Ingrid Michaelson na novince představuje galerií zlomených srdcí

Vydávání nových nahrávek je vždycky dobré načasovat. Díky takovému taktickému tahu už pár desítek letních sezón hudební producenti rýžují neuvěřitelné sumy. Sázejí na jednoduchost a melodičnost písní, při kterých se budete na letních zahrádkách s vychlazeným mokem v ruce rádi pohupovat. Ingrid Michaelson, americká zpěvačka a skladatelka, přemýšlela přesně naopak. K uvedení svého nového alba si vybrala podzim, tradičně depresivní období, a nazvala ho Be OK. Názvem se ale nenechte zmást. Je spíš ironií toho, co vás čeká uvnitř. Album je plné melancholických písní a srdceryvných textů, takže pokud vás nenahlodává podzimní plískanice, může vás odrovnat právě tohle. Písničkářky kolem třiceti mají něco společného. Nejen že se jich postupně vynořuje víc a víc a že jejich písně jakoby chtěly vyjádřit tu největší bolest světa, ale také, nebo právě proto, se jejich skladby rády usazují v televizních seriálech. Nejinak je tomu i u Ingrid. Její písně přímo překypují citovou intenzívností a vybízí k takovému uplatnění.

Ingrid Michaelson|foto: archiv

V pořadí třetí deska Ingrid Michaelson se znatelně vyznačuje větší skromností. Bicí a elektrické kytary směnila za klavír a akustický zvuk. Už nepoužívá rockové rytmy a syrové bicí, jako například u předchozí desky Girls & Boys, ale zanořuje svou klaviaturu do ponurosti a melancholie. Své vzdáleně jednoduché melodie nijak nepřikrášluje a sází na jednu kartu - na svůj hlas a na jeho naléhavost. Ovšem její projev celkově vyznívá jakoby vás nechtěl při ničem rušit. Buď celé album je prosyceno ženskou ironií nebo silným zklamáním, můžete si vybrat. Každopádně i ta jediná skladba s optimistickou melodií, úvodní Be OK, spíše sama sebe přesvědčuje, že všechno bude v pohodě, i když je život galerií zlomených srdcí.

Nová nahrávka Ingrid Michaelson už není pro rockové fandy. Spíše uspokojí už uspokojené, protože tohle album i ve snaze odhalit svou citlivost vás nechá chladnými. Stejně jako podzimní počasí.