Dračí tetování Fatimy Al Qadiri

20. květen 2014

Fatima Al Qadiri se narodila v Senegalu, dětství prožila v Kuvajtu a dnes bydlí a tvoří v New Yorku. V Číně, ke které odkazuje její debutová deska Asiatisch, však nikdy nebyla. To však rozhodně není na škodu – a zcela to zapadá do její specifické tvůrčí vize.

V současné elektronice platí Fatima Al Qadiri za jedno z nejzajímavějších a nejsvéráznějších jmen. Fatima, která se vedle hudby věnuje také grafice, přistupuje ke své tvorbě z pozice konceptuální umělkyně. Na EP Genre-Specific Xperience podrobila zevrubnému zkoumání undergroundové taneční žánry grime a juke; pod pseudonymem Ayshay představila na značce Tri Angle svůj svébytný pohled na muslimské náboženské zpěvy; na labelu spřízněného kolektivu Fade To Mind zase přišla s EPčkem Desert Strike s beatovými vzpomínkami na dětství strávené v epicentru války v Zálivu. Přes hlubší myšlenkové pozadí ale její hudba rozhodně nezní jen jako intelektuální konstrukt či nudná galerijní instalace. Naopak – její tracky nepostrádají současný klubový appeal a patří k tomu nejčerstvějšímu, co dnešní futuristická beatologie nabízí, což sama Fatima dokládá svou účastí v projektu Future Brown, producentské supergroup, kterou kromě ní tvoří ještě Nguzunguzu a šéf chicagského labelu Lit City Trax J-Cush.

Svůj dlouhohrající debut vydává Fatima právě teď u ostrovního labelu Hyperdub, který letos slaví své desáté narozeniny. Jde o ideální a možná i trochu předvídatelnou volbu – Hyperdub totiž poslední dobou zastupuje ty nejoriginálnější elektronické producentky současnosti. Vedle toho, že se Fatima Al Qadiri zařadila po bok Laurel Halo, Ikoniky, Cooly G nebo Jessy Lanzy, to však má ještě jeden hlubší a pro význam desky Asiatisch zásadnější důvod.

03125251.jpeg

Šéf Hyperdubu Kode9 totiž patřil k zastáncům a propagátorům jedné ze slepých vývojových větví a zároveň nejzajímavějších podob grimeu někdy v polovině minulé dekády. Odnož zvaná „sinogrime“ byla charakteristická používáním domněle orientálních prvků, na tradiční čínskou zvonkohru odkazujících perkusí – aniž by měla s asijskou hudbou něco doopravdy společného.

Stejně nepůvodní je i vize Číny, kterou předkládá Fatima Al Qadiri na své desce Asiatisch, pro kterou byl sinogrime zásadní inspirací. Asiatisch překrucuje již předem pokřivený a povrchní obraz Číny na půdorysu klubové nápodoby – a její vlastní asijská odysea je tak vlastně „falešná“ dvakrát.

Otvírák desky tvoří cover původní Princeovy skladby a pozdějšího hitu Sinéad O´Connor Nothing Compares 2 U, který zpívá čínská popová hvězda Helen Feng. Skladba vyjadřuje snad nejlépe povahu celé desky, na které má většina tracků názvy čínských měst – ač zní jako autentická předělávka do mandarínské čínštiny, Helen Feng ve skutečnosti preluduje pouze nesmyslné popěvky.

Podobně je na tom i zbytek desky, s domněle čínskými motivy propletenými mozaikou grimeově strohých beatů. Asiatisch působí jako padělek padělku – pracuje se zažitou představou Číny coby země nepříliš kvalitně kopírující západní zboží, kulturu i uvažování. A právě v tom tkví největší síla téhle desky, která není na první poslech vůbec patrná, což byl zcela určitě Fatimin záměr. Namísto o Číně totiž vypovídá Asiatisch nejvíce o nás samých – o přetrvávajících předsudcích a skrytém rasismu, který západní kultura vytrvale vydává za exotiku. Je to jako s čínským tetováním, které nosíme na rameni a bláhově věříme, že známe jeho význam. Ten bude ale dost možná úplně jiný – stejně jako album Asiatisch. Vždyť Fatima Al Qadiri v Číně přece také nikdy nebyla.

Hodnocení: 85 %
Fatima Al Qadiri: Asiatisch (Hyperdub, 2014)

autor: Jan Bárta
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.