Gabor Maté: Medicínská praxe pořád nerozumí tomu, že existuje jednota mezi tělem a myslí

26. duben 2022

Pandemická doba vytvořila mezi lidmi mnoho zdí a ty nebyly častokrát moc zdravé jak pro naši psychiku, tak pro naši tělesnost. Rozmáhá se tříštění naší pozornosti, děti mají problém se soustředit, všichni jsme kolektivně zahledění do rozsvícených obrazovek. Jak z toho ven? Gabor Maté se věnuje fenoménu sdílené mezilidské neurofyziologie a toho, jak se navzájem naše mysli a těla ovlivňují.

Maté zkoumá vznik a rozvoj ADHD u dětí i dospělých a především zdůrazňuje, že je to hlavně prostředí, které jemně vylaďuje prostor pro zdravý růst našeho mozku. Takže když třeba dítě vyrůstá v prostředí se zvýšeným stresem, podepíše se to na vývoji jeho mozku, ale také zdraví celého těla.

„Konvenčním medicínským modelem je léčit dítě. Ale můj model je jiný. Dítě je přeci jen citlivá bytost, na jejíž fyziologii se manifestují stresy celé rodiny. Takže pokud by ke mně přišla taková rodina, ptal bych se: „Jak můžeme ulevit celé této rodině od stresu? Jak se mohou členové této domácnosti stát mnohem víc empatickými a mít mezi sebou navzájem větší porozumění?“

Gabor Maté

Podobně hovoří o tom, že poruchy pozornosti nejsou pouze záležitostí rodiny, ale celé společnosti. A pro zdravý vývoj naší pozornosti bude tedy potřeba přistupovat k léčbě opravdu z celospolečenského hlediska: „V jádru si musíme prostě všichni uvědomit, že nejde oddělit jednotlivce od jeho prostředí. Takže jednotlivcům dokážete pomoct jedině tak, že zohledníte celý jejich kontext. I politiku, i všechno nepřátelství, soupeřivost a nenávist, které jako společnost vytváříme. I všechny ty hluboce traumatizované lidi, které si volíme za politické představitele.“

Podle Gabora Maté je klíčovým znovu se naučit vnímat vzájemnou propojenost všeho živého a třeba se inspirovat ve východních filosofiích nebo u domorodých obyvatel. Sám je s nimi v živém kontaktu a zrovna před několika týdny s lídry původních lidí v Britské Kolumbii strávil několik dní: „Když mluví o přírodě, znají každý strom, každou rostlinu, každé stéblo trávy. Mají úplně odlišný vztah ke krajině – založený na intimním spojení, lásce a důstojnosti.“

Mohou ADHD prožívat i psi? A berou gorilí maminky svoje děti do náruče, když v noci pláčou? To a mnoho jiného se dozvíte v celém rozhovoru.

Rozhovor si můžete poslechnout i v originálním znění:

autor: Nikola Benčová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.