Hudba je nejvyšší stupeň bytí, funk je prapodstata radosti. Karel Veselý o románu Bomba Funk

Většinu svého pracovního života strávil Karel Veselý tím, že psal o hudbě. A pak se jednoho dne rozhodl, že zkusí najít prapodstatu radosti. Už na začátku bylo jasné, že musí hledat někde v žánru funku. Tak začal psát román o fiktivní kapele Funky Leninz, která vrací funk do nejméně funkové doby blízké historie. „Hudba je blíž srdci než slova nebo literatura, alespoň pro mě osobně. Hudba je nejvyšší funkce bytí – skrz ni se manifestují ty nejsilnější emoce,“ myslí si Karel, který prapodstatu radosti, postavenou na těch nejlepších groovech, studoval ve funkových mytologiích i Hegelových spisech. Došel k myšlence, že hudba je nejlepší možné naplnění lidské touhy po životní harmonii.

A někdy může hudba změnit svět. „Vždycky si vzpomenu na Afroameričany, kteří díky hudbě dokázali změnit svou image a postavení v rámci americké společnosti. Nebo třeba gayové a lesbičky skrz disko a taneční hudbu vůbec. Hudba může skrze zadní vrátka dostat do médií a diskurzu odlišné obrazy komunit, ať už rasových, či sexuálních, a tím pádem měnit jejich postavení v rámci společnosti,“ vysvětluje Karel Veselý a dodává, proč právě funk má veliký revoluční potenciál. „Funk má kolem sebe zvláštní mytologické příběhy. Je to energická hudba, která hýbe tělem. Když něco hýbe tělem, může to hýbat i mozkem, měnit vnímání lidí.“

Poslechněte si poslední díl Liberatury s Karlem Veselým, dozvíte se taky o tom, co ho tak fascinuje na české popkultuře osmdesátých let nebo co byla první deska, kterou si v životě zamiloval.

Bomba Funk Karla Veselého|foto: Barbora Linková