Indie se vydala vstříc sekularismu. Zakázala ve volbách náboženství a kasty

Podle vyjádření soudu zajišťuje indická ústava svobodu vyznání pro všechny, ale náboženství a náboženské představy nesmí zasahovat do chodu sekulárního státu, tedy i do volebního procesu. To samé platí pro kasty a etnické rozdíly. Volební vítězství založené na identitních tématech se podle soudu rovná korupčnímu jednání. Proto by ho soud označil za neplatné a musel by jej zrušit. Podrobnosti se můžete dočíst na anglické verzi zpravodajského serveru Al Jazeera.

Soudní rozhodnutí má ale kritiky i v řadách soudců, kteří mluví o tom, že rozhodnutí nadmíru zasahuje do nastavení zákona. Příliš podle nich znejisťuje situaci před nadcházejícími volbami v oblastech, ve kterých náboženství a kasty tradičně lákaly voliče k volebním urnám. „Pokud bychom toto rozhodnutí soudu brali doslova, mohlo by se klidně stát, že by se voleb nemohla zúčastnit žádná politická strana,“ dodává Asholk Malik, spolupracovník indického think tanku Observer Research Foundation (OSF), v rozhovoru pro The Guardian.

Článek byl součástí pravidelné rubriky Výběr z médií, která běží každou středu v 16:20.

V praxi to tedy znamená, že soudci zakázali politikům využívat náboženství nebo kasty ve svých předvolebních kampaních a při sestavování kandidátských listin. Politické strany v Indii dosud běžně vybíraly své kandidáty do voleb v různých regionálních oblastech podle jejich kastovního postavení a také podle náboženského vyznání nebo příslušnosti k etniku. Náboženství, příslušnost ke kastě a jazyk určují linie, podle kterých se štěpí voličská podpora různým stranám. Vládne přesvědčení, že je to jediný způsob, jak v tak různorodé společnosti organizovat moc. Nyní by se však měly politické strany takového postupu vyvarovat.

Dílí, Indie|foto: CC BY 2.0

I současný indický premiér, populární Narenda Modi z Indické lidové strany, se ve volební kampani často odkazoval na náboženství a využíval kastovní výběr kandidátů při sestavování kandidátek. „Náboženství nebo kastovní příslušnost jsou hodnoty v indické společnosti hluboce zakořeněné, jejich roli takové rozhodnutí soudu může ovlivnit jen stěží,“ dodává Asholk Malik v rozhovoru pro The Guardian. „Může se tak klidně stát, že politici budou rozhodnutí soudu prostě ignorovat,“ uzavírá Malik.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu vítají hlavně ti, kteří vnímají kasty jako nespravedlivý způsob rozdělování lidí ve společnosti. Podotýkají, že zotročování lidí na základě jejich přílišnosti ke kastě by nemělo ovlivňovat jejich politické rozhodnutí.

Jiní oponují, že právě kasty umožňovaly těm z nejnižších příček systému podílet se na moci. Kancha Ilaiah, spisovatel a politolog, příslušník nízko položené kasty dalitů, řekl v rozhovoru pro Al Jazeeru, že soudní rozhodnutí bere příslušníkům jeho kasty možnost podílet se na moci. Lidé jeho sociálního postavení tak už nebudou mít možnost podílet se na politice, která by mohla jejich postavení zlepšit. „Nejvyšší soud nyní říká, že nemůžeme tematizovat svou kastovní příslušnost a zkušenost v boji za naše osvobození, za větší rovnost. Jak ale potom dosáhneme našeho osvobození? Copak už nemám právo mluvit o své diskriminaci, o svém útlaku?“ ptá se Ilaiah.

Indie - indické ženy |foto: Adam Cohn

Ilaiah však věří, že rozhodnutí soudu znamená, že politické strany, jako je Indická lidová, nemohou již nadále opomíjet minority nebo mobilizovat voliče nenávistnou kampaní proti muslimům a příslušníkům náboženských menšin.