Fotograf je bulvární adept na nejhorší film roku 2015

03291507.png
03291507.png

Jan Saudek se zamiluje do další ženy. Rozejde se s ní. Jan Saudek se zamiluje do jiné ženy. Ta ho podvede s jeho synem a v podstatě ho ožebračí. Tak představuje Irena Pavlásková ve svém novém filmu svéráznou postavu předního českého fotografa Jana Saudka, který se navíc podílel i na scénáři. Divák se ovšem nedočká snímku o umělcově životě a dílu, spíš bulvárně filmového pláče nad jeho osudem a režijně naprosto nezvládnutého paskvilu.

První nebezpečí je už v samotném výběru Karla Rodena do role Jana Saudka, který ač se často úpěnlivě snaží, většinou nepřináší do snímku nic než pouhé karikování. Způsob mluvy, který už v reálném životě může každému připadat exaltovaný, se v tomto snímku dostává do netušených výšin a to je u díla, které má 133 minut, neodpustitelné.

Bohužel je Karel Roden přesto nejsilnějším článkem hereckého ansámblu. Zbylí herci v čele s Mášou Málkovou a Zuzanou Vejvodovou se pohybují na úrovni přehnaných gest a artikulace jalově využitých rolí televizního zjevu. „Televizní“ ve svém pejorativním významu je pak slovo shrnující pocit, který ve mně po dvou dnech od zhlédnutí zůstal – Fotograf by se směle mohl zařadit do archivů mezi další televizní filmy z dílny České televize 90. let. Nutno říct, že by ho i tak některé kvalitou snadno zastínily.

03291505.png

Je s podivem, že docela nákladný snímek (rozpočet byl kolem třiceti milionů korun) předvede divákům takovou porci filmového diletantství. Jedním z nejpalčivějších bodů je neustálený vizuální styl, který co pět minut mění žánr – kameraman David Ployhar evidentně nevěděl, co si s danou látkou počít. Nekvalitu scénáře není třeba nijak víc rozebírat, snad jen můžeme poděkovat dramaturgovi Jaroslavu Sedláčkovi za krácení, které bylo ale přinejmenším ostýchavé. Hudba nás pocitově sice do devadesátek svou estetikou zanese, překvapí ale naprosté ignorování skutečných dobových reálií a estetiky, které divákovi stále připomíná, že ačkoliv se nás snaží Pavlásková dostat do let devadesátých, film byl natočený o nejméně patnáct let později – oblečení na autenticitě nepřidalo, výprava také ne.

Potřeba se zalíbit divákovi počtem korpulentních pozadí a vulgárních vtipů je dech beroucí. Stejně jako počet v podstatě nemotivovaných, telenovelově dramatických scén, které i otupělého diváka nepřestanou překvapovat. Na snímku Fotograf je vlastně náročné naleznout nějaký výrazný pozitivní moment a může se směle srovnávat s Magnuskovými lepšími filmy a celou sérií Kameňáků – bez jejich existence bych se nebál označit tento film za jeden z těch nejhorších v posledním tisíciletí.

03291506.png

Hodnocení: 15 %