Expedice Clipperton: „Věda je vzrušující věc...“
V březnu příštího roku by měla od břehů Mexika vyplout vědecko-umělecká expedice k atolu Clipperton. Povídali jsme si se spisovatelem Jonathanem Bonfigliem, který stojí za nápadem vyplout k tomuto opuštěnému ostrůvku.
Korálový atol Clipperton má rozlohu 6 km˛čtverečních. Má tvar kruhu a v jeho středu je laguna s vodou, která by měla být o něco méně slaná než okolní oceán. Ostrov není obydlený a roste na něm jen několik palem. Jak jste na tohle nezvyklé místo přišel?
Asi před pěti lety mi někdo vyprávěl o tomhle zvláštním ostrově uprostřed Tichého oceánu. Začal jsem se o ostrov a jeho historii víc zajímat, ale neměl jsem tehdy moc času, protože jsem pracoval na jiných projektech. Tak jsem ostrov Clipperton na chvíli odložil. Pak jsem ale většinu práce v Evropě dokončil a před dvěma lety jsem se přestěhoval do Mexika. Měl jsem chuť pustit se do něčeho nového a vzpomněl jsem si na Clipperton. Uvědomil jsem si, že tenhle malý atol uprostřed Pacifiku je sice odlehlý a opuštěný, ale i přesto ho naše civilizace ovlivňuje. Proto mě napadlo vyslat k ostrovu expedici složenou z vědců a umělců. Výprava by se měla z různých úhlů zabývat různými aspekty globálního oteplování a změny klimatu.
Expedice Clipperton se budou účastnit vědci a umělci – jak vás tahle kombinace napadla?
Věda je velice vzrušující věc. Já pocházím z uměleckého prostředí a pamatuju si ze školy, že věda je něco strašně nezáživného a nudného. Tak to ale vůbec není! Dneska se na vědeckém poli děje tolik úžasných věcí. Přesto jsou všechny ty nové objevy veřejnosti prezentovány hrozně nezáživnou formou – vypadá to jako holá fakta bez nějakého prostoru pro city a dobrodružství. Což je ale mylný dojem. Umění oproti tomu nabízí mnohem širší možnosti. Podle mě by se umění mělo víc zabývat tím, co se skutečně děje kolem nás, mělo by nějak reflektovat a prezentovat poznatky vědy. Podle mě se v dnešní době umělci a umění obecně nevztahují k ničemu mimo svůj vlastní svět. Umění je posedlé samo sebou, umělci jsou posedlí vlastním egem. Aby umění mělo nějaký smysl, mělo by podle mě mít nějaký sociálně-politický dopad. Mělo by se zabývat situací, ve které se naše společnost nachází, a mělo by nám pomoct najít cestu kupředu.
Expedice je mezinárodní, jsou v ní lidé z Velké Británie, ze Spojených států amerických, z Mexika, ale i hydrogeolog Dan Kahuda z České republiky. Jak jste členy projektu vybíral?
Tři nebo čtyři členy expedice jsem už předem znal a vybral jsem je, protože jsem věděl, že je na ně spolehnutí. Další lidé do expedice přibyli různými způsoby. Hledali jsme vědce a umělce a muselo se jednat o odborníky nebo o zkušené lidi v daných oborech. Také jsem chtěl, aby expedice byla mezinárodní a všichni se do projektu dostali na základě nějakého doporučení osob, které jsem znal. Může to vypadat trochu nefér. Ale v situaci, kdy budete s někým týdny uprostřed Tichého oceánu – to není to pravé místo zjišťování, jestli je někdo schopný fungovat v týmu. V expedici musí být prověření lidé.
Míříte k atolu s nějakým konkrétním cílem, čeho byste během pobytu na něm chtěli dosáhnout?
O něčem už jsme diskutovali, ale nikomu neříkám, s jakými konkrétními závěry by měl přijet zpátky. To členové expedice jsou profesionálové ve svém oboru, vědí o dané problematice víc než já, takže jim nebudu říkat, co mají zjistit anebo jak mají potom své závěry prezentovat. Je jasné, že určitá témata se v závěrech projektu Clipperton určitě objeví – změna klimatu, historie, politika, hloupost, s jakou si jednotlivé národy během historie lidstva počínaly. Chtěl bych, aby projekt taky ukázal, že životy nás všech jsou vlastně taková podobná cesta oceánem, že všichni musíme spolupracovat stejně jako členové expedice, že všichni musíme jít kupředu společně.
Expedice by měla trvat několik týdnů a vyrazit byste měli v březnu příštího roku. Jak budete své poznatky a závěry z cesty na Clipperton prezentovat veřejnosti?
Je to obtížné, ale dneska existuje mnoho způsobů, jak vzájemně komunikovat. Jak všichni putujeme životem, začínáme kolem sebe zatahovat pomyslné závěsy. Čím víc něčemu rozumíme, tím méně nás zajímá jiná oblast vědění. To chceme změnit. Proto budeme umění vystavovat ve vědeckých muzeích a naopak vědecké poznatky se budou prezentovat v uměleckých prostorech. Jádrem naší expedice je ukázat, že ať už jste umělec nebo vědec nebo třeba redaktor v rozhlase – pokud svoji práci děláte s přesvědčením a naplno, tak nám všem jde o jednu a tu samou věc. Chceme lidi překvapit, ukázat jim věci, o které by je třeba ani nenapadlo se zajímat. Pokud třeba chodíte jenom na opery a najednou byste se v divadle setkali s něčím nečekaným, tak potom můžeme přehodnotit i svůj pohled na operu. Možná se nám náš záměr nepovede, ale třeba ano a já si myslím, že dávat věci do jiného, nového kontextu je dobrá věc.
Pokud se o projektu Clipperton chcete dozvědět víc, nalistujte webové stránky clippertonproject.com anebo si na webu Radia Wave poslechněte pořad Klystýr z počátku září.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
