Gregorová a Hilský: Co spojuje a rozděluje dvě generace překladatelů

23. prosinec 2015

„Je to pro mě důležitý vzkaz. Nejvíc mě těší to – protože často mívám přednášky pro chemiky, fyziky a matematiky, kteří o Shakespeara mají zájem –, že mezi exaktními a humanitními vědami není žádná propast, ale vzájemně se doplňují,“ komentuje výsledky letošní ceny Česká hlava její novopečený držitel a dvorní překladatel díla Williama Shakespeara Martin Hilský. O práci překladatelů jsme mluvili také s o generaci mladší Barborou Gregorovou, která je známá především díky překladům děl Doroty Maslowské.

„Záleží, co překládáte, když děláte technický překlad, tak jde spíš o řemeslo. Když děláte umělecký překlad, tak se musíte umět do autora vcítit a převést to do jazyka,“ odpovídá Bára Gregorová, jejíž doménou jsou překlady polské a ruské literatury, na otázku, kam by zařadila disciplínu překladatelství. „Třeba přeložit Shakespearův sonet do současné češtiny znamená v podstatě vytvořit českou báseň, když selže tohle, tak selže všechno. Překlad chápu jako vysoce tvůrčí záležitost. Moje zkušenost je, že např. angličtina a čeština jsou úplně jiné řeči, které nejen jinak zní a znamenají, ale jinak myslí i cítí. Úkolem překladatele je s tímhle pracovat,“ doplňuje Bářin názor Martin Hilský, který nedávno zkompletoval překlad díla Williama Shakespeara.

Jeho práce se tedy v minulosti primárně soustředila na divadlo, což s sebou nese řadu výhod i limitů: „Limitující je v tom, že nemáte kontrolu nad tím, co se děje na jevišti a jak to slovo vypadá. Shakespeare psal hry pro diváky, respektive posluchače, překladatel musí mít na paměti divadelní řeč, poslední kontrolu má režisér a každý herec. Jsem takový režisér před režií, každou postavu musím odehrát. Musím mít tedy velkou představivost. Obrovskou výhodou je bezprostřední kontakt s publikem, který nemáte, pokud překládáte knihu,“ dodává Hilský.

„Práci na překladu musím mít rozvrženou do jednotlivých sekcí. Pak záleží na tom, jak mi to jde, pokud ano, jsem schopná pracovat od rána do večera,“ popisuje Bára svůj pracovní den. „Měl jsem štěstí, výběr jsem si dělal do jisté míry sám. U divadla je jasně dán termín první zkouškou. Ale třeba Sonety jsem dělal v době, kdy mě to bavilo, ráno, když děti odešly do školy. Tam jsem termín neměl a trvalo mi to deset let,“ přidává svůj pohled Hilský.

03536244.jpeg

Bára Gregorová se v současné době věnuje především své dizertační práci v oboru etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, oba obory ale zvládá kombinovat a vzájemně propojovat. Martin Hilský vystudoval anglický a španělský jazyk, druhý obor chápe jako dobové propojení, které mu pomohlo vstoupit do neanglické Evropy. „Čtu španělsky, italsky a francouzsky. Když překládám Shakespeara, dělám mnoho profesí. Musím být kulturní historik, religionista, vědět něco o politickém myšlení, to jen pro představu, co musíte, když řešíte jednu slovní hříčku,“ dodává Hilský. Svoji fascinaci Anglií druhé poloviny 16. století opírá o počátky moderní civilizace: „Všechny instituce, divadlo, právní myšlení, finanční instituce, to všechno začalo v té době. Anglie je přece kolébkou demokracie a ta začala už tehdy.“

V rozhovoru jsme se dotkli i úspěšného a diskutovaného žánru v polské literatuře, kterým je reportážní próza, např. v Česku známého Mariusze Szczygiela. „Hlavním momentem je existence nakladatelství Czarne, které má na starosti žena Andrzeje Stasiuka, který je tady poměrně známý. Ta se systematicky zabývá touto reportážní řadou. Poláci mají obecně větší zájem o to, co se děje na východě. Když jsem byla v Krakově na univerzitě, celý semestr se věnoval Kavkazu. To bylo hodně zajímavé. Ale možná je to způsobeno tím, že Polsko má čtyřikrát víc obyvatel,“ uvažuje Gregorová.

Proč Britové v divadelních uvedeních Shakespeara víc ctí než Češi, co zásadního předala oběma překladatelům Dorota Maslowská a William Shakespeare a jaké mají oba tvůrci přání a plány v roce 2016? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.