Extrémní teploty jsou tady. Ohrožují Amazonii i olympiádu. Výstrahy platí pro desítky milionů lidí

Mnozí fanoušci si v ulicích Vídně vyměňovali náramky s korálky, na kterých byla napsána slova z jejich oblíbených písniček. Věšeli je na stromy v parcích a u toho zpívali písničky od Taylor Swift. Některé vídeňské restaurace a kavárny rozdávaly jídlo a pití zdarma. Několik muzeí zrušilo vstupné na svoje výstavy. A jeden kostel celý den hrál jen zpěvaččiny hity.

Několik fanoušků se sešlo přímo v ulici Cornelia Gasse v 6. okrsku. Ulice, pojmenovaná po vídeňském malíři z 19. století, zní totiž podobně jako Cornelia Street v New Yorku, kde kdysi Swift žila a v roce 2019 o ní nazpívala písničku.

Rakouské ministerstvo vnitra potvrdilo, že 19letý podezřelý Rakušan chtěl na koncertě útočit výbušninou a zabít co nejvíc lidí. K přípravám činu, při němž zvažoval použít i bodné zbraně, se podle vyšetřovatelů přiznal. Ačkoli konkrétní hrozba byla minimalizována, podle rakouských úřadů zůstává bezpečnostní situace velmi vážná. Odhadem se mělo všech tří koncertů zúčastnit zhruba 200 000 fanoušků.

Další koncerty Taylor Swift jsou naplánované v Londýně. První by zpěvačka měla odehrát už příští čtvrtek na stadionu ve Wembley. Podle mluvčího městské policie nic nenasvědčuje tomu, že by incident ve Vídni měl ovlivnit nadcházející akce v Londýně. Pro BBC uvedl, že policisté budou „úzce spolupracovat s bezpečnostními týmy v místě konání“. Útoky na koncertě jsou největší obavou zpěvačky. Uvedla to v rozhovoru pro Elle z roku 2019. K rakouskému incidentu se zatím nevyjádřila.

Cílem systému je identifikovat potenciální budoucí zlaté medailisty. Údaje technologie shromažďuje celkem z pěti testů. Účastníci při měření například běhají, skáčou nebo zkouší co nejrychleji reagovat.

Získané informace následně analyzuje umělá inteligence. Účelem je posoudit sílu, výkonnost, výdrž, nebo třeba obratnost testovaných. Výsledky potom technologie porovná s údaji od profesionálních sportovců. Informuje o tom server BBC.

Po absolvování testů se každý z účastníků dozví, pro který sport by se nejvíc hodil. Na seznamu jich je celkem 10. „Využíváme počítačové vidění a historická data, takže se běžný člověk může porovnat s elitními sportovci a zjistit, k jakému sportu má největší fyzické předpoklady,“ uvedla pro BBC Sarah Vickersová, vedoucí olympijského a paralympijského programu společnosti Intel. Společnost uvádí, že všechny údaje získané od zúčastněných osob jsou po dokončení procesu smazány.

Mezinárodní olympijský výbor nedávno vzal tento systém do Senegalu. V zemi objel pět různých vesnic a zhodnotil sportovní potenciál více než 1 000 dětí. Ve spolupráci se Senegalským národním olympijským výborem a po následném kole pokročilejších testů identifikoval 48 dětí s „obrovským potenciálem“ a jedno s „výjimečným potenciálem“. Těmto dětem výbor nabídnul místa ve sportovních programech. Pokud budou chtít, mohou zjistit, jak daleko mohou své sportovní schopnosti posunout. Výbor doufá se, že tento systém bude možné dále rozšiřovat a využívat k nabízení příležitostí lidem v oblastech, které by dřívější hodnotící systémy nedokázaly tak přesně analyzovat.

Aby udržely studenty soustředěné na učení, začalo několik dánských středních škol blokovat přístup na určité druhy webů, včetně sociálních sítí, streamovacích služeb, online her a stránek umožňujících nakupování.

K boji proti rušivým vlivům internetu přiměla vedení středních škol nová doporučení dánského Ministerstva pro děti a vzdělávání. Třeba na gymnáziu Nielse Brocka v Kodani už přes rok používají firewally, které blokují určité webové stránky na školním internetu a studenti musí na začátku vyučování odevzdávat své mobilní telefony do takzvaných „hotelů pro mobily“, aby je během vyučování nelákaly sociální sítě. Podle některých středoškoláků z Kodaně však tato opatření nemusí mít na studenty okamžitý dopad a obejít některá nová pravidla je podle nich snadné.

Fyzická síla a duševní zdatnost k sobě neoddělitelně patřily. Tento koncept koncem 19. století oslovil Coubertina, který věřil, že moderní hry by měly znovu spojit „svaly a mysl“.
V roce 1912 se proto na olympijských hrách ve Stockholmu konaly první umělecké soutěže, které zahrnovaly literaturu, malířství, sochařství, hudbu a architekturu. Prvním dílem, oceněným zlatou medailí, byla „Óda na sport“, napsaná pod pseudonymem samotným Coubertinem. Myšlenka uměleckých soutěží ale nezískala od počátku přílišnou podporu veřejnosti a v prvním roce se přihlásilo jen málo účastníků.

Účast v uměleckých soutěžích se sice postupně zvyšovala, ovšem literární kategorie, zejména poezie, byly často terčem kritiky pro svou květnatost a malý zájem významných básníků. Po olympijských hrách v Londýně v roce 1948 byly umělecké soutěže zrušeny. Důvodem byly mimo jiné problémy s definováním amatérského statusu umělců, který je pro účast na olympijských hrách ve všech disciplínách nutný. Umělecké soutěže ale pohřbila také obecně nízká kvalita předkládaných děl.

I když se Pierre de Coubertin zániku uměleckých soutěží nedožil, ve svých pamětech uvedl, že hlavní těžkostí při prosazování uměleckých soutěží na olympiádě byl „strach veřejnosti z klasiky“ a nedostatečné porozumění sportovní tématice v umění.

Zmíněné letiště je známé svou hi-tech infrastrukturou a nedávno ho pochválil podnikatel Elon Musk slovy: „USA musí dohnat náskok.“

Nyní provozovatel letiště zahajuje projekt Smart Travel, jehož cílem je nainstalovat biometrické senzory do všech identifikačních kontrolních míst na letišti, od odbavovacích přepážek přes imigrační kabiny, bezcelní pokladny, salónky leteckých společností až po nástupní brány. Ověřit totožnost cestujícího tak půjde například pomocí rozpoznání obličeje nebo oční duhovky.

V Abú Dhabí se tyto technologie už v některých částech letiště používají, zejména na letech provozovaných partnerskou leteckou společností Etihad Airlines. Přesto je ambice rozšířit se tento způsob odbavování na všechny cestující průlomová.

V průzkumu Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) z října 2023 75 % cestujících uvedlo, že by možnost používání biometrických údajů upřednostnili před papírovými pasy a palubními vstupenkami. Pro zbývajících 25 % lidí, kterým použití biometrických senzorů nevyhovuje, bude podle informačního oddělení letiště i nadále možné projít kovenčnějším ověřením identity prostřednictvím cestovních dokladů.

Také ostatní letiště po celém světě začínají méně spoléhat na papír a více na biometrické údaje. Ve zprávě IATA z října 2023 46 % respondentů uvedlo, že tuto technologii v rámci letišti už použilo. Žádné letiště však není oficiálně považováno za letiště bez pasů. Dalším z pionýrů v kompletním přechodu na identifikaci cestujících pomocí biometrických údajů je singapurské letiště Changi, nebo mezinárodní letiště v Hongkongu.

Staří Egypťané postavili Stupňovitou pyramidu pro faraona Džosera ve 27. století př. n. l. Šlo o nejvyšší stavbu své doby, vysokou asi 62 metrů. Vzhledem k váze jednotlivých kamenných bloků okolo 300 kilogramů zůstávalo léta záhadou, jak mohl být monument vybudován do takové výšky.

Tým francouzských vědců prozkoumal krajinu v okolí pyramidy a následně tunely a interiér stavby. Podle zjištění badatelů mohli staří Egypťané používat vodní systém. Nová studie totiž naznačuje, že postavili uvnitř pyramidy vodní výtah, pomocí něhož se těžké kameny mohly komorou zvedat, píše server CNN.

Pyramidy v Gíze|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

„Zatímco u malých staveb mohla být jedinou technologií lidská síla a nakloněná rovina, u velkých pyramid mohlo být použito i něco jného,“ uvedl hlavní řešitel výzkumu Dr. Xavier Landreau, generální ředitel soukromého výzkumného ústavu Paleotechnic v Paříži.

Hydraulický výtah by nebyl jedinou staroegyptskou technologií na principu vody. „Staří Egypťané se proslavili průkopnictvím v hydraulice díky kanálům pro zavlažování polí a lodím pro přepravu obrovských kamenů,“ cituje výzkumníky New York Post.

Autoři výzkumu se zároveň shodli na tom, že systém pravděpodobně nebyl trvale naplněn vodou. Spíše předpokládají, že dostatek vody mohly jednorázově dodat bleskové záplavy. Ve studii zveřejněné v časopise Plos One také poznamenali, že je třeba provést další výzkum, aby přesně věděli, k jakým srážkám a záplavám v tomto období docházelo.

Reklama s názvem Drahá Sydney vyobrazovala otce, který pomocí chatbota Gemini AI společnosti Google pomáhal své dceři napsat dopis její oblíbené atletce, americké překážkářce a sprinterce Sydney McLaughlin-Levrone. Marketingový tah ovšem vzbudil více kontroverzí než zájmu o aplikaci. Většina kritiků nechápe, proč chce Google nahradit dětskou kreativitu slovy generovanými jazykovým modelem. Jak napsal server CNN, reklama podtrhla širší obavy z umělé inteligence, že by tato technologie mohla připravit o práci lidi v kreativních oborech.

Na svém blogu sdílela obavy i Shelly Palmer, teoretička médií na S. I. Newhouse School of Public Communications na Syrakuské univerzitě. „Pokud se tento přístup ke komunikaci rozšíří (a Google tvrdí, že bude usilovně pracovat na tom, aby se tak stalo), povede to k budoucnosti, které budou dominovat homogenizované způsoby vyjadřování. Vzhledem k tomu, že se stále více lidí spoléhá při vytváření obsahu na umělou inteligenci, je snadné si představit budoucnost, v níž bohatství lidského jazyka a kultury postupně mizí,“ napsala mimo jiné.

Společnost Google nejprve reklamu obhajovala. Lidé ji však obviňovali z toho, že místo autentičnosti podporuje automatizaci, zejména u dětí. Nyní proto obrátila. „Ačkoli se reklama před odvysíláním důkladně testovala, vzhledem ke zpětné vazbě jsme se rozhodli reklamu postupně vyřadit z rotace na olympijských hrách,“ uvedl mluvčí společnosti Google v prohlášení.

Hashtag #bratsummer ovládl sociální sítě a kulturní vliv této značky pořád roste. Od chvíle, co britská hudebnice Charli XCX v červnu vydala své album Brat, kraluje fluorescenční zelená barva létu. Jen na TikToku je „Brat green“ zaznamenána u více než 22 milionů příspěvků.

Dříve spíše neoblíbená barva zaplavila po vydání alba nejen módní a kosmetický průmysl. Podle dat společnosti Auto Trader vzrostl počet zobrazení inzerátů s vozy zelené barvy o neuvěřitelných 24 procent. „Kultura a trendy jdou ruku v ruce s chováním spotřebitelů,“ řekla Erin Bakerová, šéfredaktorka časopisu Auto Trader.

„‚Brat Green‘ a ‚Brat Summer‘ vneslo do populární kultury a automobilového průmyslu novou energii. Spojení Charli XCX s automobily v souvislosti s její současnou celosvětovou všudypřítomností nepochybně sehrálo roli v nárůstu zájmu o zelená auta. Odráží to touhu spotřebitelů být součástí ducha doby a zapojit se do estetiky svým 'Brat green' automobilem.“

Slovo „spratek“ obvykle evokuje vyčleňování se a pocity úzkosti spojené s dospíváním, „summer brat“ je ale o přijetí svých nedokonalostí a zároveň o přijetí chaosu, vysvětlil server Today. Samotná Charli XCX popsala charakter alba Brat jako „já, moje chyby a moje ego v jednom“.

Brat estetika tak nemůže být vzdálenější trendu „clean girl“, který ovládl módu v roce 2022. „Může to být trochu trashy,“ řekla v červnu zpěvačka v rozhovoru pro The News Movement. „Stejně jako krabička cigaret a zapalovač Bic. A třeba bílý top na ramínka bez podprsenky. To je tak nějak všechno, co potřebuješ.“

„Třídění ještě automaticky neznamená recyklaci. Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, často však zcela zbytečně. U plastových lahví v ČR byla v roce 2023 podle odhadů míra sběru na úrovni 75 procent, nicméně recykluje se jich méně než polovina. Stávající systém stále funguje jen na bázi statistických modelů, na rozdíl od zálohových systémů, které umí kdykoliv doložit míru sběru do poslední lahve či plechovky,“ uvedla Kristýna Havligerová z iniciativy.

Větší problém je podle Havligerové u plechovek, které se téměř netřídí. Tři ze čtyř plechovek totiž končí v komunálním odpadu. V Česku se sice podaří podle společnosti EKO-KOM vytřídit asi třicet procent plechovek, ani z jedné ale nevznikne žádná nová plechovka.

Iniciativa pro zálohování navrhuje opakované využití obalů v takzvané uzavřené materiálové smyčce. Vyžaduje to až o 95 procent méně energie a produkuje až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu.

„Oběhové hospodářství je skutečně oběhové až tehdy, když materiál cirkuluje. Pokud materiály končí v přírodě, ve spalovnách, na skládkách, či v nejlepším případě jako dále už nezrecyklovatelný produkt, například dětské pleny či koberečky do auta, nesplňuje to podstatu cirkulární ekonomiky. My chceme opravdovou recyklaci, a ta nyní nefunguje,“ dodává Havligerová.

Ministerstvo životního prostředí v současnosti připravuje novelu, podle které by mělo vzniknout až 11 tisíc odběrových míst.