Experiment s prostorem a fyzickým prožitkem historie. O tom je výstava Paměť národa na Stalinu

25. říjen 2018
Výstava Paměť národa pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné

„Najednou v Jindřišské ulici dělostřelba a vjel tam tank,“ rozléhá se výpověď jednoho z pamětníků pohnutých historických okamžiků Československa chladným podzemím někdejšího Stalinova pomníku na pražské Letné. Sto let republiky tu připomíná unikátní multimediální výstava Paměť národa, vizuálně zpracovaná studie Kolmo a Loom on the Moon architekta Martina Hejla. 

Původní záměr uspořádat procházku podzemím kvůli bezpečnosti ustoupil realizaci, která propojuje jedinečnost místa, nová média a důležitá svědectví doby. Výsledná audiovizuální expozice je koncepčně rozdělena na čtyři části. Máme část, který říkáme imerzní nebo zážitková, která vás použitím skoro až výtvarných prvků a audiovizuálních technologií přenese do té doby a do toho místa. Pak je seřazen do devíti oddílů, do kterých tu výstavu dělíme, levý vstup, kde máte panteon osobností, které vám vypráví ze své perspektivy subjektivní dojem, jak tu dobu vnímaly. A třetím pilířem jsou venkovní panely, které vám těch devět událostí doplní základními fakty,“ popisuje obsahovou náplň expozice art director Martin Hejl. Čtvrtým prvkem je horizontální objekt umístěný pod metronomem – zeď, která symbolicky zamezuje výhledu na Prahu. Obě studia Martina Hejla mají se zpracováním historické látky dostatek zkušeností. Loom on the Moon společně s Kolmo stojí za oceňovanou realizací Muzea nové generace ve Žďáru nad Sázavou nebo expozicí Praha hoří v nově zrekonstruované Novomlýnské vodárenské věži kousek od Revoluční ulice.

Kurátorování výpovědí pamětníků z archivu Paměti národa se chopil ředitel nadace Post Bellum Mikuláš Kroupa. „ch devět obrazů je samozřejmě náš subjektivní výběr z období mezi lety 1939 až 1989 a všechny obrazy spojuje boj za svobodu a důstojnost člověka,“ popisuje dramaturgii audiovizuální instalace v pravém vstupu do podzemí Kroupa. V levé části – Svědectví – návštěvníci naslouchají příběhům lidí, jejichž osobní zkušenost s totalitní vládou má varovat před současnými tendencemi k odevzdávání moci do rukou autoritářsky smýšlejících lidí.

Výstava „Paměť národa“ na Letné, pod bývalým Stalinovým pomníkem

Věřím, že ten experiment s prostorem, s novými médii a faktickým obsahem může fungovat tak, že lidem mladšího formátu dodá data, který jsou jinak v konvenčních médiích pro ně příliš odtažitá,“ vidí přínos vstupování digitálních technologií do fyzického světa Hejl. Imerzní část výstavy pohyblivým videomappingem a propracovaným sound designem vtahuje návštěvníka do děje a obklopuje jeho tělo, oddělené od zbytku podzemního prostoru pletivem, temným iluzorním světem dvou totalit. Výstava Paměť národa na Stalinu probíhá minimálně do 9. prosince.

Jak se tvůrcům výstavy Paměť národa na Stalinu podařilo přenést pocit nesvobody totalitních režimů na návštěvníky? A proč věří art director výstavy Martin Hejl v použití digitálních technologií ve fyzickém prostředí? Pusťte si celou reportáž.