Diagnóza F: Neléčená deprese může zkrátit život o dlouhá léta

21. duben 2017

Ačkoliv se v dnešní době mluví o depresi jako o jedné z nejčastějších duševních poruch, nedá se říct, že by bylo depresí víc než v minulosti. Psychiatr Tomáš Rektor spojuje vyšší počty depresivních osob spíše s lepším způsobem diagnostiky než s tím, že by se nám žilo výrazně hůř.

„Naopak, v dnešní době je nám lépe. Pokud bychom žili ve středověku, tak bychom v našem věku za sebou měli už několik úmrtí vlastních dětí, hladomory, morové epidemie atd. V dnešní době jsme vystaveni velké míře stresu, ale žije se nám určitě lépe než tehdy,“ říká v rozhovoru Diagnózy F Rektor. Deprese může postihnout prakticky kohokoliv. Většinou ji ale spouští dlouhodobější zátěž, dlouhodobý stres, svůj podíl v tom nese i genetická výbava. „Častěji je deprese problém pro lidi, kteří dosud žili aktivně, pracovali, fungovali, byli výkonní, a když se jim něco takového přihodí, nejsou na to připraveni, nevědí, co s tím,“ dodává psychiatr.

V poslední době se čím dál více hovoří o tom, že depresi lze do jisté míry řešit i například změnou životního stylu či jídelníčku. Tomáš Rektor se však pouze na tyto možnosti spoléhat nechce. „Tyto věci samozřejmě mohou ovlivnit to, jak se cítíme, ale zároveň by se neměly stát zbraní v ruce osob blízkých člověka, kterému je špatně, aby mu říkali – začni cvičit, jinak jez a bude ti dobře, to totiž samo o sobě nemusí stačit a jen to vyvolá další tlak a člověku je pak ještě hůř.“

O depresi se někdy hovoří také jako o smrtelné chorobě. Část pacientů s depresí ukončí svůj život sebevraždou. Neléčená deprese však může zkrátit život o dlouhá léta i bez tohoto tragického konce. „Častější jsou choroby oběhového systému, člověk v depresi se tolik nestará o svou životosprávu, takže jeho tělo strádá i po dalších stránkách, příčin úmrtí tak může být více,“ doplňuje Rektor.

Poslechněte si celý rozhovor s psychiatrem Tomášem Rektorem o depresi.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.