Houpací sítě jsou lepší než fet

29. duben 2016
03150664.jpeg

Dvacetiletá Nikol, která vyrostla v dětském domově a nyní žije na ulici, poprvé přišla do pražského nízkoprahového klubu Naděje asi před měsícem. Od té doby upletla čtyři houpací sítě. Na těchto a dalších takzvaných houpacích sociálních sítích si teď mohou odpočinout obyvatelé Prahy. Sociálně-terapeutický projekt vznikl pod vedením psycholožky Jitky Marelové ve středisku Naděje Bolzanova.

Jitku, která v Naději pracuje s mladými lidmi z ulice, nejdříve napadlo, že by bylo příjemné si v parku jen tak odpočinout v houpací síti. Zároveň chtěla nějak rozvinout svoji práci s klienty: „Napadlo mě ty dvě věci spojit – mladí by měli možnost dělat něco, co lze vidět navenek a někdo to může ocenit. Zároveň je to i způsob jakési terapie. Jednak v tom, že člověk něco dělá rukama, soustředí se na to, tvoří… A ještě si u toho může povídat. A sdílení příběhů může mít terapeutický účinek.“ To potvrzuje i Nikol, která se podle svých slov naučila plést pod vedením Jitky úplně hned: „Jo, baví mě to. I když je to docela namáhavé. Ale já se u toho vždycky uklidním, je to docela příjemné na psychiku,“ směje se mladá dívka a ukazuje mi, které sítě s kamarády upletla.

„Když je člověk na ulici, dost často ztrácí víru v sebe sama. A když potom někde visí věc, kterou sám udělal, a vidí, že v ní lidi odpočívají, že z ní mají radost, může je to povzbudit,“ myslí si Hana Šimková ze střediska Naděje. „U každé sítě je také cedulka s příběhem jejího výrobce, jak se on dostal na ulici a jak žije. Zároveň doufáme, že se lidé začnou o problematiku bezdomovectví více zajímat,“ říká a dodává, že i ona sama, předtím než začala pracovat pro tuto sociálně založenou organizaci, měla na lidi žijící na ulici trochu nerealistický názor.

03150662.jpeg

Tvůrci projektu zároveň doufají, že se lidé na houpacích sítích nejen pohoupají a odpočinou si, ale také se aktivně zapojí a pomohou: „Budeme rádi, když se lidi zapojí. Třeba tak, že se třeba budou učit plést sítě, nebo někdo že třeba poskytne materiál. Je to radostiplná věc, která ale i něco stojí.“ Na materiál získávají peníze od různých sponzorů či dárců.

„Jmenuji se Tomáš a nedělám nic,“ směje se další z klientů, který sice nežije na ulici, ale má už delší dobu problém najít si práci: „Jsem rád, když můžu pomoct lidem z venku. A taky aby viděli, že i bezdomovci něco dělají.“ Pletení sítě vyjde podle Tomáše asi na dvě hodiny.

Čtěte také

Jitka Marelová by chtěla rozšířit houpací sítě i do ostatních parků, projekt začal happeningem v žižkovském parku Parukářka: „Máme spoustu pozitivních ohlasů. Píší nám ze spousty různých organizací, například skupina Ke kořenům se snaží udělat přírodní hřbitov, kde budou pohřbívat své blízké u kořenů stromů, a chtějí, aby tam lidé mohli chodit a v zármutku se houpat v síti,“ popisuje netradiční nabídku spolupráce Jitka.
Terapeutce se za její kreativní nápad dostalo od jejích klientů řádného ocenění: „Když mladí začali plést a do sítě se položil první mladý bezdomovec, řekl: ‚Tohle je lepší než fet,‘“ směje se Hana. „Takže účel je splněn, ti lidi mají radost a mohou chvíli něco vytvářet rukama.“

03150663.jpeg