Hergot! s řeholnicí Jeannine Gramick: Sestry v akci
Už v roce 2009 zahájil Vatikán vyšetřování amerických řeholních sester založené na tvrzení, že jeptišky v USA propagují radikální feminismus. Proces, který jsme v Hergot!u sledovali už od našeho prvního dílu, byl letos na jaře ukončen ve prospěch sester. Využili jsme jedinečné příležitosti a na kontexty a okolnosti celé kauzy jsme se vyptali sestry Jeannine Gramick z řádu loretánských sester.
Ta byla v Praze jako exkluzivní host festivalu Prague Pride, v jehož rámci mluvila o šikaně LGBTQ lidí v církvi i mimo ni. Cesta sestry Jeannine, která se už od 70. let právě pastoraci LGBTQ lidí věnuje, v lecčems ukazuje, že se řádové sestry ve Spojených státech skutečně nebojí být nekompromisní a jít i do konfliktů s autoritami, pokud je k tomu vede jejich víra a svědomí.
Kromě rozhovoru se sestrou Jeannine Hergot! přináší také rozhovor s Veronikou Dočkalovou, věřící katoličkou a členkou spolku Logos Česká republika a zároveň členkou organizačního týmu festivalu Prague Pride. S ní se zamýšlíme nad rozdíly v katolické církvi u nás a v USA a nad budoucností katolické církve jako takové.
Sestra Jeannine pro Hergot!:
Svých hostů se na úvod rádi ptáme na jejich životní cestu. Jak jste se dostala ke katolicismu a co vás přivedlo k tomu, že jste se rozhodla stát řádovou sestrou?
Narodila jsem se do katolické rodiny a byla jsem pokřtěna krátce po narození, takže to nebylo žádné aktivní rozhodnutí. Ale chodila jsem dvanáct let do katolické školy, kde nás vyučovaly řádové sestry, a já jsem je velmi obdivovala. Byly laskavé a dobré a bylo mi sedm let, když jsem poprvé zaslechla to Boží volání, že se snad i já mám jednou z těchto žen stát a dělat v životě všechno proto, abych lidi vedla k Bohu. Když jsem dokončila střední školu, což byl v té době ve Spojených státech obvyklý bod, kdy se lidé rozhodovali, co budou v životě dělat – moji přátelé a přítelkyně uzavírali manželství, chystali se na vysokou nebo šli do kláštera –, chtěla jsem jít nejdřív právě na vysokou, ale pak jsem si řekla, že je na čase, abych to Boží volání opravdu vzala vážně, a odešla jsem tedy v osmnácti do kláštera.
Takže moje vzdělání je od začátku do konce katolické včetně vysoké školy, přesněji řečeno, tedy do doby, než jsem pak šla ještě studovat na Pensylvánskou univerzitu, která je sekulární. Právě tam jsem se seznámila s jedním gayem a tím, že jsem mluvila s ním a jeho přáteli a naslouchala jejich příběhům, jsem pochopila, že katolická církev – kterou jsem milovala a miluji – se na nich dopustila velkého bezpráví. A tehdy přišlo to, co chápu jako své druhé povolání od Boha: dělat vše, co je v mých silách, abych toto bezpráví, kterému od církve LGBT lidé musí čelit, napravila a odstranila.
Do Hergot!u jsme si vás pozvali kvůli konfliktu mezi Vatikánem a americkými jeptiškami, který jsme pozorně sledovali. Na jeho počátku stálo tvrzení papeže Benedikta, že americké jeptišky propagují radikální feminismus. Mohla byste osvětlit pozadí a průběh tohoto sporu?
Já myslím, že s tím obviněním, že jsme radikální feministky, papež Benedikt ve skutečnosti neměl moc společného. V té době – byl to rok 2009 – ale stáli v čele Kongregace pro společnosti zasvěceného života ve Vatikánu velmi konzervativní biskupové. Na setkání v Bostonu pak někdo přišel s tímhle obviněním, na což Kongregace pro společnosti zasvěceného života reagovala tím, že spustila vyšetřování všech řádových sester ve Spojených státech. Říkali tomu vizitace, a měli tedy vyšetřit všechna společenství řádových sester ve Spojených státech, kterých je dohromady přes sedm set.
Samozřejmě nestihli všechny, ale asi jednu čtvrtinu. A jejich obvinění se nakonec nepotvrdila. Jenže: když se řekne radikální feminismus, zní to hrozně, ale řádové sestry ve Spojených státech se za feministky považují, a pokud být radikální znamená jít ke kořenům, pak jsou americké řádové sestry skutečně radikální feministky.
Teprve na začátku tohoto roku oznámila Kongregace pro společnosti zasvěceného života, že vyšetřování skončilo, a vydala verdikt ve prospěch sester. Biskupové navštívili stovky společenství a sepsali spoustu dokumentů, o nichž vůbec nevíme, co v nich stojí. To už patří k tajnůstkářství, které pokládám za velmi nezdravou vlastnost církve. Mnoho sester si dnes myslí, že nám toto vyšetřování z dlouhodobého hlediska pomohlo: donutilo nás mluvit o ustanoveních našich řádů, o tom, čemu věříme a jak to, čemu věříme, žijeme. Přivedlo nás to také blíž k sobě navzájem – prohloubila se komunikace mezi jednotlivými společenstvími, mohly jsme se ptát „Jaké to bylo, když přišli za vámi?“ a tak dále. Přineslo to tedy mnoho dobrého.
Mě to utvrzuje v jednom mém hlubokém přesvědčení – v Epištole Římanům Pavel píše, že pro ty, kdo milují Boha, vedou všechny věci k dobrému. Takže i když nám to vyšetřování samozřejmě přineslo mnoho napětí a úzkosti, všechno nakonec dopadlo dobře. Takže pokud milujete Boha, držte si svůj vnitřní klid, i když se dějí hrozné věci, protože dřív nebo později všechno dobře dopadne.
Odkud se vzala ta původní nařčení? Radikální feminismus je velmi obecný pojem. Vy osobně se velmi angažujete ve prospěch LGBTQ lidí, takže v tom kontextu si dokážu představit, že by to mohlo mít nějaký konkrétní rámec. Jsou všechny americké jeptišky aktivní v podobných oblastech?
Ano. To podezření a nakonec obvinění vzešlo od konzervativních katolíků ve Spojených státech, kteří podali stížnost do Vatikánu, a bylo jim dopřáno sluchu. Vadilo jim například, že americké jeptišky jsou obecně velmi nakloněny LGBT lidem. Pro mě osobně je to něco, čemu věnuji většinu svého času a energie, a jiná sestra se plně věnuje konkrétně trans lidem. Ale řádové sestry ve Spojených státech jsou obecně LGBT lidem nakloněny a podporují je.
Řádové sestry ve Spojených státech se obecně vyslovují pro kněžské svěcení žen. Řádové sestry ve Spojených státech obecně usilují o rovnost pro ženy, pro LGBT lidi, pro všechny lidi. Řádové sestry ve Spojených státech obecně věří, že kněžství by mělo být nejen pro ženy, ale také pro ženaté muže. Tedy úplně obecně, řádové sestry ve Spojených státech stojí o zásadní změny v církvi, zatímco konzervativci žádné změny nechtějí. A byli to právě američtí konzervativci, kdo si na nás do Vatikánu stěžoval.
Když mluvíte o amerických konzervativních katolících, jde spíš o laiky, o biskupy...?
Obojí. Víme, že Vatikán na stížnosti laiků nebere zřetel, ale konzervativní američtí laici mají zastání u konzervativních amerických biskupů a ti biskupové pak tlumočí ty stížnosti do Vatikánu. Jedním z biskupů, kteří stížnost na americké jeptišky ve Vatikánu podávali, byl patrně také kardinál Law, ale to je jen šeptanda, na to nemám žádné důkazy.
Cítily jste ze strany jiných katolíků ve Spojených státech nějak výraznou podporu? Probíhaly třeba nějaké protesty proti vyšetřování?
Ano, rozhodně. Vzniklo několik sdružení laiků na naši podporu, jedno z nich například pod názvem Nun Justice a to pořádalo například veřejné modlitby za sestry. Vzniklo velké hnutí místních přímo ve Washingtonu a další na západě, v Seattlu. A byly například průvody s květinami, kdy lidé šli ke katedrále, kde sídlí arcibiskup, a ty velké kytice rozmístili kolem katedrály. Řadoví katolíci ve Spojených státech jsou ve své většině na straně sester.
A co Vatikán? Mluvila jste o konzervativních biskupech, ale jsou ve Vatikánu třeba kardinálové nebo biskupové, kteří s tím vyšetřováním nesouhlasili?
Říkala jsem, že v roce 2009 Kongregace pro společnosti zasvěceného života zahájila vyšetřování všech amerických řádových sester a letos bylo toto vyšetřování ukončeno. Je ale důležité, že mezitím došlo v Kongregaci k personálním změnám. Na místo těch konzervativních kardinálů přišli jiní, kteří jsou daleko otevřenější a daleko ochotnější sestrám naslouchat.
Nezmínila jsem ale, že proběhlo ještě další vyšetřování. To první, o kterém jsme mluvili, se týkalo všech amerických společenství řádových sester. To druhé se týkalo Leadership Conference of Women Religious, což je instituce, která sdružuje všechny předsedkyně společenství řádových sester, kterým se dřív říkalo matky představené. My jim tak už neříkáme, jsou to naše předsedkyně, vedoucí. Tuto instituci, která sdružuje naše předsedkyně, vyšetřovala Kongregace pro nauku víry. Byla to dvě různá vyšetřování.
Toto bylo zahájeno později v roce 2009 a stejně jako to první bylo letos uzavřeno. Dá se říct, že nedopadlo úplně špatně, ale rozhodně ne tak dobře jako to první. Vyšetřování vedené Kongregací pro nauku víry bylo daleko drsnější, a je to navíc Kongregace, která je i v současné době pod vedením velmi konzervativního kardinála Müllera. Z výsledku tohoto vyšetřování takovou radost rozhodně nemám.
Mluvila jste o personálních změnách. Zásadní personální změnou je také nástup papeže Františka, který vystřídal papeže Benedikta. Vidíte nějakou spojitost mezi novým papežem a změnou přístupu k sestrám?
Rozhodně ano. Je to velká změna, změna o 180 stupňů. František se snaží změnit kurz Petrovy bárky, ale otočit tak velkou loď chvíli trvá. Papež František každopádně hlásá to, co hlásá evangelium. To, co hlásá Ježíš. To znamená otevřenost, laskavost, milosrdenství. Říká například, že eucharistie je pro každého – že její smysl je v tom, že nás duchovně vyživuje a dává nám sílu a naději, a proto by neměla být žádná omezení v tom, kdo ji smí přijímat. Nic takového ve vyjádřeních dvou předchozích papežů nenajdete. Ti používali eucharistii jako trest: „Z těch a těch důvodů nesmíš jít k přijímání, dopustil ses té a té špatnosti.“
Tento papež naopak říká: „Přijď, přijď ke stolu, přijď na hostinu. Všichni jsou zváni, Ježíš tě volá.“ A to je obrovská změna. Papež František nosí na krku kříž, což je velmi symbolické. Když byl jmenován arcibiskupem v Buenos Aires, dostal od přítele kněze stříbrný kříž se symbolem pastýře – o kříž se opírá ovce. Ten kříž František nosil v Buenos Aires jako arcibiskup a kardinál, a když se stal papežem a chtěli mu dát zlatý papežský kříž, odmítl jej a nechal si ten starý, protože ten je pro něj připomínkou dobrého pastýře. Navštěvoval v Argentině chudé lidi ve slumech a žehnal jim a oni líbali ten jeho kříž a ten je pro něj znamení, že jeho úkolem je být pastýř. V čele církve teď stojí pastýř. Papež Benedikt byl skvělý teolog, ale byl to příliš intelektuálně zaměřený člověk, zatímco František je člověk srdce.
Jste tedy optimistkou v tom, že by do budoucna americké jeptišky mohly dělat svou práci radikálně, jak říkáte, a zároveň nebýt s Vatikánem ve sporu?
Ano, řekla bych, že ano. Radikální činnost amerických řádových sester se netýká jen sexuality, ale také chudých. Zasazujeme se o zdravotní péči dostupnou všem, v tom jsme podporovaly také iniciativu prezidenta Obamy. Byl to nakonec další důvod, proč se konzervativci stavěli proti nám. Pracujeme také s lidmi bez domova, s lidmi ve vězení – ať už jsou tam právem, nebo neprávem – a celkově s lidmi, kteří potřebují zastání. Papež František uvažuje podobně. Proto si myslím, že se s ním do konfliktu nedostaneme. Máme trochu problém s papežem Františkem v tom, že není dostatečně vnímavý k situaci žen v církvi. Nechápe třeba, že i některé ženy jsou povolány ke kněžské službě. V tom ho musíme dovzdělat.
Znamená pro vás vaše práce a víra také nějaké konkrétní politické přesvědčení?
Já si sama nemyslím, že bych byla nějak politicky vyhraněná. Když ale usilujete o spravedlnost a stavíte se za chudé, má to politické důsledky a lidé vám mohou dávat politické nálepky. Mně to nevadí. Moje pozice je jasná: stavím se za chudé, stavím se za menšiny, stavím se za lidi na okraji. Chci prostor, který je otevřený všem.
Zajímá vás víc? Pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.