INTRO: Anneka hledá spojnice mezi transcendentálnem a dravou elektronikou

Prolnout éterické a intimní vokálové pasáže s pronikavou, znepokojující elektronikou je pro debutující britské hudebnice a producentky lákavým trendem. Po svém jej před nedávnem uchopila Kelly Lee Owens a svou optikou na něj nyní nahlíží i Anneka na debutovém EP Life Force. Necelých deset minut bohatě stačí k tomu, aby si Anneka vysloužila nálepku ostře sledovaného talentu.

Škarohlídové by ji mohli vnímat jako umělý produkt genderových snah o narovnání hudební nabídky, Anneka je totiž ve svém rozletu podporována uměleckým nadačním fondem Woman Make Music. Její cesta vzhůru však není nijak řízenou záležitostí a ani drobná finanční injekce na boj se stále přítomným sexismem a šovinismem nepřekryje fakt, že Anneka je samovolně se rozvíjející dílek volně zapadající do evoluce producentek posledních let. Ostatně, v pozadí výrazných jmen klubové scény se pohybovala už několik let předtím, než začala spřádat plány na svou vlastní nahrávku.

Její hlas se postupně objevoval na deskách Forest Swords či Ital Teka, po nocích pak nejspíš poslouchala Grouper a Juliannu Barwick. Právě tyto hudební světy, ten producentský i ten tiše ševelící, totiž na čtyřech skladbách propojila. A hned první Life Force, formálně nejpřístupnější píseň na EP, to ukazuje nejexplicitněji. Do subtilní, v ozvěně rozpuštěné vokální linky se postupně vkrádají dravé a mrazivé kakofonní syntezátory a křehký, zasněný začátek se láme do temné taneční roviny. Zaujme přitom i příběh v pozadí. Hlavním hrdinou písně je android, který se snaží porozumět tomu, co znamená být člověkem. „Give me your flash / give me your bones / it’s what I need / it’s what I want,“ pulsuje v toužebném refrénu a rituální atmosféře, jejichž inspirace vzešla ze sci-fi filmů Pod kůží a Ex Machina.

Zbylé tři položky na EP Life Force mají spíše podobu ucelených fragmentů, na nichž Anneka testuje a hledá svou tvářnost a naznačuje, co od ní můžeme očekávat na první plnohodnotné desce. Předně je to technický přístup ke svému hlasu, který využívá jako nástroj a sampluje jej a vrství do jednotlivých melodií.

INTRO je nepravidelný seriál Radia Wave, ve kterém vám chceme představovat začínající a zatím nepříliš známé hudebníky a vycházející hvězdy aktuální popové i experimentální scény z celého světa.

Caramel je bezeslovnou experimentální kompozicí, v níž se v podmanivé repetici prolínají deformované vokální smyčky a chladné syntezátory. A Strange and Distant Town nabízí rozjímavé vyrovnávání se s komplikovaným vztahem. K jejímu napsání Anneku podnítila pasáž z románové trilogie Kronika ptáčka na klíček japonského spisovatele Harukiho Murakamiho, přičemž do skladby příznačně zakomponovala i terénní nahrávky pořízené v tokijském metru. A s vidinou konce se pak vypořádává i závěrečná End Of It, syrová a během jednoho odpoledne nahraná skládanka ze samplů hlasů. Napínavá, a přitom subtilní éterická mozaika transformuje Annečiny živé apokalyptické sny do mrazivého finále, po němž se ve sluchátkách rozprostře tajuplné ticho, které by posluchač hned nejraději zaplnil dalšími skladbami.

Ty by měla Anneka představit brzy. Směřují k tomu jednak náznaky na sítích, jednak místo, kde se Anneka usadila. V přístavním Brightonu se vznáší hudební múzy ve velkém. Ty, které dosud Anneka pochytala, jí pootevřely dveře do labelu Anti-Ghost Moon Ray, známého především vydáváním desek Gazelle Twin. Právě její rané nahrávky se v tom, jak na nich proplétá éterický zpěv a mrazivou elektroniku, debutovému EP Anneky dosti podobají. Všechno nasvědčuje tomu, že se o britské producentce brzy bude psát a mluvit mnohem více – minimálně stejně jako právě o Gazelle Twin.