboženství. Zpívat v nářečí patois (jak to například udělala i Rihanna před dvěma lety na Anti) je prý pro ni úplně stejné jako v angličtině, už jen proto, že ani jeden ze zmíněných jazyků není její mateřský a oba dva nasála především díky poslouchání hudby.

Zpívala odjakživa, ale rapovat si vyzkoušela poprvé až s The Bugem. Na tři roky staré mixtape Murder mezi ní a temnými, těžkými beaty Kevina Martina funguje až fascinující dynamika a napětí. Zatímco u země probublává znepokojivý beat, Miss Red plyne kdesi nad ním, rámuje ho a dodává mu nový kontext i lehkost. Samotný Martin si toho je plně vědom, v rozhovoru pro magazín Fact uvedl, že Miss Red mu seslalo snad samo nebe. Vždycky prý toužil spolupracovat s ženskými MCs, aby se oprostil od machistické podstaty dancehallu. Miss Red má za sebou ale také spolupráci s „Basquiatem moderní hudby“ – londýnským rapperem a producentem Gaikou, s nímž natočila už dva tracky. Miss Red se také objevila na featu u dancehallové kapely Trilion nebo japonského elektronického dua Silent Poets.

Miss Red|foto: Pressure

Největší devízou K.O. je ucelenost a překvapivá nenucenost, při které přecházíme z jednoho bangeru ke druhému. A hlavně není potřeba moc času na rozjezd, Miss Red se s ničím nemaže, hned první skladba Shock Out uchvátí svou hutností a úderností, aby zničehonic přešla do podstatně zádumčivější One Shot Killer. Přirozeně nás pak nese až k hitovým singlům, jakým je bezesporu pilotní track alba Dagga.

Miss Red prý toužila po tom, aby její debutová deska „nastavila zrcadlo současné zparchantělé době pořádně zparchantělým soundtrackem“. Je v tom samozřejmě jistá nadsázka, ale poměrně dobře se v tom odráží i obal desky. Dobová fotka boxera je totiž portrétem jejího milovaného dědy, který boxoval v Maroku ve 40. letech (než odešel s manželkou do Izraele). Zemřel navíc během doby, kdy byla na turné se svým mixtapem Murder. Deska, která tak má být odrazem života, touhy po lásce (v mnohem více všeobjímajícím smyslu, neredukovaná pouze na tu partnerskou) i vykreslením cyklické temnoty, v jaké se jako lidstvo motáme, je ještě doplněna o rozměr přiznání vlastních kořenů a do jisté míry i oné spirituality, o které se Miss Red tak ráda zmiňuje.

Deska týdne: The Bug je temný rytíř kyselinového dancehallu. Sedm fází jeho dubových mutací

• Upravit
• Smazat

Na albu K.O. izraelské dancehallové rapperky Miss Red se výrazně podepsal i britský producent Kevin Martin, známý jako The Bug. Deska vychází ze svébytné estetiky, kterou Martin pod svými různými hudebními aliasy buduje už více než čtvrtstoletí. Zmutovaná verze jamajského dancehallu je páteří, na níž stojí jeho hudba, stejně jako aktuální novinka Miss Red.

Jediné, co můžeme Miss Red tak trochu vyčítat, je až přílišná „dokonalost“ a školometství, s jakým svůj rap uskutečňuje. Někde tam, v dokonalém, bohatém zvuku, přesném frázování a přehnaném perfekcionismu se ztrácí něco z živelnosti z původních hostovaček právě u The Buga či dalších hudebníků. Miss Red přináší do dancehallového kánonu prvky klubové avantgardy, a žánr tak obohacuje podobně, jako to před lety dokázala M.I.A. Díky Miss Red se tak dancehallové mutace neohlíží jen dozadu, ale dívají se i do budoucnosti.  

Miss Red – K.O. (Pressure, 2018)
Hodnocení: 85 %