Střední bolí. Filter není seriál na dělo, ale na tělo

A kdo už odvykl tomu, že Čelisti umí také pochválit tam, kde je chvála na místě, nechť zbystří pozornost. Debutující David Semler možná semlel dobře známé motivy zlomového okamžiku dospívání, bolestivé první lásky a opojně toxické queer romance, ale naštěstí je prohnal velmi přesvědčivým režijním i scenáristickým filtrem. A vznikl seriál, na kterém Aleš doceňuje přirozený jazyk a celkově současný feeling bez pocitu křeče, Vít herecké výkony dvojice Antonio Šoposki a Adam Buš, a především to, že je tahle bouřlivá queer romance zasazená do českých reálií bez pocitu lámání přes koleno. I když šestidílná série má k dokonalosti daleko, patří k tomu nejlepšímu, co Česká televize za poslední roky vyprodukovala.

Kéž by to samé šlo říct o podstatně dražším a ambicióznějším projektu Na tělo, pod kterým je režijně podepsaný Jan Hřebejk a scenáristicky Martina Formanová. Vít vyjadřuje překvapení nad tím, že zatímco většina seriálů používá pilotní díl k tomu, aby diváka zaujala, Na tělo se ho očividně snaží odpudit. Rozložitý ranař Tomák, který je zvyklý statečně přijímat tvrdá děla od českých seriálových zrůdností, suše konstatuje, že po cca čtyřech dílech se situace trochu vylepší a panoptikum lidských oblud dojde až pohádkového konce.

Ale kdo se propracuje přes několik hodin nesympatických postav, bizarních dialogů a sypké dramaturgie, to zůstává skutečnou záhadou, na kterou ani zkušený vyšetřovatel Stejskal nezná odpověď.

Je seriál o Jeffrey Epsteinovi spíše ďábelský, nebo zbytečný? Ztratí člověk u Hope poslední zbytky naděje, nebo uvěří v léčivou sílu akčního sci-fi? Objeví se se ve filmu Samuraj a vězeň Hercule Poirot s katanou? Rozzuří vás chválený seriál Posedlost? A jaký UV filtr by se měl v období babího léta aplikovat na tělo? Čelisti, jediný podcast, u kterého se nespálíte.