Gran Torino - nejvyšší filmařská jakost
Ruku na srdce, kde ještě dnes věří tomu, že stáří rovná se zrání? Kdo v dnešní době, která přeje dravému a perspektivnímu mládí, uznává, že čas je lis, který ždíme to nejkvalitnější víno? Pokud už někdo takový je, dá se předpokládat, že právě shlédl film Clinta Eastwooda Gran Torino.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Pro něj je důchod skutečně synonymem zralosti a nejvyšší filmařské jakosti. Jeho doposud poslední projekt, Gran Torino, je takovou hořkosladkou variací na téma stárnutí a zároveň dosti svéráznou variantou akčního filmu pro penzisty.
Děj a pojetí scénáře zavánějí určitou banalitou. Prostá historka o nerudném americkém konzervativci, který se minul s rodinou a ke stáru našel pochopení tam, kde to nejméně čekal, jen sotva něčím ohromí. I téma boje osamělého spravedlivého proti nemilosrdné bandě připomene mnoho a mnoho filmů, nejen s Eastwoodem v hlavní roli. Scénář prostě nevybočuje z normálu, ani téma multikultruralismu v americké společnosti neprezentuje nijak zvlášť originálně či bystře. Bez nadsázky ho lze označit za průměrný a snad s výjimkou závěru i za celkem klišovitý a předvídatelný počin.
Přesto je Gran Torino velkou filmovou událostí. Na otázku proč existuje jednoduchá odpověď: Clint Eastwood. Začneme-li jeho režií, pak nutno vyzdvihnout civilnost a empatii, s jakou starý pán obrušuje trochu kostrbaté hrany příběhu, vnáší do něj rytmus a neokázalost. Co mohlo působit strojeně a nevěrohodně, vychází mile a přirozeně. Eastwoodova režie není až tolik záležitostí svébytného vidění světa, ale spíše schopnosti dokonale se vcítit do příběhu a odvyprávět ho s naprostým zaujetím a citem pro detail.
A především je tu Eastwood herec. Penzista Kowalski evokuje zestárlou verzi jeho westernových dobrodruhů i drsných poldů, chlapů, kteří jsou v jádru tvrdí jako křemen. Čas Eastwooda nesrazil na kolena, naopak, doslova ho osekal na samo chlapské jádro. Stačí, aby ukázal prstem a v tom jediném gestu je víc výhružky a víc nemilosrdnosti než ve všech moderních akčních filmech dohromady. Tohle je něco, co se nedá zahrát a nahonit velkolepými efekty.
Clint Eastwood povyšuje celkem triviální historku svým skvělým herectvím, které střídá momenty tvrdosti se sebeironickými motivy chátrání, osamělosti a i křehkosti. Postava Kowalského je dostatečně vtipná, dojemná i charismatická, aby celý děj utáhla v podstatě sama. Člověk rád zapomene na poněkud chabý scénář a nechá se unést emocemi, které pramení především z Eastwoodovy režie a hereckého pojetí hlavní role.
Jedinečný důkaz o zralosti filmaře, který vzdor věku stále ví, co chce říct a stále to umí říct tak, že mu divák poslušně zobe z ruky.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
