Houstone, máme problém. 28 největších amerických měst se propadá

Herní designér přišel s nápadem sbírat Pokémony – „kapesní monstra“. Hráči začínali hru jako trenéři Pokémonů s tvorem, kterého jim dal místní profesor. Poté cestovali po světě, pořádali souboje s jinými trenéry, stávali se silnějšími a chytali nové druhy Pokémonů. Hráči mohli spojit dva Game Boye, aby s nimi obchodovali a bojovali mezi sebou, píše Smithsonian magazín.

V únoru 1996 byly v Japonsku pro konzoli Nintendo Game Boy vydány hry Pocket Monsters Red a Pocket Monsters Green . Tyto kapesní hry vyvinul Game Freak, herní časopis, který se stal vývojářem a který Tadžiri spoluzaložil s umělcem Kenem Sugimorim na začátku 80. let. Trvalo několik měsíců než popularita Pokémonů v Japonsku skutečně vzrostla. Ale během následujících dvou let se Pocket Monsters Red a Green – pro mezinárodní vydání přejmenované na Pokémon Red a Blue – začaly dodávat do dalších zemí.

Netrvalo dlouho a pokémanie se rozšířila po celém světě, uvádí The Ringer. Dnes mezi nejznámější postavy této série patří její maskot, žlutý elektrický pokémon Pikachu, dračí Charizard a žabí Bulbasaur.

Během posledních 30 let se Pokémon stal nejvýdělečnější mediální franšízou na světě s odhadovanými celoživotními příjmy přesahujícími 150 miliard dolarů. Díky sběratelským a herním kartičkám, dlouhotrvajícím anime, filmům (animovaným i hraným), zboží, mobilním aplikacím jako Pokémon GO a zábavním parkům zahrnuje obrovský úspěch a trvalá popularita Pokémonů mnohem více než jen videohry.

Stanice BBC uvádí, že kofein v mozku blokuje chemickou látku adenosin, která se přirozeně hromadí během dne a pomáhá nám cítit se ospalí. „Jakmile si dáme kofein, adenosin je blokován, což znamená, že nepociťujeme ospalost. Jakmile účinky kofeinu vyprchají, adenosin se opět začne hromadit, což zvyšuje naši touhu po spánku,“ vysvětlují ve výzkumu.

Kromě těchto efektů má kofein i vliv na REM fázi spánku, která je spojena s našimi sny. REM fáze je obdobím, kdy je naše tělo uvolněné, ale mozek je velmi aktivní. V průběhu REM spánku vytváří náš mozek sny, které mohou být často živé a emocionálně intenzivní. Výzkum zveřejněný na Oxford Academic naznačuje, že čím později kofein pijeme, tím horší je kvalita našeho spánku a tím méně REM fáze zažíváme.

Snížení příjmu kofeinu může tedy mít pozitivní vliv na zlepšení kvality spánku. Podle odborníků může omezení kofeinu znamenat více REM spánku, což vede k větší šanci na snění. Více REM fáze rovněž zvyšuje pravděpodobnost, že si sny po probuzení zapamatujeme.

Živé sny, které jsou detailní, realistické a někdy velmi intenzivní, jsou běžnější u lidí, kteří omezují příjem kofeinu. Tyto sny mohou zahrnovat silné emoce a živé obrazy, které si lidé pamatují dlouho po probuzení. Bez ohledu na to, zda jsou tyto sny pozitivní nebo děsivé, jedno je jisté – kofein může mít zásadní vliv na jejich frekvenci a intenzitu, píše BBC.

Trump kritizoval zpravodajství o válce jak obecně, tak v konkrétních případech. Na sociálních sítích uvedl, že zprávy zveličují škody na letadlech po íránském útoku na letiště v Saúdské Arábii. Obvinil „zkorumpovaná média“, že naletěla na falešné zprávy generované umělou inteligencí, které podle něj vytvořil Írán. Dodal, že média „nerada informují“ o úspěších americké armády, píše AP.

Prezident se také na sociálních sítích opakovaně rozčiloval nad příběhy, které se mu nelíbí, a kritizoval reportéry i během letu na palubě Air Force One. Nejvyšší vládní regulátor médií zároveň varoval, že vysílací společnosti mohou přijít o licence, pokud se nebudou vyhýbat „falešným zprávám“. Trump i jeho ministr obrany Pete Hegseth také zpochybnili vlastenectví některých médií kvůli jejich reportážím.

Předseda Federální komunikační komise Brendan Carr sdílel Trumpovo poselství na platformě Truth Social o letadlech zasažených v Saúdské Arábii a vyzval zpravodajské organizace k opatrnosti v tom, jak informují.

„Vysílatelé, kteří šíří hoaxy a zkreslují zprávy – známé také jako falešné zprávy – mají nyní šanci napravit směr, než budou žádat o obnovení licence,“ napsal Carr o víkendu na síti X. „Zákon je jasný. Vysílatelé musí fungovat ve veřejném zájmu, jinak o licenci přijdou.“ Jeho možnosti zasahovat jsou však omezené, upozorňuje agentura AP.

Server WLSL uvádí, že Federální komunikační komise nereguluje velké televizní sítě jako CBS, NBC či ABC, i když může zasahovat do licencí jejich lokálních stanic. Kabelové zpravodajské stanice jako CNN, Fox News Channel nebo MSNBC navíc do pravomoci FCC nespadají.

Polskému hlavnímu městu se podařilo snížit koncentraci jemných částic o téměř 46 %, uvádí nově zveřejněná studie iniciativy Breathe Cities. Jedná se o druhý nevyšší pokles mezi devatenácti zkoumanými městy, předstihl ho pouze Peking s 48procentním poklesem. V Rotterdamu, Berlíně, Bruselu a Heidelbergu pak hodnoty poklesy o více než 40 %. Jemné částice, které vznikají v důsledku lidské činnosti, jako je spalování fosilních paliv, jsou nejškodlivější formou znečištění ovzduší.

Za úspěchem Varšavy stojí zejména zavedení zákazu spalování uhlí pro vytápění domácností kombinované s finanční pomocí, která má obyvatelům města přechod na čistší paliva usnadnit. Zpráva také zmiňuje tzv. zónu čisté dopravy, která ve Varšavě zakazuje jezdit starším, prostředí více znečišťujícím automobilům. Dále poukazuje na významné rozšíření sítě cyklostezek, otevření nové tramvajové linky a rozšíření systému metra.

Polsko dlouhodobě patří k zemím s nejhorším znečištěním ovzduší v Evropě, což každoročně způsobuje odhadem desítky tisíc předčasných úmrtí. Národní a místní úřady, včetně těch ve Varšavě, však podle serveru Notes from Poland v uplynulém desetiletí přijaly řadu opatření, což vede k postupnému zlepšování situace.

Studii provedl tým dánských ekonomů, který zkombinoval data ze zdravotního registru a trestního rejstříku, píše web Science Alert. Zaměřili se na 368 317 lidí, u nichž byla v letech 1980 až 2018 diagnostikována rakovina, a zjistili, že míra kriminality u těchto lidí v prvním roce léčby spíše klesá, následně však stoupá.

Pacienti se pak většinou dopouštějí přestupků, jako je krádež v obchodě, nebo držení drog. Všichni pacienti, kteří byli do studie zahrnuti, měli zdravotní pojištění, které je v Dánsku všeobecné. Autoři studie však poukazují na to, že i přesto má rakovina finanční dopady. Uvádějí, že pravděpodobnost, že pacienti budou v roce diagnózy zaměstnáni, klesá o 1,5 procentního bodu, a dokonce i ti, kteří práci mají, obvykle pracují méně hodin a dosahují nižších příjmů.

„Ukázali jsme, že u osob, u nichž je vztah mezi kriminalitou a rakovinou nejvýraznější, dochází také k největšímu poklesu celkového příjmu,“ píší vědci. Podle webu ZME Science se v takovém případě ke kriminalitě uchylují spíše muži než ženy.

Studie však kromě nárůstu hospodářské a majetkové kriminality zjistila také podstatný nárůst nehospodářské kriminality, jako jsou násilné trestné činy, což naznačuje existenci dalších faktorů. Jedním z nich je doba dožití. Souvislost mezi rakovinou a kriminalitou byla silnější u pacientů, u nichž byla horší pětiletá prognóza.

Podle autorů by tento efekt diagnózy rakoviny mohlo zmírnit lepší nastavení sociální politiky. Zkoumali totiž, jak situaci proměnily reformy dánské samosprávy z roku 2007, a zjistili, že nárůst kriminality v souvislosti s rakovinou byl výraznější v oblastech, kde byla sociální podpora omezena.

Přibývání na váze je nejčastěji uváděným vedlejším účinkem kombinované antikoncepční pilulky – tedy typu, který obsahuje jak uměle vyrobený estrogen, tak progesteron. Ale po několika desetiletích výzkumu stále neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že tento účinek je skutečný.

Server BBC cituje endokrinoložku z Ohio State University Mariu Gallo, která se domnívá, že naše přesvědčení o souvislosti mezi užíváním antikoncepčních pilulek a váhou je dáno přirozenou lidskou tendencí hledat vzorce všude kolem nás, i tam, kde žádné nejsou.

„Ze stejného důvodu existuje představa, že vakcíny mohou způsobit zdravotní problémy,“ říká Gallo. „Pokud naočkujete velkou část populace, objeví se lidé, kteří mají zdravotní problémy, které s vakcínou vůbec nemusejí souviset.“ Novější výzkumy však ukazují, že antikoncepční pilulka tvar ženského těla skutečně měnit může, a to nejméně ze tří důvodů.

Již v roce 2009 studie fyziologa Stevena Riechmana zjistila, že ženy užívající antikoncepční pilulky během cvičení nabírají až o 40 % méně svalové hmoty než ty, které ji neužívají. Může za to nižší produkce steroidu Dehydroepiandrosteronu (DHEA). Ta nastává zejména, pokud je součástí pilulky konkrétní typ laboratorně vyrobeného progesteronu, který se váže na stejný protein jako DHEA.

Další změnou, která může nastat, je odlišné ukládání tuku v těle. Jedna ze studií zjistila, že ženy užívající antikoncepční pilulky s vyššími hladinami estrogenu měly tendenci mít postavu ve tvaru hrušky a více podkožního tuku, i když ne nutně více tuku celkově.

Estrogen ovlivňuje také způsob, jakým tělo zpracovává vodu, což může způsobit, že tělo zadržuje více tekutin, než je obvyklé. Ty pak pronikají do tukových buněk a způsobují jejich zvětšení. Ženská těla mají tendenci ukládat více tuku v prsou, bocích a stehnech, tyto oblasti se proto mohou zvětšit nejvíce.

Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové, počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu v širším společensko-kulturním kontextu.

„Letošní ročník ukázal, jak silně dokáže současná česká hudba pracovat s osobní zkušeností. Ať už jde o temnou introspekci Black Tar Jesus, duchovní rozměr projektu Rivermoans nebo historickou perspektivu knihy Miloše Hrocha, všechny oceněné projekty spojuje snaha přemýšlet o hudbě v širších souvislostech a posouvat její hranice,“ říká jeden z koordinátorů cen Vinyla Pavel Uretšlégr.

Cenu Jany „Apačky“ Grygarové za publicistiku získal Petr Uram a ve výzvě Bastl Electronic Track uspěl producent Tim Dubenchuk se skladbou Go Tell It On The Mountain. Slavnostní vyhlášení proběhlo 13. března v pražském klubu ARCHA+.

O letošních laureátech těchto dvou výzev podle organizátorů rozhodla především výrazná autorská osobitost. „Texty Petra Urama dlouhodobě ukazují, že hudební publicistika může být přesná, kritická i čtivá zároveň. Umí psát o hudbě v širších souvislostech a přitom neztrácet cit pro samotnou scénu. Právě takové autory chceme prostřednictvím Ceny Jany „Apačky“ Grygarové podporovat,“ říká druhý z koordinátorů cen Vinyla Tomáš Grombíř.

Vítězem výzvy Bastl Electronic Track se stal producent Tim Dubenchuk se skladbou Go Tell It On The Mountain. „Na této skladbě porotu zaujala především její vrstevnatost a odvaha pracovat s různými hudebními formami. Dubenchuk dokáže spojovat akustické nástroje, elektroniku i terénní nahrávky do kompaktního a osobitého celku,“ doplňuje Grombíř.

Cílem projektu Bastl Electronic Track je dlouhodobě podporovat nové talenty domácí elektronické scény. Cenu Jany „Apačky“ Grygarové za publicistiku pak ceny Vinyla udělují autorům a autorkám, kteří přinášejí nové pohledy na hudební scénu a zasazují ji do kulturního a společenského kontextu.

Hudební ceny Vinyla podruhé proběhly ve festivalovém formátu Vinyla Night v prostoru pražského klubu ARCHA+, kde představily to nejzajímavější z české hudební scény. V rámci večera vystoupili na dvou scénách nominovaní Gufrau, Rivermoans, teige a matyášovi kamarádi, které doplnili speciální hosté post-hudba, Miss Petty a sxilence.

Program obohatilo živé natáčení pořadu Startér Radia Wave a celým večerem provázel moderátor Filip Černý z Radia Wave. „Letošní ročník Vinyly probíhá v době, kdy se znovu otevřela debata o postavení kultury ve společnosti. Hudba a umění přitom nejsou luxusem, ale přirozenou součástí veřejného prostoru. Právě proto považujeme za důležité připomínat sílu nezávislé scény a podporovat lidi, kteří ji vytvářejí – od hudebníků přes promotéry až po publicisty,“ uzavírá Pavel Uretšlégr.

Posádka si nečekaného cestujícího všimla až během plavby do přístavu New York a New Jersey, kam loď dorazila 18. února, uvedl americký Úřad celní a pohraniční ochrany (U.S. Customs and Border Protection). Informuje o tom server AP.

Jak přesně se zvíře na loď plnou aut dostalo, zatím není jasné. Podle dostupných informací však posádka objevila chlupatého pasažéra ještě během cesty přes oceán. Liška tak absolvovala dlouhou transatlantickou plavbu.

Po připlutí do přístavu úředníci zvíře převzali a následující den ho převezli do zoologické zahrady v Bronxu, kde je nyní v péči odborníků. Podle prvních veterinárních vyšetření se samec vážící asi 5 kilogramů zdá být v dobrém zdravotním stavu.

„Vypadá to, že si postupně zvyká,“ řekl telefonicky Keith Lovett, ředitel programů pro zvířata v zoo. „Prožil toho opravdu hodně.“ Podle odhadů jsou lišce asi dva roky. Veterináři ji nyní sledují a provádějí další zdravotní kontroly, aby se ujistili, že je zvíře v dobré kondici.

Druh, vědecky označovaný jako vulpes vulpes, patří mezi nejrozšířenější šelmy na světě. Vyskytuje se v Evropě, Asii, Severní Americe i v částech Afriky a dokáže se přizpůsobit různorodým prostředím, od lesů až po městské oblasti.

Prozatím zůstává liška ve veterinárním centru zoologické zahrady, kde má zajištěnou potřebnou péči, píše web Brooklyn Eagle. Jakmile projde dalšími zdravotními prohlídkami, zoologická zahrada jí plánuje najít dlouhodobý domov.

Jako všežravec dostává liška stravu složenou z ovoce a zeleniny, bílkovin a také z krmiva podobného sušenkám. Ošetřovatelé zároveň sledují, jak se zvíře po neobvyklé cestě přes oceán postupně adaptuje na nové prostředí.

Texaský start-up Hiro Technologies přišel s jednorázovými plenami, k nimž přidává sáček s houbami. Ten se vloží do použité pleny před vyhozením. Houby pak mají materiál postupně rozkládat a „trávit“.

Podle spoluzakladatelky Miki Agrawa je proces v ideálních podmínkách výrazně rychlejší než bez hub, přesnou dobu ale firma uvést nedokáže. Účinnost totiž závisí na prostředí. Myšlenka vznikla poté, co Agrawu překvapilo, kolik plen spotřeboval její vlastní syn. Informuje o tom server BBC.

Měsíční balení plen Hiro stojí 136 dolarů, zatímco běžné jednorázové pleny vyjdou zhruba na 70 dolarů měsíčně. Analytici navíc upozorňují, že vývoj skutečně udržitelných plen postupuje pomalu. Podle Sonali Jagadev z Euromonitoru jsou ekologičtější materiály, například biopolymery, bambusová vlákna nebo organická bavlna, výrazně dražší a jejich dodavatelské řetězce nejsou dostatečně rozvinuté.

Další překážkou je infrastruktura, jak píše agentura Reuters. I biologicky rozložitelné pleny totiž často končí na skládkách, protože průmyslové kompostárny nejsou v mnoha regionech k dispozici. Některé firmy proto hledají jiný přístup.

Belgický start-up Woosh vyrábí pleny z jednoho typu plastu, aby se daly lépe recyklovat, a zároveň zajišťuje jejich sběr v jeslích. Ve Walesu pak značka Pura každoročně recykluje 60 milionů plen, které se po zpracování využívají například při stavbě silnic nebo výrobě laviček. Je ale otázkou budoucnosti, jak nový pokus o ekologičtější variantu dopadne.