Fanziny se nedělají pro peníze. Jejich příběh ukazuje kniha Křičím: „To jsem já.“
„Rozjelo se to začátkem 80. let, hlavně na kolejích vysokých škol, kde vznikaly sci-fi kluby. Jakmile se dozvěděly, že něco takového existuje, každý z nich chtěl mít svůj zin,“ vypráví o prvopočátcích českého fanzinu Ivan Adamovič, jeden z hlavních scifistů u nás. Jeho vyprávění o fanzinech najdete v knize Křičím: „To jsem já.“, která vedle fanouškovských science fiction tiskovin odkrývá i příběhy počítačových, metalových, punkových, fotografických nebo feministických zinů.
„Samozřejmě existovalo ještě několik výjimek a příkladů z doby před osmdesátými lety. Víme o komiksových pokusech o fanzin, jako byl Kombajn,“ dodává Miloš Hroch, který knihu uspořádal a je autorem kapitoly o zinech hardcore-punkové scény. „Udržují subkulturu pohromadě, je to jejich ideologický tmel nebo něco, co je vyděluje a čím se chtějí lišit, ale čím se mezi sebou zároveň chtějí spojovat,“ definuje význam vlastnoručně vydávaných časopisů pro punkovou nebo feministickou scénu editor Pavel Kroulík.
Kniha je prošpikovaná fantastickými propracovanými obálkami sci-fi fanzinů, stejně jako neotesanými, ale o to lákavějšími ukázkami stran po domácku slepovaných časopisů. Autor metalové Bažiny Ladislav Oliva grafiku časopisu postavil na tapetě rostlin posbíraných v mokřadech nedaleko svého bydliště. Z tiskoviny zasílané na několik málo adres z města zcela odříznutého od subkulturního dění se nakonec stalo celorepublikově známé a na scéně uznávané jméno.
Je ovšem těžké spočítat, kolik podobných autorů po republice kdysi tvořilo do šuplíku a na jejichž ziny se nikdy pořádně nepřišlo. „Stopovat všechny fanziny nebo udělat nějaký ‚definite guide‘ k české fanzinové scéně je prakticky nemožné. Mohou například projít naprosto bez povšimnutí a jen v několika číslech,“ dodává Miloš Hroch.
Co se stalo, když přestal vycházet samizdat? Jaké ziny u nás vycházely v devadesátkách a jaké se dají v českých městech sehnat dnes? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
