Extrémní teploty jsou tady. Ohrožují Amazonii i olympiádu. Výstrahy platí pro desítky milionů lidí

Nízké příjmy a vysoké ceny nemovitostí brání mladým Portugalcům v přístupu na trh s bydlením. Lidé do 35 let budou proto už brzy moct využít státní pobídky k získání 100% hypotéky při koupi prvního bydlení. Doteď k získání úvěru na bydlení potřebovali mít našetřeno aspoň deset procent z ceny domu nebo bytu.

Nové opatření doplňuje dřívější snahu vlády, jako je osvobození od daně z převodu nemovitosti. Na mladé lidi se bude záruka státu vztahovat, pokud si vydělají do 5 800 eur hrubého (asi 145 tisíc korun) měsíčně a koupí si dům maximálně za 450 000 eur (asi 11 a čtvrt milionu korun).

Tento plán však už teď naráží na dvě velké překážky – jsou to nízké příjmy většiny mladých lidí a prudký nárůst cen nemovitostí. Dva ze tří mladých Portugalců totiž vydělávají méně než 1 000 eur měsíčně. U takto nízkých příjmů existuje nedostatek cenově adekvátních domů.

Jak uvedl João Braz, vedoucí analytické společnosti idealista/data Portugal, od začátku roku 2023 jsme svědky postupného nárůstu nabídky bydlení. „Počet bytů na trhu se zvyšuje, ale stále nestačí uspokojit poptávku, která v současné době existuje,“ říká. Podle posledních údajů zveřejněných Národním statistickým úřadem se nabídka nemovitostí v roce 2023 zvýšila o 27 248 bytů, což představuje nárůst o 9,2 % oproti předchozímu roku.

Guvernér portugalské centrální banky Mário Centeno upozornil, že při zavádění podpůrných opatření je třeba postupovat opatrně, aby se zabránilo dalšímu tlaku na trh, dokud se nabídka nenarovná. „Rád bych viděl více opatření, která mohou působit na straně nabídky. Třeba ta, která pomohou s výstavbou obecních bytů,“ uvedl guvernér. Je podle něj také důležité hledat oblasti, které by se daly „zrekonstruovat a přeměnit na bydlení například pro mladé vysokoškoláky“.

Organizátoři rituálního obřadu dostali od krále Umukuuka finanční podporu ve výši 120 000 dolarů. Král pro AP řekl, že uspořádat moderní Imbalu je náročné, a obhajoval své rozhodnutí prodávat rituál jako turistickou událost v souladu s ugandským národním rozvojovým plánem.

„Našeho vedení se zmocnili národní političtí vůdci,“ řekl Wasukira Mashate, starší kmene, který je správcem kulturního majetku Bamasaaby, a obvinil krále Umukuuku, že ignoruje rady klanových vůdců se skutečnou duchovní autoritou.

Na hromadnou obřízku podle AP přichází tisícovky chlapců z celého okolí a hromadná akce bude trvat až dokonce roku. Rituál se koná každý druhý rok. V Ugandě a v Keni má kmen Bamasaaba asi 4 miliony členů.

Kmenové zasvěcování chlapců do dospělosti je už dlouho kontroverzní. Případy zpackaných obřízek se smrtelnými následky pak mezi některými obyvateli inspirovaly podle AP kampaně za bezpečnou klinickou obřízku.

Mezi Bamasaaby se výzvy k ukončení této praxe neobjevily. Nejsilnější zastánci považují Imbalu za důležitější než kdy jindy v souvislosti s rozšířenou dětskou obřízkou v nemocničním prostředí. Říkají, že chlapci, kteří nejsou zasvěceni kmenovým způsobem, riskují celoživotní vyloučení ze společnosti.

Kmenovou obřízku provádí tradiční chirurg s nožem vyrobeným obvykle z roztavených hřebíků. Je známo, že Bamasaaba stovky kilometrů daleko v ugandském hlavním městě Kampale stíhají lidi, kteří se rituálu vyhýbají a pak jim provedou obřízku násilně.

Americký národní úřad pro letectví a vesmír řeší, jestli bude riskovat a pošle je dřív domů modulem Starliner od Boeingu. Astronauti pak mohou také počkat a vrátit se domů až příští rok v únoru v lodi od společnosti SpaceX. NASA by měla rozhodnout tento týden.

Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová odcestovali na Mezinárodní vesmírnou stanici na začátku června. Jejich vesmírná mise měla původně trvat 8 dní. Jejich modul se sice ke stanici připojil v pořádku, pak ale měl technické potíže kvůli úniku paliva a selhání několika naváděcích trysek.

Na stanici už dorazila zásobovací loď s jejich dalším oblečením, jídlem a s vědeckým vybavením, pro celou devítičlennou posádku stanice. Další dodávky jsou v plánu v příštích několika měsících. V současnosti jsou na stanici 4 další Američané a tři Rusové.

Americká společnost Boeing trvá na tom, že jejich kapsle je schopná astronauty dopravit zpět bezpečně. Firma ale uvedla, že je připravená poslat modul na Zemi i bez posádky.

AP připomíná, že to není poprvé, kdy na vesmírné stanici uvízli astronauti. Frank Rubio a jeho dva ruští kolegové z posádky nakonec strávili ve vesmíru něco přes rok, protože do jejich modulu Sojuz narazil vesmírný odpad a vytekla z něj veškerá chladicí kapalina. Loni v září byla vyslána prázdná ruská kapsle, aby je přivezla zpět.

„Podobné trendy představují nejen bezprostřední nebezpečí, ale mohou způsobit celoživotní zdravotní problémy,“ řekl Sam Orkar, klinický ředitel oddělení plastických operací a popálenin v nemocnici Queen Victoria Hospital Foundation Trust v East Grinsteadu. Ten také vyzval lidi, aby o sebe pečovali opalovacím krémem a používali „bezpečnější“ léčbu kožních onemocnění.

Zdravotní úřad uvedl, že větší počet spálení během života zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže a předčasného stárnutí.

Podle údajů Světového fondu pro výzkum rakoviny z roku 2020 postihne melanom ročně více než 150.000 lidí na celém světě.

Pokud se lidé nezačnou proti slunci více chránit, v roce 2040 bude podle odborníků u mužů nejčastějším nádorem a u žen druhým po nádorech prsu. V Česku ho lékaři zachytí u zhruba 3000 lidí ročně.

Poškozené jeskynní malby se nacházejí v pohoří Sierra Sur de Jaén. Jedná se o malby v mělkých úkrytech a na svislých stěnách, které jsou staré více než 6 000 let. Jsou také považovány za první umělecké projevy lidstva. Malby jsou na vápencové stěně, která obsahuje soli rozpustné ve vodě. Pokud se na ně nalije voda, soli se rozpustí a po odpaření tekutiny na povrhu horniny vytvoří krustu. Tento proces podle policistů způsobil nenapravitelné škody na malbách.

Policisté z Civilní gardy, která je zodpovědná za ochranu historického dědictví Španělska, začali muže vyšetřovat už loni v květnu. Vzhledem k historické povaze maleb a památkové ochraně je nyní stíhán pro trestný čin proti historickému dědictví. Civilní garda teď prosí Španěly, aby podobné chování ihned nahlašovali.

Reakce španělských úřadů není neopodstatněná. Podle španělského deníku El País je provincie Jaén jednou z oblastí, které nejvíce trpí vandalismem a drancováním svého dědictví. V roce 2022 někdo na jednu z jeskynních maleb nasprejoval obrovskou španělskou vlajku.

Stále více poškozovány jsou obecně všechny památky světového dědictví v celé Evropě. V červnu například policie chytla turistu z Kazachstánu, jak vyřezává slovo „ALI“ na omítku Pompejského domu Ceii. A minulé září ve Florencii 22letý Němec údajně pózoval na Neptunově soše ve fontáně ze 16. století na náměstí Piazza della Signoria.

Mnozí fanoušci si v ulicích Vídně vyměňovali náramky s korálky, na kterých byla napsána slova z jejich oblíbených písniček. Věšeli je na stromy v parcích a u toho zpívali písničky od Taylor Swift. Některé vídeňské restaurace a kavárny rozdávaly jídlo a pití zdarma. Několik muzeí zrušilo vstupné na svoje výstavy. A jeden kostel celý den hrál jen zpěvaččiny hity.

Několik fanoušků se sešlo přímo v ulici Cornelia Gasse v 6. okrsku. Ulice, pojmenovaná po vídeňském malíři z 19. století, zní totiž podobně jako Cornelia Street v New Yorku, kde kdysi Swift žila a v roce 2019 o ní nazpívala písničku.

Rakouské ministerstvo vnitra potvrdilo, že 19letý podezřelý Rakušan chtěl na koncertě útočit výbušninou a zabít co nejvíc lidí. K přípravám činu, při němž zvažoval použít i bodné zbraně, se podle vyšetřovatelů přiznal. Ačkoli konkrétní hrozba byla minimalizována, podle rakouských úřadů zůstává bezpečnostní situace velmi vážná. Odhadem se mělo všech tří koncertů zúčastnit zhruba 200 000 fanoušků.

Další koncerty Taylor Swift jsou naplánované v Londýně. První by zpěvačka měla odehrát už příští čtvrtek na stadionu ve Wembley. Podle mluvčího městské policie nic nenasvědčuje tomu, že by incident ve Vídni měl ovlivnit nadcházející akce v Londýně. Pro BBC uvedl, že policisté budou „úzce spolupracovat s bezpečnostními týmy v místě konání“. Útoky na koncertě jsou největší obavou zpěvačky. Uvedla to v rozhovoru pro Elle z roku 2019. K rakouskému incidentu se zatím nevyjádřila.

Cílem systému je identifikovat potenciální budoucí zlaté medailisty. Údaje technologie shromažďuje celkem z pěti testů. Účastníci při měření například běhají, skáčou nebo zkouší co nejrychleji reagovat.

Získané informace následně analyzuje umělá inteligence. Účelem je posoudit sílu, výkonnost, výdrž, nebo třeba obratnost testovaných. Výsledky potom technologie porovná s údaji od profesionálních sportovců. Informuje o tom server BBC.

Po absolvování testů se každý z účastníků dozví, pro který sport by se nejvíc hodil. Na seznamu jich je celkem 10. „Využíváme počítačové vidění a historická data, takže se běžný člověk může porovnat s elitními sportovci a zjistit, k jakému sportu má největší fyzické předpoklady,“ uvedla pro BBC Sarah Vickersová, vedoucí olympijského a paralympijského programu společnosti Intel. Společnost uvádí, že všechny údaje získané od zúčastněných osob jsou po dokončení procesu smazány.

Mezinárodní olympijský výbor nedávno vzal tento systém do Senegalu. V zemi objel pět různých vesnic a zhodnotil sportovní potenciál více než 1 000 dětí. Ve spolupráci se Senegalským národním olympijským výborem a po následném kole pokročilejších testů identifikoval 48 dětí s „obrovským potenciálem“ a jedno s „výjimečným potenciálem“. Těmto dětem výbor nabídnul místa ve sportovních programech. Pokud budou chtít, mohou zjistit, jak daleko mohou své sportovní schopnosti posunout. Výbor doufá se, že tento systém bude možné dále rozšiřovat a využívat k nabízení příležitostí lidem v oblastech, které by dřívější hodnotící systémy nedokázaly tak přesně analyzovat.

Aby udržely studenty soustředěné na učení, začalo několik dánských středních škol blokovat přístup na určité druhy webů, včetně sociálních sítí, streamovacích služeb, online her a stránek umožňujících nakupování.

K boji proti rušivým vlivům internetu přiměla vedení středních škol nová doporučení dánského Ministerstva pro děti a vzdělávání. Třeba na gymnáziu Nielse Brocka v Kodani už přes rok používají firewally, které blokují určité webové stránky na školním internetu a studenti musí na začátku vyučování odevzdávat své mobilní telefony do takzvaných „hotelů pro mobily“, aby je během vyučování nelákaly sociální sítě. Podle některých středoškoláků z Kodaně však tato opatření nemusí mít na studenty okamžitý dopad a obejít některá nová pravidla je podle nich snadné.

Fyzická síla a duševní zdatnost k sobě neoddělitelně patřily. Tento koncept koncem 19. století oslovil Coubertina, který věřil, že moderní hry by měly znovu spojit „svaly a mysl“.
V roce 1912 se proto na olympijských hrách ve Stockholmu konaly první umělecké soutěže, které zahrnovaly literaturu, malířství, sochařství, hudbu a architekturu. Prvním dílem, oceněným zlatou medailí, byla „Óda na sport“, napsaná pod pseudonymem samotným Coubertinem. Myšlenka uměleckých soutěží ale nezískala od počátku přílišnou podporu veřejnosti a v prvním roce se přihlásilo jen málo účastníků.

Účast v uměleckých soutěžích se sice postupně zvyšovala, ovšem literární kategorie, zejména poezie, byly často terčem kritiky pro svou květnatost a malý zájem významných básníků. Po olympijských hrách v Londýně v roce 1948 byly umělecké soutěže zrušeny. Důvodem byly mimo jiné problémy s definováním amatérského statusu umělců, který je pro účast na olympijských hrách ve všech disciplínách nutný. Umělecké soutěže ale pohřbila také obecně nízká kvalita předkládaných děl.

I když se Pierre de Coubertin zániku uměleckých soutěží nedožil, ve svých pamětech uvedl, že hlavní těžkostí při prosazování uměleckých soutěží na olympiádě byl „strach veřejnosti z klasiky“ a nedostatečné porozumění sportovní tématice v umění.