Frank Ocean údajně vkládá svoje tvůrčí ambice do psaní románu

Ve Spojených státech vzrostl počet náhodných požití rekreačních drog u dětí mladších 6 let za posledních 25 let o více než 3 300 %. Vyplývá to z nedávné studie zveřejněné v časopise BMC Public Health. Za velkou část tohoto nárůstu přitom mohly potraviny s obsahem konopí, tzv. edibles. Ty představují pro malé děti zvláštní problém, protože na rozdíl od produktů určených ke kouření mohou vypadat velmi podobně jako potraviny, které děti znají. Konopí se často přidává do želé, čokolády nebo třeba sušenek.

Lékařka působící na Univerzitě George Washingtona Leana Wen pro server stanice CNN uvedla, že nejpravděpodobnějším důvodem častějších případů otravy dětí je zvýšená dostupnost konopí. Drtivá většina amerických států legalizovala užívání marihuany pro léčebné účely a více než 20 států legalizovalo i její rekreační užívání u dospělých. V roce 2024 užívalo marihuanu 61,5 milionu amerických dospělých, což je téměř každý čtvrtý. To znamená, že konopné produkty se nacházejí v mnoha amerických domácnostech.

Hlavní psychoaktivní složkou konopí je tetrahydrokanabinol, neboli THC. Podle Wen u malých dětí může intoxikace THC způsobit silnou ospalost, zmatenost, poruchy koordinace, zvracení a změny srdeční frekvence. Závažnější otrava může vést ke zpomalení dýchání, záchvatům, ztrátě vědomí i kómatu. Podle ní se tyto příznaky týkají hlavně malých dětí, ale konopné potraviny nejsou bezpečné ani pro starší děti. Podle studie z časopisu BMC Public Health bylo po požití konopných produktů 32 % dětí hospitalizováno a šest dětí zemřelo.

Wen radí tyto produkty nenechávat v kabelkách, batozích, nočních stolcích, kuchyňských skříňkách ani na jiných místech, kam se děti dostanou. Nestačí ani produkty uložit na vysokou polici. Tato opatření by měla platit všude, kde se mohou děti objevit. Mezi další běžné zdroje otravy dětí podle CNN ale patří i léky, vitamíny, čisticí a prací prostředky, kosmetika, pesticidy, automobilové kapaliny nebo baterie. Rodiče by měli všechny tyto výrobky uchovávat pod zámkem a na skříňkách používat bezpečnostní západky. V případě podezření na otravu je potřeba okamžité vyhledání lékařské pomoci.

Návrh zákona známý také pod výstižným názvem „Zákon o přednosti etiky před estetikou“ byl vypracován s cílem zabránit podnikům v prodeji domácích zvířat, která byla geneticky modifikována pouze z kosmetických důvodů. Podle Senátního výboru pro rozpočet by ale návrh zákona mohl kvůli potenciálním soudním sporům o pokuty způsobit soudům vysoké náklady. „Tento návrh zákona nikdy nebyl o politice, šlo o ochranu zvířat před tím, aby se z nich staly kuriozity,“ uvedla podle serveru Los Angeles Times poslankyně Leticia Castillo, která návrh zákona představila. Dodala, že se v boji za zvířata nevzdá.

Podle magazínu Vice se technologie úpravy genů v současnosti využívá k modifikaci zvířat například za účelem odstranění dědičných nemocí, jindy k vytvoření domácích mazlíčků, u nichž je menší pravděpodobnost vyvolání alergií. Návrh zákona, který v Kalifornii neprošel, by tato použití stále umožňoval, jen by se výslovně zaměřil proti genetickým úpravám prováděným výhradně za účelem změny vzhledu zvířete.

Podle časopisu Wired texaská společnost s názvem Los Angeles Project dříve diskutovala o plánech na vytvoření králíků svítících ve tmě a dokonce nenápadně nadhodila myšlenku vytvoření zvířete, které by vypadalo jako jednorožec. Zastánci návrhu zákona argumentovali, že stát by měl rychle stanovit základní pravidla, než se z esteticky upravených domácích zvířat stane komerční odvětví, zejména proto, že nikdo si není zcela jistý, jaké dlouhodobé zdravotní důsledky má genetická modifikace zvířete pouze z estetických důvodů.

Vědci to popsali ve studii zveřejněné v časopise iScience. Snímky, které pořídil tým z Vídeňské univerzity, ukazují, jak mozky zvířat reagují odlišně v závislosti na výrazu, který lidé mají. Výzkumníci skenovali mozky osmi psů: šesti border kolií, jednoho labradora a jednoho zlatého retrívra. Ukazovali jim při tom obrázky neznámých lidí s veselým, nebo s neutrálním výrazem.

Obrázky veselých tváří u psů zvýšily aktivitu v částech mozku spojených s vyššími kognitivními funkcemi a zpracováním odměn. „To naznačuje, že šťastné lidské tváře mohou mít pro psy emocionální význam,“ uvedla hlavní autorka studie Laura Cuaya pro CNN.

Dále chtěli vědci zjistit, jestli stejné oblasti mozku psů reagují i na jiné emoce. Ukázali psům obrázky lidí, kteří se tvářili nejen šťastně, ale i rozzlobeně, vystrašeně nebo smutně, a pomocí strojového učení analyzovali mozkovou aktivitu psů. Ti na rozzlobené, vystrašené nebo smutné výrazy nereagovali stejným způsobem jako na štěstí. Analýza celého mozku ale odhalila zřetelné vzorce aktivity, když psi viděli tváře vyjadřující negativní emoce.

Podle vědců se způsob, jakým psi zpracovávají lidské emoce, týká i dalších faktorů, jako je řeč těla, hlas a vůně člověka. Tým také zdůraznil, že psi zapojení do výzkumu pocházeli výhradně z milujících domácností. Ti, kteří žijí na ulici, mohou mít zcela odlišný způsob zpracování lidských signálů.

Omezením výzkumu podle autorů bylo to, že většina zapojených psů patřila k plemeni border kolie, což je inteligentní plemeno známé svou schopností vnímat sociální signály. „Je možné, že border kolie mají větší schopnost interpretovat obličeje, a budou nutné další studie, aby se zjistilo, zda mezi plemeny existují rozdíly v chování a mozkové činnosti při vnímání lidských výrazů,“ uvádí ve studii. Podle vědců by díky dalším podobným výzkumům mohlo být v budoucnu možné lépe pochopit i to, jak psi vyjadřují své vlastní emoce.

Často uváděný údaj hovoří zhruba o 50 procentech, přičemž příznaky s větší pravděpodobností přetrvávají u dospělých, kteří měli v dětství závažnější formu ADHD a více přidružených poruch, jak píše web The New York Times.

ADHD ale není trvalý a neměnný stav. Typy příznaků a způsob, jakým ovlivňují každodenní život lidí, se mohou v průběhu času vyvíjet. Existují dvě hlavní kategorie příznaků ADHD: nepozornost a hyperaktivita s impulzivitou. Aby bylo dítěti diagnostikováno ADHD, musí vykazovat šest nebo více příznaků z jedné či druhé kategorie. Pokud jedinec splňuje požadavky v obou kategoriích, je mu diagnostikován kombinovaný typ ADHD.

Podle rozsáhlé studie z roku 2023 je u dětí do 12 let rozložení mezi primárně nepozorným, primárně hyperaktivně-impulzivním a kombinovaným typem zhruba rovnoměrné. Mezi 12. a 18. rokem se tato čísla začínají měnit – více dospívajících vykazuje znaky nepozornosti a méně než čtvrtina z nich spadá do kategorie hyperaktivně-impulzivního typu. Velmi málo dospělých má převážně hyperaktivní a impulzivní příznaky.

Děti mohou s nepozorností bojovat více ve „strukturovaném školním prostředí, kde musí dělat věci, které je nebaví,“ upozorňuje americká psycholožka Michelle Martelová. V dospělosti se příznaky naopak mohou zlepšit, jakmile si člověk najde práci, jež lépe vyhovuje jeho temperamentu a osobnosti.

Dalším důvodem, proč se ADHD může s věkem měnit, je fakt, že mnoho lidí nakonec najde způsoby, jak svou poruchu zvládat tak, aby byla méně omezující. Podle odborníků platí, že jedinci s převážně hyperaktivními a impulzivními příznaky častěji podstupují behaviorální terapie, zatímco ti s příznaky nepozornosti obvykle lépe reagují na medikaci. Pro mnoho lidí, zejména pro ty s kombinovaným typem ADHD, ale nejlépe funguje hybridní přístup.

Intenzitu ADHD určuje i menstruační cyklus, zjistili odborníci z Queen Mary University a King's College London podle BBC. Pacientky dlouhodobě upozorňují, že v určitých fázích cyklu, zejména při poklesu hladiny hormonu estrogenu, se u nich výrazně zhoršuje soustředění, stoupá impulzivita a běžně užívané léky přestávají účinkovat.

Jedna z nedávných studií ale zjistila, že děti, u nichž se příznaky v průběhu dvou let zlepšily, vykazovaly odlišný vzorec vývoje mozku než ty, u kterých symptomy přetrvaly, nebo se naopak zhoršily.

„Některé děti z toho zkrátka vyrostou,“ uzavírá pediatr James Swanson z Kalifornské univerzity. „Když začnete sledovat určitou skupinu v průběhu času, příznaky se s věkem zmírňují. Je to zkrátka vliv věku. Říkám tomu dozrávání.“

Jak si všímá list Washington Post, v lednu vědci informovali o souvislosti mezi užíváním doplňků stravy s vitaminem D a rychlejším kognitivním úpadkem u starších dospělých, kteří už měli v krvi normální hladinu tohoto vitaminu. V dubnu jiná studie zjistila, že u dospělých ve věku 55 let a více, kteří užívali doplňky s omega-3 mastnými kyselinami, docházelo postupem času k většímu zhoršení kognitivních funkcí než u těch, kteří je neužívali.

V červnu pak vědci oznámili, že lidé užívající glukosamin, jenž se používá při bolestech kloubů, mají během pěti let mnohem vyšší pravděpodobnost progrese z mírné kognitivní poruchy do demence než jejich vrstevníci, kteří tento přípravek neužívají. „Byl jsem ohromen,“ říká Ramon Sun, profesor biochemie a molekulární biologie na Floridské univerzitě a hlavní autor studie o glukosaminu.

Výzkumníci netvrdí, že tyto pilulky přímo způsobují demenci. Zmíněné studie mají observační charakter, tedy ukazují na souvislosti, nikoli na jasnou příčinu. Lidé navíc podobné doplňky často začínají brát až ve chvíli, kdy na sobě pozorují nějaké zdravotní problémy. Společně však tyto výzkumy ukazují na možnost, kterou experti začínají brát velmi vážně: stárnutí mění to, jak mozek nakládá s tuky, vápníkem a glukózou.

Mladší mozek se efektivněji zbavuje odpadu a lépe zvládá buněčný stres. Ten starší má menší biologické rezervy. Zásadní roli hraje také hematoencefalická bariéra – důmyslný bezpečnostní systém kolem mozkových cév, který propouští živiny a blokuje toxiny. S věkem se tato brána mění a s ní i propustnost pro různé látky.

„U jiných léků se se stárnutím běžně počítá,“ upozorňuje vědec Sun. Lékaři seniorům běžně upravují dávkování přípravků na ředění krve, protože funkce ledvin a celkový metabolismus se s věkem zkrátka mění. U doplňků stravy ale podobná věková doporučení chybí. Hodnota trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se odhaduje na 32,7 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 750 miliard korun), jak připomíná britská BBC. Více než 74 procent Američanů a dvě třetiny Britů přitom přiznávají, že tyto preparáty užívají ve snaze zlepšit své zdraví.

Odborníci tak neradí, aby starší lidé okamžitě vyhodili své zásoby do koše. Připomínají ale, že doplňky stravy jsou biologicky aktivní látky, ne jen neškodný bonus k jídelníčku. Otázka proto už nestojí, zda je vitamin D nebo rybí tuk ze své podstaty dobrý. Mnohem užitečnější je ptát se: Pro koho je dobrý – a v jakém věku?

Sexuální strangulace, nebo zkrátka škrcení či rdoušení při sexu, je dnes obrovsky populární – hlavně mezi dospělými od 18 do 35 let, píše magazín WIRED. A to i přes reálnou hrozbu vážných zranění, poškození mozku nebo dokonce smrti. Část expertů tvrdí, že za normalizaci tohoto chování může pornografie. Zástupci průmyslu pro dospělé naopak namítají, že zákaz zobrazování škrcení v pornu šíření tohoto obsahu nezastaví a už vůbec nenahradí sexuální výchovu a mediální gramotnost, které společnost tolik potřebuje.

„Vzhledem k dezinformacím, které se šíří zejména na internetu, si mnoho lidí myslí, že při mírnějším tlaku mohou být ‚v bezpečí‘, což ale není pravda,“ říká Debby Herbeniková, profesorka na Škole veřejného zdraví Indonéské univerzity a jedna z předních badatelek v oblasti sexuálního škrcení.

Herbeniková také varuje, že vyvíjení soustavného tlaku na přední a boční část krku – ať už rukama, předmětem, nebo jiným způsobem – může vést ke krevním sraženinám a mrtvici, natržení krčních tepen, zhoršení zraku a kumulativním poraněním mozku.

Údaje o četnosti případů, kdy mladí lidé při sexu škrtí, rdousí nebo jsou škrceni, mohou působit ohromujícím dojmem. V průzkumu Herbenikové z roku 2021, kterého se zúčastnilo téměř 5 000 amerických vysokoškoláků, přiznalo 58 procent žen, že byly při sexu škrceny, a čtvrtina z nich byla poprvé škrcena do 17 let věku.

Výzkumníci v Austrálii obdobně zjistili, že tuto praktiku provozuje zhruba polovina lidí ve věku 18 až 35 let. Ženy bývají při heterosexuálním styku nejčastěji škrceny či rdoušeny muži a sexuální a genderové menšiny jsou těmto praktikám vystaveny rovněž s větší pravděpodobností.

Všichni experti, se kterými mluvil deník The Guardian, se shodují na jednom: prvním a naprosto zásadním krokem, jak zabránit fatálním následkům na zdraví, je pořádná a plošná sexuální výchova, která se bude bavit přímo o škrcení. Jenže školy na takhle otevřenou debatu nejsou připravené a svět, ze kterého mladí čerpají informace, zůstává hlavně na sociálních sítích.

Výzkumníci z Kalifornské univerzity v Riverside pojmenovali nové druhy hmyzu právě po zpěvačce Taylor Swift. Článek, který dvanáct nových druhů popisuje, byl zveřejněný v časopise „Insect Systematics and Evolution.” Jeden z nových rodů byl pojmenován Swiftiephylus – jde o kombinaci slov Swiftie, což je název fanoušků zpěvačky a Phylus, to je název, který se běžně používá pro tuto skupinu hmyzu, informuje časopis Variety.

Swiftiephylus zahrnuje čtyři druhy, jejichž názvy jsou inspirovány samotnou umělkyní i několika jejími alby: Swiftiephylus taylorae, Swiftiephylus amator, Swiftiephylus intrepidus a Swiftiephylus poetorum. Jsou to latinské verze slov Taylor, milenec, nebojácný a básníci. Tak je popsala na svém webu sama univerzita a zároveň dodala, že o nových druzích není známo, že by pro lidi nebo pro zvířata představovaly škůdce. Patří do čeledi Miridae, která je největší čeledí ploštic a zahrnuje více než 11 tisíc popsaných druhů po celém světě.

Hmyzí druhy pojmenovala doktorandka etymologie na Kalifornské univerzitě v Riverside Sarah Schroeder. Jako zpěvaččina celoživotní fanynka to brala za přirozené rozhodnutí. Pojmenováním po Taylor Swift doufá, že se na tyto druhy a celkovou myšlenku ochrany hmyzu přenese trocha jejího lesku. Jako další důvod uvedla jejich vzhled. Pro Swift jsou typické její blond vlasy a červené rty. Tento hmyz je bledě žlutý s červenými detaily po celém těle.

Výzkumníci ze stejné univerzity pojmenovali hmyzí druhy i po jiných celebritách. Variety zmiňuje například herce Jeffa Danielse, po kterém se od roku 2022 jmenuje hermafroditický druh červa, který zabíjí tarantule.

iPhone Duo je podle BBC vůbec nejdražším iPhonem. Cena v přepočtu dosahuje přibližně 56 400 korun a jeho design je největší změnou jakou Apple provedl za posledních 20 let.

Nový telefon je riskantní krok nového šéfa Johna Ternuse, který v tomto měsíci převzal vedení firmy po dlouholetém generálním řediteli Tomu Cookovi. Apple na trh skládacích telefonů vstupuje relativně pozdě, předtím už takový telefon uvedl čínský Huawei nebo jihokorejský Samsung.

Apple dominuje trhu s chytrými telefony už od uvedení iPhonu v roce 2007. Jediným jeho skutečným konkurentem je podle magazínu Vice právě firma Samsung. Jejich rivalita je známá a během prezentace letošních novinek společnosti Apple začal Samsung událost komentovat na síti X. Nejdříve pobídl uživatele k přechodu na Samsung kvůli zveřejněnému designu iPhonu 18 Pro a potom si rýpl do modelu Duo: „Dejte nám vědět, až doohřejete naše zbytky.“

Jak informuje Vice, tak jako u jakékoliv online přestřelky mezi značkami, šlo pouze o legraci. To Samsung zdůraznil tím, že do dramatu zapojil i aplikaci na výuku jazyků Duolingo kvůli podobnosti názvu. Není to poprvé ani naposledy, kdy si Samsung rýpnul do Applu. Podle Viceu není jisté jestli příspěvky někoho přesvědčí k přechodu od Applu, zdůrazňuje ale, že to s jistotou upoutalo pozornost mnoha lidí.

Dům se nachází v jedné z nejexkluzivnějších přímořských čtvrtí Malibu a podle časopisu Los Angeles Magazine se propadlina otevřela na příjezdové cestě hollywoodského herce Nicolase Cage. Ten má za sebou úspěchy jako ocenění Oscar a Zlatý Glóbus za roli ve filmu Leaving Las Vegas z roku 1995.

Podle časopisu místní věděli, že je pobřeží stále více zranitelné. V posledních letech byly podél ulice Sea Level Drive umístěny velké pytle s pískem. Obyvatelé sledovali, jak stoupající voda neustále narušuje pobřeží. Po pondělním ohlášení výskytu propadliny si místní mysleli, že se rychle opraví. Propast se ale do následujícího dne znovu rozšířila. K zřícení došlo po silných deštích a neobvykle vysokých vlnách podél pobřeží jižní Kalifornie, které způsobily pozůstatky hurikánu Marie.

Do úterního večera byla propadlina hluboká zhruba 7,6 metru a měřila přibližně 9 krát 18 metrů. Přes noc už se ale dál nezvětšovala, informuje deník LA Times. Podle něj město vydalo nouzové vyhlášení, že situace v okolí propadlliny představuje bezprostřední nebezpečí pro přilehlé domy.

Sedm domů úřady označily za nebezpečné a zakázaly do nich vstup, dalších 24 domů mělo být stejným způsobem uzavřených kvůli tomu, že k nim není možný bezpečný příjezd autem. Ve vyhlášení město také upozornilo na nebezpečí další pobřežní eroze, které představuje jev El Niño v nadcházejícím podzimu a zimě.

Tato situace podle Los Angeles Magazine odhalila konkrétní problém, se kterým se domy podél pobřeží potýkají. Mnoho z těch, které leží v bezprostřední blízkosti oceánu stojí na pilířích. Jejich příjezdové cesty, garáže a přední částí mohou ale dál ležet na půdě, kterou voda může odplavit.