Factory Floor: Od noiseu k taneční hudbě
Dlouho očekávaný debut kapely Factory Floor je konečně venku. Ačkoliv londýnská kapela existuje už od roku 2005, na první dlouhohrající album se čekalo až do letošního podzimu. Vychází u labelu DFA v Evropě a v Americe a na RW jsme ho pasovali na Desku týdne.
„Repetition is the platform for free thinking“ Gabriel Gurnsey, Quietus (06/2013)
Factory Floor je kapela z Londýna, která hraje temnou elektroniku. Od začátků v roce 2005 jim jde o hypnotickou a hlučnou hudbu. Jejich repetitivní synth noir zpočátku vyvolával odkazy na Joy Division nebo The Fall. Od chvíle, kdy do kapely přišla zpěvačka a kytaristka Nik Colk Void, se Dominik Butler přesunul z basovky k syntezátorům Modular. Začali se pomalu přibližovat k taneční hudbě a kritici o nich psali jako o postapokalyptickém zneklidňujícím podzemním disku.
Nik viděla původní trojici Factory Floor poprvé na koncertě a oslovil ji jejich asociální vibe a vzájemný nesoulad, který překvapivě ústil do skvěle zapadající hudby. Půl roku s nimi komunikovala online, ačkoliv bydleli ve stejné čtvrti. Pak se jim konečně na jednom koncertě představila a začali fungovat společně. Ve stejné době kapelu opustil jeden ze zakládajících členů – Mark Harris.
Jak Factory Floor pokračovali dál, se dozvíte v Databázi interpretů.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
