Hektolitry limonády, porno a zmutované vztahy. Liberatura čte palahniukovské Setkání žádného druhu

Lukáš Horák
Lukáš Horák

Čerstvý třicátník Lukáš Horák se v Liberatuře objevil poprvé před pěti lety. Tehdy představoval básnickou sbírku Amensch, která vyšla v nakladatelství Fra. Tentokrát je zpátky s prózou. Sám tvrdí, že je o obyčejných lidech. Podle nás je o hodně divných lidech.

Bezejmenný hrdina knihy Setkání žádného druhu je vášnivý milovník jedné slavné limonády, sbírá všechny její příchutě, které pak popíjí při surfování po pornostránkách nebo při práci. Živí se jako ghostwriter na seznamce. „To je reálná práce,“ vysvětluje Lukáš, jehož hrdina se vyjadřuje za lidi, kteří se na seznamce vyjádřit neumí. Stejně tak telefonuje opuštěným dědečkům a babičkám, na které se jejich příbuzní vykašlali nebo se s nimi bojí mluvit. A ve volném čase jezdí bezejmenný hrdina vlakem, balí holky, načež si krátí cestu do další stanice masturbací na záchodku.

„Kolem sebe vnímám spoustu obyčejnosti,“ říká Lukáš, „spousta lidí se nedokáže dívat za roh. Lidi si rozfázují několik pravidelných cyklů a ty jsou pořád stejné, nic je nemění.“ I bezejmenný hrdina Lukášovy knihy rád zůstává v pravidelných cyklech. I když dělá absurdní věci, žije v poslušném řádu. „Četl jsem v té době novou novou vlnu, třeba Chucka Palahniuka. Pokoušel jsem se absurditou některých situací podtrhávat to, jak může být lidský život obyčejný. Divné věci z něj pak vystupují jako špičky ledovce.“

Proč Lukáš zanevřel na básně? A kdy se konečně představí jako rapper? Poslechněte si poslední Liberaturu o nejdivnějších obyčejných lidech v literatuře!