Greg Dulli: „Afghan Whigs jsou v životní formě!“

Po jejím rozpadu v roce 1998 se Dulli věnoval sólové dráze a projektům The Twilight Singers a The Gutter Twins. Nedávno obnovení veteráni zahrají v Lucerna Music Baru 15. srpna.

Začneme otázkou, která se samozřejmě nabízí: proč jste se rozhodli obnovit Afghan Whigs? Máš přece další hudební projekty, navíc jsi léta reunion odmítal... Kdy tě to tedy napadlo?
Napadlo mě to, když jsem před rokem a půl jel akustické turné. Hrál jsem průřez všemi svými skladbami a John Curley se ke mně přidal na písničky z éry Afghan Whigs. Moc jsem si to užíval – je to jeden z mých nejoblíbenějších muzikantů. A vůbec nejoblíbenějších lidí. Tehdy mě to napadlo, i když jsem asi nikomu nic neřekl. Celé roky jsem na otázky po reunionu skutečně říkal „ne“. Ale tentokrát, na základě svého dobrého pocitu z hraní s Johnem, jsem se rozhodl do toho jít. Oslovil jsem kluky, sešli jsme se, zahráli si, bylo to fajn. Zahráli jsme na ATP, po dvou koncertech jsme si řekli, proč nezahrajeme tři, ze tří bylo patnáct, a teď budeme hrát ve vašem městě.

Afghan Whigs na aktuálním turné hráli nebo budou hrát jak na velkých festivalech (Primavera, Lollapalooza, Pukkelpop...), tak v malých klubech jako třeba v Praze. To byla tvoje volba? Kde nejradši vystupuješ?
Rád hraju na svých vlastních koncertech. Festivaly jsou fajn a chápu, co na nich lidi baví, je to jako hudební bufet. Ale radši mám vysloveně jen své koncerty v menších místech.

Jaký je koncertní lineup? Jen stará trojka?
Stará trojička (já, John Curley a Rick McCollum) plus bubeník, třetí kytarista a pak chlapík, který hraje na housle, cello a klavír. Takže je nás šest.

Afghan Whigs |foto: Sam Holden

Čím podle tebe obohacujete písně napsané před dvaceti lety, když je hrajete dneska?
Životní zkušeností. Nikdy jsem nepřestal hrát hudbu, můj život se vyvíjel, moje muzika se vyvíjela. Všechno, co dělám, je nějak poznamenané tímhle vývojem. A se vší skromností musím prohlásit, že současná verze Afghan Whigs je ta vůbec nejlepší. Vždycky jsme byli dobrá živá kapela, ale dnešní Whigs jsou v nejlepší formě vůbec.

Whigs hrají na turné i cover Love Crimes od Franka Oceana. Jak jste přišli na tuhle píseň a vůbec na tohohle hudebníka?
Viděl jsem ho někde naživo a říkal jsem si – kdo je ten maník? Pak jsem si sehnal jeho album, na kterém jsou i Love Crimes. Skvělý zpěvák, vynikající textař. Začal jsem ho pořádně poslouchat a rozhodl se udělat tenhle cover.

A další otázka na ráně – plánujete s Afghan Whigs nahrát nějaký nový materiál?
Noo... Pořád o tom mluvíme. Ale řeknu to takhle: vždycky jsme zkoušeli nové skladby při zvukovkách. A teď jsme takhle začali hrát jednu věc, kterou jsme nikdy předtím nehráli. Pak jsme ji zařadili do playlistu – ne vždycky, každý večer vypadá trochu jinak, ale z patnácti koncertů jsme ji hráli třeba sedmkrát. A cítím, že se něco chystá, takže odpověď je ano.

Když jsme spolu mluvili po telefonu loni na jaře před pražským koncertem The Twilight Singers, říkal jsi, že se rozhodně chystáš udělat další desku s Markem Laneganem, tedy jako The Gutter Twins. Nějaký progres?
S Markem se vídám, skoro každý týden spolu zajdeme na oběd, když jsme v Kalifornii, ale oba jsme teď taky dost vytížení. Každopádně pokud budeme ještě nějakou dobu naživu, rozhodně uděláme další desku.

Taky jsi zmiňoval, že pracuješ na instrumentálním albu. Už je hotové?
Pořád na něm dělám. Pracuju na věcech, dokud nejsou úplně hotové. A děje se toho tolik... Jakmile budu moct, zase s tím pohnu. Znáš to – pořád v jednom kole....

Tak jo, zeptám se zase za rok... A na závěr lehce osobně – pořád nekouříš? Stále jsi na žvýkačkách místo kdysi tak typické cigarety?
Pořád! Už čtyři roky.