Finalistka Chalupeckého Romana Drdová: Každý má právo jít po ulici s tím, že svůj obličej zavře
Výstavy třicetileté Romany Drdové jste mohli vidět v pražské MeetFactory i Veletržním paláci, ale taky ve Vídni a Berlíně. Pro její tvorbu je charakteristická čistá estetika, pracuje s průhledností, světlem a prázdnotou, zabývá se módou, designem a novými technologiemi. Studuje na pražské AVU v Ateliéru nových médií u Tomáše Svobody. V letošním roce je finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. „Aniž bychom o tom věděli, jsme zahlceni datovým smogem,“ upozorňuje na jedno z témat, která jsou pro ni nejdůležitější.
Co si ze světa, který na nás chrlí data, vědomě či nevědomě pouštíme do svého osobního či pracovního prostoru? Romana Drdová tohle téma zpracovává dlouhodobě. „Snažím se apelovat na lidi, aby si přehlcenosti daty vůbec všimli. Svými díly chci otevírat citlivost, která hraničí s psychickým stavem, kdy jsme něčím zahlceni natolik, že si toho přestaneme všímat. Naše tělo se tomu ale může bránit, a tím odstartovat různé psychosomatické obtíže.“
Jednou z jejích prvních prací, kterou vytvořila ještě jako studentka Ateliéru textilní tvorby VŠUP, byl prototyp tzv. smogového kšiltu. „Když jste si ho nasadili, odhlučnili jste pro sebe zbytek světa,“ popisuje Romana Drdová. „Sama jsem ho nosila. Každý člověk má právo jít po ulici s tím, že si svůj obličej jednoduše zavře před světem.“
Lidské tělo a jeho reakce na současný svět je tím, na co se ve své tvorbě zaměřuje předně. Módu proto vnímá nejen jako významnou součást své umělecké tvorby. „Způsob, jakým se oblékám, je pro mě na stejné úrovni jako moje umělecká práce,“ říká. Podle jejího názoru lidé na úzkou spojitost mezi oblečením a osobností často zapomínají. Chybí jim vědomí toho, že nejen slova a gesta, ale i oblečení je plnohodnotným nástrojem komunikace. Sama si podle svých slov už rok nekoupila nic nového na sebe. „Šiju si výhradně sama,“ dodává. „Poté, co jsem letos navštívila Čínu, je pro mě téma původu našeho oblečení poměrně aktuální.“
Na výstavu Ceny Jindřicha Chalupeckého se těší. „Je zde neuvěřitelná volnost, kterou bych ráda využila,“ říká. „Zároveň lze čekat, že mou práci najednou uvidí několikanásobně víc lidí než dosud.“
Na vernisáž výstavy pětice finalistů osmadvacátého ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého se můžete těšit 21. září v Moravské galerii v Brně. Stejně jako loni bude výstava mít mezinárodního hosta, tentokrát berlínského umělce Clemense von Wedemeyear, který se představí v atriu Pražákova paláce. Mezinárodní porota vybere vítěze během listopadu.
Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
