Děti smrt blízkého prožívají jinak, třeba si hrají na pohřbívání, říká terapeutka Sylvie Stretti
Ztráta blízké osoby přináší smutek, vztek, chaos, bolest... Může v takové situaci pomoci terapie, nebo je potřeba to prostě přečkat, až to přebolí? Jak se liší prožívání takové ztráty u dospělých a u dětí? A s čím mají lidé po smrti nejbližších největší problém? O životě po smrti jsem si v Diagnóze F povídala s ředitelkou poradny Vigvam Sylvií Stretti.
O smrti se s dětmi nemluví snadno. Někdy se tomu lidé snaží vyhnout vysvětlením, že děti přece do určitého věku smrt vůbec nechápou. Podle Sylvie Stretti však smrt může v určitém rozsahu pochopit i velmi malé dítě. „V pohádkách je smrt přítomná často. Popelka je bez maminky, má tam macechu. A i když se děti někdy ptají, proč nemá maminku a proč je macecha zlá, častěji se zaměřujeme na otázky, na které se nám snáz odpovídá,“ říká v Diagnóze F. Jedním z důvodů, proč se tématu smrti v hovorech s dětmi vyhýbáme, je, že je nechceme vidět smutné.
To, jak se dítěti daří či naopak nedaří přijmout smrt svého blízkého, můžeme pozorovat na změnách v chování i ve způsobu, jak si dítě hraje. „Místo hraní si se zvířátky na farmu si hrají třeba na nemocnici nebo na pohřbívání,“ popisuje možné projevy dětského truchlení terapeutka.
Standardní doba, během které bychom měli zvládnout přijmout něčí smrt, neexistuje. Když odejde prarodič, kterého ve vysokém věku už sužovaly četné choroby, bude tato doba pravděpodobně kratší než v situaci, kdy došlo k nečekanému úmrtí v mladším věku. Pokud se jedná o smrt násilnou, nebo dokonce sebevraždu, pak může doba potřebná pro přijetí smrti blízkého trvat v řádu měsíců až let.
Mají chodit děti na pohřby? Proč bývá věta „kdybys cokoliv potřeboval, tak se ozvi“ někdy tak neúčinná? A jak můžou pomoci po smrti blízkého peníze? Poslechněte si Diagnózu F se Sylvií Stretti.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
