Dvanáct kmenů v Hergot!u: Chytni se pluhu a neohlížej se

Gene Weissmann stál u zrodu hnutí v 70. letech v Tennessee, Anne přibližně o dekádu později opustila svůj život úspěšné právničky a připojila se ke komunitě ve Vermontu.

I když Dvanáct kmenů staví na Bibli a víře v Ježíše, nehlásí se úplně ke křesťanství jako takovému. „My jsme zdědili křesťanství tak, jak vypadalo ve 20. století,“ říká Gene. „Dlouho jsme se cítili být jeho součástí, ale postupně jsme zjišťovali, že kdybychom se snažili vejít do té kategorie, jednali bychom v rozporu s našimi představami o lásce a životě podle evangelia.“ Hlavní rozpor podle Genea a Anne spočívá v tom, že pro Krista se člověk musí vzdát svého dosavadního života, zatímco současné křesťanství se omezuje na návštěvu kostela jednou za týden.

„Zemřít pro sebe a žít pro Krista je oběť, na kterou nejsou všichni připraveni,“ říká Anne a naráží tím jednak na počet lidí, kteří z komunit Dvanácti kmenů odchází, jednak na tvrdou práci, která je se životem v komunitě spojená. Anne poznamenává: „V Písmu se praví: chytni se pluhu a neohlížej se. Hodně lidí se začne ohlížet velmi brzy – jakmile věci nejsou podle jejich představ.“ S těmi, kdo odchází, se komunity snaží vycházet po dobrém a někteří lidé, kteří komunity kdysi opustili, se po letech vrací. Přesto se ale stává, že některá tažení proti Dvanácti kmenům mají na svědomí právě lidé, kteří je zklamaně opustili.

Čtěte také

Podle Anne se to týká i současné německé kauzy. Souvisí s tím širší otázka náboženské svobody v jednotlivých zemích, která je pro Dvanáct kmenů klíčová. Gene a Anne se domnívají, že za závažnými – ale zároveň důkazy nepodloženými – obviněními z týrání dětí je ve skutečnosti snaha zlikvidovat Dvanáct kmenů a menšinová náboženská hnutí vůbec. Na začátku podle nich stojí hnutí proti sektám, které se zrodilo ve Spojených státech v polovině 70. let.

„V té době mladí lidé ve velkém odcházeli z etablovaných církví,“ vysvětluje svůj pohled Gene. „Ve Spojených státech se začínali zajímat o východní nauky a různé menšinové směry. Jejich rodiče to znepokojovalo. Pár lidí toho strachu využilo a nabídlo za slušné peníze rozjet kampaň proti takzvaným sektám.“ Nejdřív byla menšinová náboženská hnutí obviňovaná z brainwashingu mladých lidí, ale tato strategie nefungovala. Hnutí proti sektám pak začalo pracovat s tématem týrání dětí. V dosavadních procesech – ve Spojených státech a v Kanadě – soudy vždy rozhodly, že děti týrané nejsou. V Německu pro týrání neexistují žádné důkazy, ale děti z celé komunity jsou už dva roky v dětských domovech.
Pokud vám téma přijde zajímavé tak jako nám, neváhejte a poslechněte si celý pořad.