Indie láká čím dál tím víc queer turistů

Výzkum naznačuje, že vystavení člověka tomuto plynu by mohlo zlepšit mozkové funkce a snížit kognitivní pokles. Zjištění jsou založena na laboratorních testech na myších a mohou nakonec otevřít nové dveře v léčbě neurodegenerativních onemocnění souvisejících s věkem. Ačkoli myšlenka čichání vlastních prdů zní spíše jako vtip než jako věda, výsledky poukazují na vážnou souvislost mezi sirovodíkem a zdravím mozkových buněk. Informoval o tom web Optimist Daily.

Výzkumníci pracovali s geneticky modifikovanými myšmi, které byly upraveny tak, aby napodobovaly příznaky lidské Alzheimerovy choroby. Těmto myším byl injekčně podán NaGYY, sloučenina určená k pomalému uvolňování sirovodíku v celém těle. Po dvanácti týdnech byly léčené myši testovány na změny v paměti a pohyb, jak napsal web The Independent.

Výsledky byly ohromující. Myši vykazovaly 50% zlepšení paměti i motorických funkcí ve srovnání s neléčenými zvířaty. Byly také fyzicky aktivnější. Podle výzkumníků z Univerzity Johnse Hopkinse tyto výsledky naznačují, že sirovodík by mohl hrát významnou roli při zvrácení některých účinků Alzheimerovy choroby.

Návrhářské duo Miuccia Prada a Raf Simons, stojící za značkou Prada, po nedělní přehlídce pánské módy uvedlo, že móda pro ně představuje více než jen oblečení. Podle jejich slov bylo obtížné přenést nestálost současného světa do samotné kolekce, kterou proto označili za „nepohodlnou“. Informoval o tom deník The Guardian.

Jednotlivé outfity kombinovaly zdánlivě nesourodé prvky, například červený džínový svetr doplněný manžetami košile vykukujícími z rukávů nebo žlutý svetr s kulatým výstřihem. Součástí kolekce byly také netradiční, ale praktické detaily, jako peněženky uložené v zadních kapsách kalhot či pestrobarevné tkaničky do bot.

Raf Simons uvedl, že spojení mezi módou a politikou se změnilo: „V minulosti lidé reagovali na světové situace způsobem, jakým se oblékali, ať už se podíváte do 60. nebo 70. let a dále. Teď to není přímo reakce, ale pocit, že bychom neměli sedět v klidu.“ Poukázal na dekonstruované krejčovství, stejně jako na manžety u košil, jako na jeden ze způsobů, jak odmítnout politické elity. „Nechceme americký korporátní model mužské moci,“ řekl pro deník The Guardian.

Pozornost vzbudila také sobotní přehlídka značky Dolce & Gabbana. Jako modelové na molo vystupovali výhradně muži bílé pleti, přestože kolekce nesla rasově neutrální název Portrét muže. Někteří módní komentátoři tuto skutečnost kritizovali a přehlídku označili za problematickou z hlediska reprezentace.

Nejde přitom o první případ, kdy se Dolce & Gabbana ocitla v centru sporů týkajících se rasové citlivosti. V minulosti značka čelila kritice například za náušnice s motivy černochů, pojmenování jednoho z modelů obuvi „otrocký sandál“ nebo za reklamy z roku 2018, které zobrazovaly čínskou modelku pokoušející se jíst italská jídla pomocí hůlek.

Vědci se tomuto fascinujícímu jevu věnovali v nové studii, která byla tento týden publikována v odborném časopise Nature Microbiology. Výzkum popisuje, jak syndrom autopivovaru funguje a proč u některých lidí dochází k samovolné intoxikaci. Informoval o tom web Vice.

ABS je vzácné onemocnění, při němž trávicí systém produkuje alkohol v důsledku nadměrného množství kvasinek ve střevech. Tyto mikroorganismy fermentují sacharidy přijaté potravou na ethanol, který se následně vstřebává do krevního oběhu. To může vést k příznakům podobným opilosti, jako by člověk skutečně pil alkohol.

Zatímco každý člověk běžně produkuje při trávení jen stopové množství etanolu, u lidí s ABS je jeho produkce natolik vysoká, že může způsobit skutečné projevy intoxikace.

Výzkumníci analyzovali vzorky stolice od 22 osob se syndromem ABS a 21 zdravých dobrovolníků. U pacientů s ABS zjistili jasnou souvislost mezi složením střevních mikroorganismů a hladinou alkoholu v krvi. Rozdíly byly natolik výrazné, že by podle vědců mohl v budoucnu vzniknout diagnostický test založený právě na analýze stolice.

Mezi typické příznaky ABS patří závratě, zmatenost, nezřetelná řeč a poruchy koordinace. Mnoho pacientů však bylo v minulosti zdravotnickými zařízeními označováno za „tajné pijáky“ a odcházelo bez správné diagnózy. Jak uvádí článek publikovaný v časopise Science Alert, nový výzkum konečně nabízí těmto lidem vědecké vysvětlení jejich potíží.

Mladí lidé v Mexiku podle webu El País čelí podobným problémům: nejistému trhu práce, nemožnosti vlastnit bydlení, pocitu, že žijí v nebezpečné zemi, a hluboké nedůvěře k politické třídě. Pro ekonomicky aktivní mladé lidi – zejména ve věku 20–29 let – je nezaměstnanost vyšší než u jakékoli jiné věkové skupiny. Přestože většina z nich má vyšší vzdělání než jejich rodiče, tento podíl postupně klesá: zatímco v roce 2016 mělo 72 % mladých mezi 18 a 24 lety vyšší vzdělání než rodiče, v roce 2024 to bylo již jen 67 %.

Mladí lidé v Mexiku patří k těm, kteří mají nejnižší příjmy v celé pracovní síle – měsíčně vydělávají od necelých 3 000 pesos (≈ 10 000 Kč) do 9 000 pesos (≈ 30 000 Kč). Nejvíce znevýhodněné jsou přitom mladé ženy, které podle průzkumů vydělávají méně než muži. Většina mladých, se kterými dělalo El País rozhovor, nevěří, že si někdy budou moci dovolit samostatně bydlet, natož vlastnit nemovitost. Carla Arroyo ze čtvrti Coyoacán upozorňuje, že gentrifikace bude mít na její budoucnost velký dopad: „Nájem stále roste. Přicházejí Američané a všechno zdražuje.“

Generace Z v Mexiku dává jasně najevo, že chce změnu. Mladí lidé se organizují online, protestují a upozorňují na problémy každodenního života – od nejistého zaměstnání a nedostupného bydlení po pocit nebezpečí na ulicích. Přestože většina politikou příliš nezabírá (jen 6,6 % ve věku 15–25 let ji sleduje intenzivně), jejich hlas je varováním pro politiky. Zatím největší demonstrace proběhla 15. listopadu 2025 v Mexico City. Přilákala tisíce lidí a původně poklidný pochod se změnil v násilnou konfrontaci s policií, při níž bylo zraněno přes 120 lidí a zatčeno 20 demonstrantů, informuje server Euro News.

Ukazuje se však, že generace Z, odmítající tradiční politické dělení, si uvědomuje svou sílu a volá po bezpečnějších ulicích, dostupném bydlení a spravedlivějších příležitostech - i když cesta k jejich naplnění zůstává nejistá.

Kortuem prý s hokejem skončil právě kvůli své sexuální orientaci. Obával se, že by nedokázal sladit profesionální sportovní kariéru se svou identitou. Nyní se k ní veřejně přihlásil na sociálních sítích a otevřeně přiznal, že ke coming outu ho inspiroval právě seriál Heated Rivalry. „Vím, že mnoho skrytých a gay mužů v hokejovém světě silně zasáhl úspěch Heated Rivalry. Nikdy by mě nenapadlo, že z tak maskulinního sportu může vzejít něco tak pozitivního a plného lásky,“ uvedl pro magazín Out. Zároveň přiznal, že dlouho hledal slova a obával se dopadu svého coming outu na týmovou dynamiku.

Heated Rivalry sleduje narůstající sexuální napětí a následný romantický vztah mezi hokejisty Shanem Hollanderem (Hudson Williams) a Iljou Rozanovem (Connor Storrie), kteří se snaží obstát v tvrdě maskulinizovaném a heteronormativním prostředí profesionální hokejové ligy. Seriál se stal výrazným diváckým hitem a získal převážně pozitivní kritiky za herecké výkony, produkci i práci s postavami, přičemž největší pozornost si vysloužil otevřeným zobrazením queer — konkrétně gay — sportovní romance.

Hokej je přitom dlouhodobě považován za silně heteronormativní sport, který se potýká se závažnými problémy, včetně sexuálního násilí a rasismu. V roce 2022 čelila Hockey Canada rozsáhlým kontroverzím poté, co vyšlo najevo, že od roku 1989 vyplatila 8,9 milionu dolarů v mimosoudních vyrovnáních v 21 případech sexuálního zneužívání. Výzkumy navíc poukazují na přetrvávající rasové nerovnosti v kanadském hokeji. Na tomto pozadí představuje Heated Rivalry vzácné narušení zavedené hokejové kultury - byť stále omezené některými jejími dominantními hodnotami, uvádí server The Conversation.

Z výzkumu Daniela Scotta z univerzity v kanadském Waterloo a Roberta Steigera z innsbrucké univerzity vyplývá, že z 93 horských lokalit, které mají dostatečnou infrastrukturu pro pořádání elitních soutěží, bude mít v 50. letech 21. století pouze 52 dostatečnou sněhovou pokrývku a dostatečně nízké teploty, aby mohlo hostit zimní olympijské hry. V 80. letech se pak tento počet zřejmě sníží už jen na třicet. Záleží na tom, jak se podaří snížit emise oxidu uhličitého. Situace je ještě horší pro paralympijské hry, které se vždy konají dva týdny po skončení olympijských her.

Organizátoři her prozatím do velké míry spoléhají na umělé zasněžování. Pro nadcházející olympijské hry v Milánu a Cortině plánuje organizační výbor vyrobit téměř 2,4 milionu kubických metrů sněhu. Problém ovšem je, že většina zařízení potřebuje nízké teploty a nízkou vlhkost vzduchu a výroba umělého sněhu vyžaduje obrovské množství energie a vody. „Bez vody nejsou žádné hry,“ cituje agentura AP Carmen de Jong, profesorku hydrologie na Univerzitě ve Štrasburku.

Podle předsedy komise pro budoucí pořadatele olympijských her Karla Stosse budoucnost her spočívá ve výběru zemí s dobrými podmínkami a vysokými standardy ochrany klimatu. Letošní pořadatele zároveň oceňuje za to, že využívají stávající sportoviště a snaží se dopady her na životní prostředí snižovat.

Všechno spustil screenshot z dokumentárního filmu o natáčení poslední série. Na něm je obrazovka počítače jednoho z bratrů s rozepsaným scénářem, na které je jednou z otevřených karet je právě Chat GPT. Podle serveru Euronews neexistuje jednoznačný důkaz, že scénáristé jazykový model při psaní scénáře skutečně použili a popírá to i režisérka dokumentu Marta Radwan, která tvrdí, že s nimi seděla v místnosti a ničeho takového si nevšimla.

Podle serveru Futurism kontroverze ukazuje, že si mnoho fanoušků a diváků nepřeje, aby tvůrci používali umělou inteligenci. I předchozí využití AI, například ve filmu Brutalista, kde byl s její pomocí upraven přízvuk hlavního hrdiny, nebo při tvorbě plakátů k filmu Alexe Garlanda Občanská válka, vyvolalo vlnu nevole a bouřlivou diskuzi.

Někteří tvůrci se proti používání umělé inteligence vymezují velmi ostře. Například režisér Guillermo del Toro řekl, že by raději zemřel, než aby ji použil. Jiné společnosti ji ale naopak hojně využívají. Například studio Disney nedávno podepsalo licenční smlouvu se společností OpenAI, která umožňuje využívat postavy z jeho filmů v generátoru videí Sora.

Agenti původně v jednom z bezdomoveckých táborů v Minneapolis zadrželi čtyři příslušníky kmene Ogalala Sioux, jednoho z nich následně propustili, ale další tři přemístili do detenčního zařízení v bývalé pevnosti Fort Snelling.

Náčelník kmene Frank Star Comes Out v úterý vyzval k jejich okamžitému propuštění a zdůraznil, že nejsou cizinci a tudíž nespadají pod imigrační jurisdikci, píše agentura AP. Star Comes Out dále uvedl, že když se představitelé kmene obrátili na Imigrační a celní úřad (ICE) s žádostí o bližší informace o zadržených, byla jim poskytnuta pouze jejich křestní jména, nadále tedy požadují bližší informace o jejich zdravotním stavu.

„Nejde o nedorozumění,“ cituje náčelníka kmene server Patch. „Jedná se o jasné porušení smlouvy. Smlouvy, která je závazná a nemá být ničím podmíněna.“

Pevnost Fort Snelling, ve které jsou muži zadržováni, má pohnutou historii, která se původních obyvatel úzce dotýká. Byla to první vojenská pevnost v této oblasti a během dakotské války v roce 1862, tedy konfliktu mezi armádou Spojených států a kmenem Dakotů, v ní příslušníci kmene byli zadržováni.

Nejedná se o první případ zadržení původních obyvatel imigračními úřady. Známé jsou případy z loňského roku, kdy bylo nezávisle na sobě zadrženo několik příslušníků kmene Navajo a příslušnice kmene arizonského kmene Salt River Pima-Maricopa byla dokonce omylem deportována.

Podle serveru BBC se konkrétně jedná o kočkodany červenozelené, druh malých primátů, který se přirozeně vyskytuje na africkém kontinentu. Poprvé byli v ulicích spatřeni minulý čtvrtek, přičemž podle prvotních informací měli být čtyři. Neví se, kdo je jejich majitelem, a úřady ani nepředpokládají, že by se k nim někdo přihlásil, protože vlastnictví exotických druhů zvířat je v Saint Louis trestné.

Městští úředníci sice nadále prohledávají oblast, kde byla zvířata spatřena, zatím se však žádného z primátů odchytit nepodařilo. Obyvatelé města proto byli varováni, aby se k opicím nepřibližovali. Jedná se sice o velmi inteligentní a za normálních podmínek společenská zvířata, ale ve stresové situaci mohou být agresivní.

Hon na opice navíc ještě více komplikuje záplava obrázků a videí generovaných umělou inteligencí na sociálních sítích. Na některých opice řídí auto, jinde pózují nebo jsou již odchyceny. Uživatelé sociálních sítí, kteří nerozpoznají, že nejde o fotografie, potom některé tyto obrázky úředníkům přeposílají, aby jim s pátráním pomohli, což má však přesně opačný efekt.

Server Vice se tak ironicky ptá, zda jsou uprchlé opice vůbec skutečné. Pokud ano, dodává, a někdo je skutečně uvidí na ulici (ne na Instagramu), měl by samozřejmě úřady kontaktovat.