Děti jsou cesta k dospělým, shrnuje působení ve vyloučené lokalitě Janov umělkyně a sociální pracovnice Bára Bažantová

Projekt vznikl na popud iniciativy pro současné umění tranzit.cz, hlavním zadáním byl výběr vyloučené lokality na severu Čech. „Jinak to bylo hodně otevřené ve smyslu, jak tam budu pracovat a co vytvořím. Během toho měsíce jsme s Lenkou připravovaly různé aktivity pro lidi, kteří tam žijí, mělo to hlavně vzdělávací a kulturní charakter. Ze svých deníkových zápisků jsem potom napsala knihu Hoří chemička, něco si přej,“ vysvětluje Bažantová. „Libuše má do budoucna fungovat jako komunitní centrum, ale všechno je otázka peněz,“ dodává.

Program nakonec Bára s Lenkou zacílily na společné zážitky a aktivity. „S dětmi jsme se dostávaly blíž k jejich rodičům, kteří do Libuše ze začátku moc nechodili. Ke konci měsíce už ale k Báře začali být důvěřivější, ten posun jsme zaznamenaly i v tak krátkém časovém úseku,“ říká Lenka. Bára ji doplňuje: „Svět dětí je mnohem víc bezprostřední i díky ne tak velkým negativním zkušenostem s okolím. Děti mají nejméně nedůvěry a skrz ně je cesta, jak se dostat do kontaktu s maminkami. A ty zase, jak se dostat dál.“

Co bylo během loňského zářijového pobytu v Janově pro Báru a Lenku největší výzvou? A dodala by Bára po roce něco do závěru knihy? Poslechněte si celý rozhovor o knize Hoří chemička, něco si přej.