Hergot! s religionistou Sušerem: Tajemství českých zednářských lóží
O zednářských lóžích jste toho pravděpodobně nejvíce slyšeli z populárních konspiračních teorií, které kolují mezi lidmi už pár set let a překvapivě v poslední době začaly znovu vyplouvat na povrch veřejných diskusí. My jsme ale téma zpracovali přísně vědecky a zároveň samozřejmě zábavně. Do studia jsme pozvali religionistu, publicistu a redaktora Jana Sušera, který se tématem dlouhodobě zabývá.
Hnutí svobodných zednářů zažilo na českém území rozmach spolu se vznikem první republiky, kdy se uvolnil zákaz, který platil v rakouské monarchii, a zároveň touha české buržoazie rozvíjet vlastní kulturu. Jednou ze zásadních postav českých meziválečných zednářů byl novinář a člen Národní demokratické strany Rudolf Kopecký. O jeho osudech vypráví kniha Martina Nekoly Vzpomínky starého novináře, ze které jsme si také přečetli úryvek, ve kterém Kopecký vysvětluje, co je a není zednářství, a vymezuje se proti nařčením ze světovlády.
Nařčení ze světovlády jsou opravdu nesmyslná, už proto, že jedním z pravidel zednářské lóže je zákaz mluvit o náboženství a politice. Zároveň i za první republiky bylo v zednářské lóži mnoho mužů z vysokých politických pozic. „Typicky se vždy jmenuje Edvard Beneš, který byl svobodným zednářem, otázkou je, do jaké míry aktivním. Tomáš Garrigue Masaryk zjevně zednářem nebyl, psal o svobodném zednářství spíše v tom duchu, že si nepřeje, aby bylo nějak ostrakizováno nebo pronásledováno. V okruhu své prezidentské kanceláře měl ale Masaryk hodně zednářských přátel. Svobodným zednářem byl třeba přednosta prezidentské kanceláře Přemysl Šámal,“ vysvětluje Sušer.
Chcete vědět, jaký je rozdíl mezi francouzskou a anglickou zednářskou tradicí? Nebo jestli je zednářství náboženství? Poslouchejte celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
