Indonésie hoří a zkáza deštných pralesů je nevratná

„Požáry se vyskytují každý rok, takže to není žádné nové téma, akorát letos jsou kvůli El Niñu o hodně intenzivnější. Deště samozřejmě přijdou, tak jako každý rok, a nějakým způsobem se ohně uhasit podaří, ale ta destrukce, která proběhla doteď, je obrovská,“ zdůraznil hned na úvod rozhovoru Bohdan Lojka. Rekultivace pralesa a jeho znovuobnovení jsou navíc prakticky nereálné, protože požáry se zakládají záměrně pro následné využití půdy k zemědělskému hospodaření, jako se to děje už několik let.

Dalším prvkem, který hraje ve vypalování deštného pralesa v Indonésii důležitou roli, je podle Kateřiny Holubové všudypřítomná korupce: „Když už se i přes tlak lobby podaří schválit zákon pro ochranu přírody, tak se často stává, že na nejnižších úrovních se o tom politici a úřady ani nedozvědí, a pokud ano, tak zase hraje velkou roli právě korupce. Velkým problémem v Indonésii je navíc i absence detailní, jednotné mapy veškeré půdy a majitelů koncesí, takže i když například od roku 2011 platí prezidentské moratorium na kácení primárních deštných lesů a ničení rašelinišť, bylo zjištěno, že ohniska loňských požárů se nacházela až z jedné třetiny v místech, která měla být pod ochranou moratoria. Dokud tedy nevznikne mapa vlastnických poměrů, není možné ukázat na viníka požárů a rozšiřování plantáží.“

Specialistka na pralesy z Greenpeace Kateřina Holubová a vedoucí katedry tropů ČZU Bohdan Lojka|foto:Láďa Bruštík

Tématem rozhovoru byl i palmový olej a vysazování palmy olejné, která se často uvádí jako hlavní viník vypalování deštných pralesů. Kolik procent světové produkce tvoří palmový olej a jak jeho produkci zastavit, nebo alespoň zmírnit, aby nedocházelo k dalšímu vypalování? Kam se bude po Indonésii přesouvat další vysazování palmy olejné?

Poslechněte si celý rozhovor a dozvíte se, proč se palmový olej zatím masivně neprodukuje v rovníkové Africe, odkud palma olejná pochází, i proč je jeho pěstování tak výhodné.