Harry Potter a Princ dvojí krve aneb klid před bouří?

NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!

Zatímco knižné fenomén Harryho Pottera má své finále zdárně za sebou, jeho filmová podoba se k němu mocně nadechuje. V pořadí šestý díl velkolepé fantasy podívané s názvem Princ dvojí krve bohužel nese všechny znaky nádechu, po kterém následuje rozpačité ticho. Opět zpřítomňuje nutkavý pocit, který zachvátí především diváky nezasažené literární předlohou - v téhle epické filmové sérii se na vskutku bohatýrském časovém úseku odehrálo citelně málo. Mnoho nádechů, málo výkřiků.

Přitom předchozí snímek, Fénixův řád, vypadal nadmíru slibně. Prezentoval již značně dospělou tvář čarodějného hrdiny i solidní portfolio režijních nápadů neokoukaného Davida Yatese. Naděje, že v šestém filmu události na plátně naberou jednoznačnější a rychlejší spád, jsou však liché. Princ dvojí krve se v první polovině vrací k nezáživné teenagerovské konverzačce, která volbou témat a jejich zpracováním připomene seriály ze středních škol. Afektované milostné patálie hlavních hrdinů dozajista zaujmou milovníky knižních postav, pro nezasvěcené se však na plátně odehrává sled nudných a nepříliš vtipných výjevů. Zatímco kovaný tvůrce komedií Mike Newell dokázal v podobně koncipovaném Ohnivém poháru všední trable dospívajících hrdinů podat s poměrně nakažlivým švihem, Yatesovo vyprávění se rozmělňuje a rozplývá.

Z filmu: Harry Potter a Princ dvojí krve|foto:Warner Bros

Hlavní zápletka se tentokráte točí kolem tajemné postavy prince dvojí krve a dalšího spiknutí pána zla Voldemorta, který se chystá udeřit na samotné srdce dobra. Nepříliš vynalézavá a značně triviální lapálie zpočátku naprosto zaniká v příboji milostných trápení Pottera a spol., až ve druhé polovině filmu konečně nabírá dech a vytváří cosi jako příslib věcí příštích. Divákům se dostane několik lahůdkových sekvencí, ve kterých Yates ukazuje, že atmosféra a napětí ho dobře poslouchají. Gradaci Prince dvojí krve v nejlepším utnou titulky, právě když se už už zdá, že se věci konečně pohnou z místa. Osudy postav se tak na gigantické šachovnici příběhu zase o něco posunou, ale jen o malý kousek a bez velkých emocí.

To, co v knižní sérii může překlenout epická šíře literárního vyprávění, je ve světě celuloidu až příliš citelně lineární. Filmová verze Pottera tak stále nenabízí víc než více či méně povedenou ilustraci děl J. K. Rowlingové. Dozrává v ní bezesporu nadějná skupinka mladých herců, prezentují se tu kvalitní režiséři, ale z pohledu nezúčastněného diváka se toho příliš zajímavého neděje. Nezbývá, než trpělivě počkat na finále. Těžko však předpokládat, že se filmový Potter povznese nad řemeslnou rutinu a pachuť stále dalších a dalších nenaplněných příslibů.

Z filmu: Harry Potter a Princ dvojí krve|foto:Warner Bros

Princ dvojí krve fanoušky potěší, bezvěrce neurazí a povinnou půl miliardu dolarů vydělá. Mám nutkavý pocit, že ono tu o nic víc vlastně nejde. Žádná velká magie, prostě dobře ošetřený mudlovský produkt.

Hodnocení: 65%