Hergot! Renegades 9: Od Háre Krišna k pravoslaví
V seriálu Renegades o lidech, kteří změnili nebo opustili svou náboženskou víru, si tentokrát povídáme s Petrou Annou Cihlářovou. Ta se dnes hlásí k pravoslavnému křesťanství, ale prožila čtyři roky v komunitě Háre Krišna. Jak tato na první pohled neobvyklá cesta vypadala?
Petra vzpomíná, že ji křesťanství zajímalo už od dětství. Její cesta se ale vyvíjela trochu jinak a první velký krok směrem k náboženství nakonec nesouvisel s křesťanstvím – přečetla si životopis Prabhupády, zakladatele hnutí Háre Krišna, který ji uchvátil. Zalíbilo se jí také na farmě, kterou u nás hnutí Háre Krišna provozuje. Vzpomíná, že i když především uklízela a starala se o zvířata, byla vnímána jako důležitá a plnohodnotná členka společenství.
Postupem času jí to ale přestávalo stačit. Na složité otázky po smyslu života dostávala příliš banální odpovědi a když se chtěla dozvědět víc nebo dokonce o věcech diskutovat, ostatní ji odbývali. Začala si navíc uvědomovat nenápadný, ale neustálý tlak v tom, jak se má oblékat a česat, jak a co má jíst, s kým se má a nemá stýkat.
Část lidí z komunity ji také odrazovala od studia na vysoké škole, jiní jí zase radili, ať lže svému příteli, který nechtěl jíst jídlo obětované bohům – měla mu tvrdit, že obětované není a dávat mu je, aby se „očistil“. Tyto věci nakonec Petru od Háre Krišna odvedly.

Druhá část její cesty začíná právě na vysoké škole, kde studovala religionistiku a teologii. Vrátila se ke svému starému zájmu o křesťanství a začala zjišťovat, jaká církev by pro ni byla nejlepší. Rozhodla se pro pravoslavné. I když máme ve zvyku tuto církev vnímat jako poměrně autoritativní a přísnou, Petra Anna Cihlářová zdůrazňuje, že ve srovnání s Háre Krišna v ní zažívá pocit absolutní svobody.
Poslechněte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka