Dobrodružství „v holčičím stylu“. Lucie Radová projela Jižní Ameriku v růžových tuktucích

4. březen 2018
Dobrodružství „v holčičím stylu“. Lucie Radová projela Jižní Ameriku v růžových tuktucích

Každý neúspěch byl jen další součástí cesty a právě to odlišuje cestovatele od turisty, říká Lucie Radová, která se svým výhradně ženským týmem projela Jižní Ameriku ve dvou motorizovaných tříkolkách – tuktucích.

Novinářka a cestovatelka Lucie Radová a čtyři její kamarádky vyrazily v září z Kolumbie. V Bogotě nakoupily tuktuky, motorizované tříkolky, jednu novou a jednu z druhé ruky. Nechaly je nastříkat na růžovo a vyrazily přes Ekvádor a Peru do Bolívie. „Ani jsem nevěděla, co nám všechno hrozí,“ říká Lucie Radová o technických a provozních znalostech motoristického cestování. „Je to zábava, doporučuju.“

Dobrodružství „v holčičím stylu“. Lucie Radová projela Jižní Ameriku v růžových tuktucích

Andy, Amazonie, solná pláň, pampa

Tuktuky, kterým Lucie Radová obvykle říká růžová monstra, uměly na rovině jet až 60 kilometrů v hodině, průměrná cestovní rychlost se vyšplhala zhruba na polovinu. „Udělaly jsme tolik dopravních přestupků jako za celý život. Ale možná právě díky tuktukům nám bylo všechno odpuštěno.“ Trasa cesty byla nakonec téměř dvojnásobně dlouhá. „Zajížděly jsme si, abychom objevovaly,“ říká Lucie Radová. Cesta zvaná Trampolína smrti v Kolumbii, ekvádorská Amazonie, Andy, peruánská pampa – nic z toho nebylo v původním plánu a kilometry výpravě rychle naskakovaly. S jídlem rostla chuť. „Cesty, na které jsme se před odjezdem neodvážily ani pomyslet, jsme na místě nakonec zvládaly. Postupně jsme si tím pádem posouvaly limity a chtěla jsem pořád víc.“ Maximální výška, kam výprava s tuktuky vyjela, byla 4 800 metrů nad mořem.

Krizový bod byl odchod dvou členek výpravy

Do cíle na bolivijskou solnou pláň Salar de Uyuni dojely šest dnů před Štědrým dnem, po 104 dnech cesty. Ale to už byla výprava jen ve třech lidech. Po 7 týdnech došlo k odchodu dvou členek týmu. „To byl hodně krizový moment. Holky už nechtěly pokračovat a odešly. A měly i výhrady k tomu, jak cesty vedu a málo plánuju. Bylo to pro mě těžké. Jeden z tuktuků navíc druhý den přestal jet, já jsem to sama opravovala a upadla jsem do deprese,“ komentuje to Lucie Radová. Ale nakonec výprava překonala i další obtíže. Ani na Salar de Uyuni se nezastavily, ale oba tuktuky pokračovaly – už odděleně – přes Argentinu do uruguayského Montevidea, odkud putovaly do Česka.

O nejzajímavějších momentech a zážitcích z výpravy a cestě v růžových barvách namísto khaki kapsáčů si můžete poslechnout celé vydání cestovatelské Casablanky!

Lucie Radová