Dospívat není hanba. Norský seriál Skam inovuje konverzační drama. V esemeskách

26. duben 2017

Mladí dnes tráví spoustu času na internetu, pořád si s někým píšou, posílají navzájem fotky, hrají hry. Nic jiného je nebaví, s ničím nejsou spokojení. Tak nějak je vidí generace jejich rodičů. Internetový seriál, který proto život teenagerů ukazuje pomocí sociálních médií, může už dnes působit jako simulakrum. Anebo se povede a stane se z něj digitální realistické drama se společenským přesahem. Skam je ta druhá možnost.

„Globální duch se pomalu a jistě rozpouští ve světě volného obchodu a ekonomického liberalismu. Ve světě plném nekonečných možností. Světě, kde se vám splní všechny sny. Zní to fantasticky. A taky to fantazie je. Fantazie malé skupiny lidí. Pro ty ostatní, ubohou většinu, kapitalistický systém znamená jediné: smrt a utrpení. Zatímco my si žijeme naše obyčejné, nudné životy a cpeme se levným jídlem… ubožáci bojují v továrnách o život.“

Tento citát nepochází z žádného antikapitalistického pamfletu. Jde o úryvek školní práce, ze které 16letý skejťák Jonas na trávníku u školy předčítá své přítelkyni a spolužačce Evě, a o jeden z nejradikálnějších vstupů do příběhu televizní série. Hlavně vezmeme-li v potaz, že seriál se odehrává na střední škole v Oslu, kde je hlavní starostí zpovykané norské mládeže organizace závěrečné maturitní párty.

Skam nezná semestry

Může to znít povědomě, pokud jste viděli třeba český internetový hit Semestr. Skam se sice neodehrává převážně na obrazovkách počítačů, podobnost je ale zřejmá. Už roku 2015 přišla norská veřejnoprávní televize NRK s projektem internetového seriálu, který by v krátkých epizodách líčil život dnešních mladých lidí prostřednictvím jim blízkých nástrojů: digitálních zařízení, sociálních médií, trendované hudby či popkulturních odkazů.

Ze seriálu Skam

Stejně jako v případě Semestru má forma odrážet určitou dezorientovanost zástupců „nejšťastnější“ generace, která už nemusí brát ohledy na nějaké horizonty, ale zároveň se tak trochu utápí v bezbřehosti množství jedniček a nul. A i zde hraje formativní roli virtuální komunikace prostřednictvím esemesek, messengerů a různých sociálních sítí. Přepisy zpráv vkládané do obrazu fungují jako synekdochy pokrytectví (něco jiného říkám veřejně a soukromě), jako spojovací výrazy, které udávají nový směr ději a propojují dva segmenty příběhu, nebo přímo jako konstitutivní prvky dramatické výstavby.

Hned druhá epizoda v pořadí, nazvaná Jonas, dette er helt dust, je sérií osobních i milostných zklamání. Vrcholí úlevou doprovázející zjištění, že „vaše žádost o přátelství na Facebooku byla přijata“. Pro Evu, která se z různých důvodů cítí na nové škole vyčleňována z kolektivu, je totiž stvrzení digitálního přátelství se svéráznou dívkou Noorou příslibem nastávajících změn k dobrému.

Modelové konverzační drama

Skam je ale především konverzačním dramatem ze školní budovy, z domácností a bytových párty, k jehož charakteristice je třeba přidat ještě přídomek modelové. Hlavní cílovou skupinou seriálu jsou středoškoláci, jejichž jazykem seriál promlouvá a jeho tvůrci také usilují realistickou formou postihnout konfliktní a rizikové situace doprovázející pubertu a adolescenci. Je-li film obecně z psychologické perspektivy vykládán jako artistní voyeurství, tak Skam postoupil až na možnou nejzazší hranici. Odhalováním privátní virtuální komunikace nás nechává nahlédnout do nejniternějších (slovy vyjádřitelných) hnutí člověka. Biologické, duševní a sociální dospívání je zde ukazováno jako série nedorozumění, nasazování a odkládání masek, trapných situací, dětinské krutosti i dospělého smiřování.

Jen s norskou IP adresou

Ze seriálu Skam

Výjimečný je Skam nejen komplexností pohledu na složité, citlivé téma, ale také tím, jak využívá portrétovaná sociální média i nad rámec seriálového vyprávění. Cílovému publiku se přibližuje prostřednictvím fiktivních profilů hlavních postav na Facebooku, Twitteru atd. Ty slouží spolu s webem seriálu nejen k prezentaci bonusového materiálu, ale i jako komunikační kanály mezi postavami a jejich fanoušky. Identifikační rozměr posiluje zajisté i low-costová, improvizovaná produkce – většina scén se odehrává na střední škole, kterou někteří z herců navštěvují, či v bytech a domech lidí ze štábů nebo jejich blízkého okolí. O komunitním charakteru práce štábu i nadstandardním autorském vkladu interpretů některých postav svědčí i skutečnost, že o názvu seriálu se rozhodovalo kolektivně hlasováním na základě několika návrhů.

Podobně jako v případě jiného streamáckého seriálu Pěstírna jsou před víkendovou premiérou fragmenty epizod zveřejňovány na webu seriálu, přičemž k finálnímu scelení dojde až s očekávaným uvedením. Uživatelé se zahraniční IP adresou je ale nemají šanci sledovat oficiálně, masivní nárůst popularity seriálu mimo Norsko přinutil vysílatele sáhnout k formě teritoriálního omezení. Paradoxně k tomu nebyl veden ekonomickými zájmy, ale z důvodu konfliktu v oblasti autorských práv k aktuálním hudebním hitům, které podkreslují některé scény.

Internet není jen zábava

Skam není jen hříčka, seriál určený k rychlému pobavení na internetu, i když vtipné momenty samozřejmě také obsahuje. Povrchovou atraktivitu spíš používá k vábení žádoucí cílovky, tedy norských puberťáků. Ale nejen jich. Širší popularitu si vysloužil zejména neotřelou kombinací v podstatě klasického konverzačního dramatu se širokým spektrem nové symbolické komunikace, které do společenského života vnesly digitální přístroje a sociální média. Autorům seriálu navíc nechybí ani odvaha věnovat se náročným tématům. Každou z řad jsme prováděni jinou centrální postavou, po již zmiňovaných Evě a Nooře přišel ve 3. sezoně na řadu coming out jedné z hlavních mužských postav. A předminulý víkend se začaly na webu http://skam.p3.no/ objevovat epizody čtvrté a ohlášené poslední sezóny, která je věnovaná muslimské dívce Saně.

Ze seriálu Skam

autor: Petr Pláteník
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.