Diagnóza F: Neléčená deprese může zkrátit život o dlouhá léta

21. duben 2017
deprese - smutek - úzkost

Ačkoliv se v dnešní době mluví o depresi jako o jedné z nejčastějších duševních poruch, nedá se říct, že by bylo depresí víc než v minulosti. Psychiatr Tomáš Rektor spojuje vyšší počty depresivních osob spíše s lepším způsobem diagnostiky než s tím, že by se nám žilo výrazně hůř.

„Naopak, v dnešní době je nám lépe. Pokud bychom žili ve středověku, tak bychom v našem věku za sebou měli už několik úmrtí vlastních dětí, hladomory, morové epidemie atd. V dnešní době jsme vystaveni velké míře stresu, ale žije se nám určitě lépe než tehdy,“ říká v rozhovoru Diagnózy F Rektor. Deprese může postihnout prakticky kohokoliv. Většinou ji ale spouští dlouhodobější zátěž, dlouhodobý stres, svůj podíl v tom nese i genetická výbava. „Častěji je deprese problém pro lidi, kteří dosud žili aktivně, pracovali, fungovali, byli výkonní, a když se jim něco takového přihodí, nejsou na to připraveni, nevědí, co s tím,“ dodává psychiatr.

V poslední době se čím dál více hovoří o tom, že depresi lze do jisté míry řešit i například změnou životního stylu či jídelníčku. Tomáš Rektor se však pouze na tyto možnosti spoléhat nechce. „Tyto věci samozřejmě mohou ovlivnit to, jak se cítíme, ale zároveň by se neměly stát zbraní v ruce osob blízkých člověka, kterému je špatně, aby mu říkali – začni cvičit, jinak jez a bude ti dobře, to totiž samo o sobě nemusí stačit a jen to vyvolá další tlak a člověku je pak ještě hůř.“

O depresi se někdy hovoří také jako o smrtelné chorobě. Část pacientů s depresí ukončí svůj život sebevraždou. Neléčená deprese však může zkrátit život o dlouhá léta i bez tohoto tragického konce. „Častější jsou choroby oběhového systému, člověk v depresi se tolik nestará o svou životosprávu, takže jeho tělo strádá i po dalších stránkách, příčin úmrtí tak může být více,“ doplňuje Rektor.

Poslechněte si celý rozhovor s psychiatrem Tomášem Rektorem o depresi.

Další články autora