Islandský prezident běhá kolem svého sídla a sbírá odpadky. Zbláznil se? Ne, provozuje plogging!

„Jsem tak hrdá na svého prezidenta. Když jsem běžela kolem prezidentského sídla Bessastaðir, zastihla jsem ho, jak po cestě sbírá odpadky,“ tímto komentářem doprovodila společnou fotografii na Facebooku Islanďanka Halldóra Gyða Matthíasdóttir.

Plogging je druh joggingu, který začali provozovat před dvěma lety lidé ve Švédsku. Pojmenování vzniklo spojením slov jogging a švédského výrazu plocka upp, který znamená sbírat. Je tedy už zřejmé, že jde o rekreační běh, při kterém lidé čistí své okolí od odpadků. Tato specifická disciplína nabírá rychle na oblíbenosti, jak dokládají články z poslední doby. Propadl jí také islandský prezident Guðni Th. Jóhannesson, který pravidelně podporuje místní sportovce. Spatřit jste ho mohli například v ochozech při nedávném kvalifikačním zápase českých basketbalistů na Islandu. Hitem internetu se stalo fanouškovské video, které natočil spolu s první dámou na podporu islandské fotbalové reprezentace, účastnící se letos v létě poprvé mistrovství světa.

Spustit audio
autor: Petr Pláteník
  • Zemřel spolutvůrce počítačové myši. Na svém vynálezu nikdy nezbohatl

    4. srpen 2020
    První počítačová myš

    William English spolu se svým kolegou Dougem Engelbartem vymyslel a sestavil první počítačovou myš. V roce 1963 tak předběhli svou dobu. Před nedávnem zemřel ve věku 91 let.

    Oba vynálezci působili na Stanford Research Institute v americké Kalifornii. Jak píše britská veřejnoprávní BBC, Engelbart myš navrhl, English ji postavil. První byla ze dřeva s jedním jediným tlačítkem a dvěma kolečky, která jezdila po stole. „Pracovali jsme na editaci textu a cílem bylo vymyslet zařízení, kterým by se mohly vybírat znaky a slova,“ vysvětloval později English. Dobrovolníkům pak dali na výběr mezi myší, perem, joystickem a dalšími zařízeními. Myš se ukázala jako nejoblíbenější. O svém výzkumu napsali studii, na dlouhá léta ale zapadla. O pět let později, v roce 1968, myš představili veřejnosti. Na přednášce, z níž se zachoval videozáznam, mluvili a demonstrovali možnosti počítačů a začínajícího internetu. Když se vynálezců později zeptali, proč myš nazvali myší, nedokázali na to odpovědět. „V první zprávě jsme to museli nějak nazvat. ‚Hnědá krabička s tlačítky‘ nefungovala,“ řekl k tomu English. „Muselo to být krátké jméno,“ dodal. Když v roce 1971 odešel do Parc Research Centre firmy Xerox, v myši nahradil kolečka kuličkou. Na svém vynálezu English a Engelbart nezbohatli, práva vypršela v roce 1987, pár let předtím, než se z myši stala jedna z nejběžnějších věcí na Zemi.

  • Poznejte Olomouc jinýma očima. Univerzita Palackého zve k návštěvě svých budov i zahrad

    4. srpen 2020
    Parkán Uměleckého centra Univerzity Palackého

    Olomoucká univerzita představila netradičního průvodce po městě. Pobízí v něm k návštěvě svých vlastních budov, zahrad či kaváren. Mnoho z atrakcí je navíc zadarmo.

    Průvodce, který je dostupný na stránkách univerzity, se dělí do tří sekcí: indoor, outdoor a gastro & ubytování. Z vnitřních atrakcí je dobré zmínit například Foucaultovo kyvadlo ve vstupní hale Přírodovědecké fakulty. „Kyvadlo udržuje v pohybu elektromagnet za pomoci čtveřice laserů, které sledují jeho polohu; do budovy jej umístil jeden ze studentů optiky v rámci své diplomové práce,“ píše se v průvodci. V nabídce je i barokní kaple nebo bývalý muniční sklad. Z venkovních míst stojí za to vypíchnout „malou hmyzí zoo“ s geoparkem, a to opět před Přírodovědeckou fakultou. Zajímavá je i botanická zahrada nebo „nejlepší bezplatné panorama Olomouce“, které je k vidění z parkoviště Fakultní nemocnice Olomouc. Najíst a napít se pak můžete v bistru a baru Konvikt. Jak je z názvu patrné, je v bývalém jezuitském konviktu ze 17. století, kde je Umělecké centrum UP. Na konci dne je možné složit hlavu na kolejích univerzity, místa je prý dost.

  • Vědci odchytili velikého luskouna. Má jim pomoct zachránit tento ohrožený druh

    4. srpen 2020
    Luskoun

    Když se mluví o pytlačení exotických zvířat, asi málokdo si představí luskouna. Tento obrněnec je ale nejvíce pytlačeným savcem na světě. Vědci se nyní snaží přijít na to, jak ho lépe ochránit.

    Za „oblibou“ mezi pytláky stojí tradiční čínská medicína, píše britský deník The Guardian. Věří se, že pomáhá proti revmatu, astma, rakovině či neplodnosti. Neexistuje ale žádný vědecký důkaz, že tomu tak je. Přesto je na černém trhu velmi žádaný: organizace African Wildlife Foundation odhaduje, že jen z afrických deštných pralesů každý rok zmizí okolo 2,7 milionu luskounů. Čtyři asijské druhy jsou kvůli tomu na hraně vyhynutí. I proto ochránci a přírodovědci uvítali, když je čínský režim před dvěma měsíci vyřadil z oficiálního seznamu povolených surovin pro tamní tradiční medicínu, píše britská veřejnoprávní BBC. Zatím je ale příliš brzy na to, aby se opatření projevilo i na černém trhu. Zásadní zprávou je proto to, že se přírodovědcům podařilo v Gabonu zadržet velikého luskouna. Váží 38 kilogramů a od hlavy až k ocasu měří 1,72 metru. Ghost, jak jej pojmenovali, by jim nyní měl odpovědět na zásadní otázky. „Víme málo o jejich chování, pohybu a populační velikosti. Kvůli nedostatku informací je pak nemůžeme účinně chránit,“ vysvětluje přírodovědec David Lehmann, jenž Ghosta se svým týmem odchytil. Informace, které zkoumáním živého luskouna získají, by jim pak měly napovědět, jak upravit podmínky v gabonském národním parku tak, aby lépe chránily tento ohrožený druh.

    Přečtěte si taky Dvě vzácné bílé žirafy byly v Keni zabity pytláky a Přísné, ale spravedlivé! Americký pytlák bude za trest jednou měsíčně koukat ve vězení na Bambiho.

  • Zemřel historik, který zachránil starou Havanu. O nutnosti oprav přesvědčil samotného Castra

    3. srpen 2020
    Hemingwayův pokoj v Ambos Mundo v Havaně

    Když obyvatelé kubánské Havany minulý týden vyvěsili bílá prostěradla, dělali tak s láskou. Loučili se s Eusebiem Lealem Spenglerem, mužem, který zachránil starou Havanu. Podařilo se mu to i navzdory autoritativnímu režimu.

    Leal Spengler se narodil roku 1942 do chudých poměrů, přesto vystudoval historii na vysoké škole a věnoval se jí až do konce života. Fascinovalo ho město kolem něj, píše britský deník The Guardian. Nebylo tak divu, když se rozhodl zachránit ulici vydlážděnou dřevěnými kostkami přímo před starým palácem guvernéra. Hrozilo jí, že ji navždy pokryje asfalt. Leal Spengler tomu nakonec zabránil. Zbytek města ale takové štěstí neměl a dál se rozpadal. Díky tomu, že se spřátelil s diktátorem Fidelem Castrem, se mu to podařilo zvrátit. Dostal starou zástavbu na seznam světového dědictví UNESCO a začal shánět v Evropě peníze na opravy. V 90. letech se mu navíc podařilo přesvědčit Castra, aby založil firmu, která by investovala peníze utracené turisty do památek. Začal s hotelem Ambos Mundos, kde psával Ernest Hemingway. A následovaly další. Jako věřící katolík měl obzvlášť slabost pro církevní stavby. Na srdci měl však, jakožto faktický starosta starého města, všechny tamní obyvatele a snažil se jim osobně pomáhat, připomíná americký deník The Washington Post. Po úmrtí Fidela Castra to vypadalo, že by mohl zamířit do vysoké politiky komunistického režimu. Místo toho se ale se svým týmem dál soustředil na záchranu města, a to i kvůli tomu, že mu postupovalo rakovinové onemocnění. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel tedy vůbec nepřeháněl, když o něm prohlásil, že to „byl Kubánec, jenž zachránil Havanu“.

  • Mexickým telenovelám během pandemie roste sledovanost. Lidem poskytly útěchu v těžkých časech

    3. srpen 2020
    Telenovela

    Mnozí mexické telenovely odepisovali jako příliš staromódní na to, aby mohly soupeřit se streamovacími službami. Na pomoc jim ale nečekaně přišla pandemie koronaviru. Mexičané je totiž začali zase sledovat.

    Dekády jim patřily hlavní vysílací časy, poslední dobou ale začaly ztrácet diváky a televizní šéfové je zatracovali. Teď však, jak píše americký deník The New York Times, jako by je polila živá voda. Miliony Mexičanů se během pandemie vrátily k tomu, co důvěrně znají. Jednoduché příběhy a šťastné konce jim poskytují útěchu v těžkých časech: jen v Mexiku umřelo dosud nejméně 43 tisíc lidí a miliony obyvatel jsou bez práce. „Není tam žádný strach, žádná tragédie, žádné neštěstí. Vím, jak dopadne každá epizoda. Je to bez stresu,“ vysvětluje 75letý Enrique Millán, jenž si cestu k telenovelám našel poté, co se musela přerušit fotbalová liga. Telenovely jsou zároveň častým terčem memů. Znají je tak i mladí lidé, kteří třeba nikdy neviděli jeden jediný díl. „Na rozdíl od Netflixu dáváme lidem jistotu. Víte, co máte od La Rosa de Guadalupe čekat. I ve chvíli, kdy si z ní jenom chcete udělat legraci,“ myslí si tvůrce výše uvedené telenovely Carlos Mercado.

    Podívejte se taky na Milostné životy tučňáků připomínají telenovely, zjistili v Japonsku.

  • Lesům v okolí bajkalského jezera hrozí kácení, zákon už podepsal ruský prezident

    3. srpen 2020
    Bajkal - les

    Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal nový federální zákon o cílech a způsobech modernizace a rozšíření dopravní infrastruktury, kterým zrušil povinnost provádět státní ekologickou expertizu dopravních staveb budovaných na chráněných přírodních územích. Píše o tom ruská Novaja gazeta.

    Až do konce roku 2024 se platnost tohoto zákona bude mimo jiné týkat i okolí sibiřského jezera Bajkal, kde ruské úřady plánují rozšiřovat a modernizovat bajkalsko-amurskou a transsibiřskou magistrálu. Změna v zákoně umožní převádět pozemky ze státního lesního fondu do jiných kategorií. Podle názoru kritiků, například ruské pobočky Greenpeace, to v podstatě znamená, že v chráněných oblastech bude možné bez větších omezení kácet. Bajkal přitom od roku 1996 patří do seznamu světového dědictví UNESCO a podobné hospodářské aktivity jsou v přímém rozporu s doporučeními této mezinárodní organizace. Mediální koordinátorka Greenpeace Vasilisa Jagodina na svém blogu upozorňuje, že „institut státní ekologické expertizy je jediný zákonem stanoveným mechanismem předběžného ekologického posouzení hospodářských projektů“. Jeho zrušení znamená, že na chráněných územích bude možné postavit cokoliv, co zákon přímo nezakazuje. Ruské ministerstvo životního prostředí přitom v těchto dnech pracuje na novém a podstatně méně restriktivním výčtu aktivit, které budou v bezprostředním okolí bajkalského jezera zakázány. S výzvou, aby nový zákon nepodepisoval, se na ruského prezidenta obrátila dvě pracoviště Ruské akademie věd, avšak bezvýsledně. Na stránkách Change.org se také objevila petice, k níž se za necelé dva týdny připojilo už skoro 140 000 lidí.

    Podívejte se také na Bajkal je jako zázrak. Jolana Sedláčková vyrazila na cestu zimní Sibiří.

  • Uprchlí velbloudi ničí ploty, požírají úrodu a neteče kvůli nim voda. Majitel hází vinu na místní

    3. srpen 2020
    Velbloud

    Ruský důchodce terorizuje tři vesnice na jihu Ruska. Jeho stádo velbloudů uteklo z farmy a žije volně v okolí. Lidem snědli ovoce a zničili trubky s vodou a plynem.

    Obyvatelé Oranžereje, Fjodorovky a Ninovky v Astrachaňské oblasti Ruské federace tvrdí, že se dokonce bojí chodit venku sami. Jak píše server britské veřejnoprávní BBC, trpí i děti – rodiče jim zakázali, aby si hrály venku. Zhruba osmdesátičlenné stádo velbloudů už stačilo převrátit několik plotů, když se snažilo dostat k ovoci na zahradách. Některé domy přišly o vodu a plyn. Velbloudi se totiž drbali o trubky vedoucí k domům a tím je zničili. Ti, kterým se narodila mláďata, jsou navíc agresivní a útočí na lidi. „Pokud se nějakému podíváte přímo do očí, začne vás pronásledovat a vy mu musíte utéct,“ popisuje místní obyvatelka Jelena Bachtěmjeva pro ruskou agenturu Interfax. Jurij Serebrjakov, jemuž stádo patří, ale za vším vidí chybu v lidech. Zvířata prý nemohou za to, že místní pěstují jejich oblíbený manovec. Ploty podle něj měly být pevnější a trubky neměly být tak blízko u země. Důchodce se nyní snaží velbloudy prodat. Peníze bude potřebovat i na pokuty, úřady mu jich letos udělily už šest. Věcí se začala zabývat i prokuratura.

    Přečtěte si taky Klidné novozélandské předměstí terorizují divoké slepice. Za pandemie se navíc rozmnožily.

  • Skrytý kulinářský klenot. V malém ruském městečku je více kaváren na obyvatele než v New Yorku

    3. srpen 2020
    Umjot

    Na otázku, kde je v Rusku největší kulinářská scéna, by většina lidí pravděpodobně odpověděla v Moskvě nebo Petrohradu. Nejvíce restauračních zařízení na počet obyvatel se ale nachází v jednom malém městečku jihozápadně od hlavního města.

    V Umjotu žije jen 3000 obyvatel a na první pohled jde o všední venkovské sídlo s dřevěnými domy, zahradami, sady a pasoucími se kozami. Zároveň se tu ale nachází více restaurací, kaváren a jídelen na osobu než v New Yorku, Paříži nebo Moskvě. Důvody lze nalézt v nedávné historii regionu. Většina obyvatel města byla před rozpadem Sovětského svazu zaměstnaná v nedalekém závodě na zpracování dřeva. Po jeho zavření místním nezbylo nic jiného než se začít živit zemědělstvím, jejich životní úroveň se tím ale rapidně zhoršila.

    Co ale nakonec město zachránilo, byla federální dálnice Ural, která jím prochází. Dnes se podél této dálnice ve městě nachází desítky kaváren a restaurací. Již počátkem 90. let tu vznikly první bufety, a když místní viděli, jak oblíbené brzy byly mezi projíždějícími řidiči, otevírali mnoho dalších. Už v roce 1994 bylo ve městě více než 400 míst, kde si řidiči mohli dát čaj, šašlik nebo boršč ze zeleniny vypěstované na zahrádkách u domů.

    Zpočátku se jednalo často jen o plastové židle rozestavěné kolem grilu, dnes se tu nachází 78 restaurací, každá se svou osobitou atmosférou a vyhlášenou specialitou. „Běžnému návštěvníkovi z velkého města se mohou tyto kavárny zdát zábavné díky jejich ručně vyráběné výzdobě, venkovním toaletám a křiklavým názvům. Ale to vše je součástí kouzla,“ popisuje pro web Calvert Journal fotograf Michail Lebeděv, který městečko dokumentoval. I navzdory tomu ale prý nabízí skvělé ruské domácí jídlo a hřejivou atmosféru.

  • Záhadná semena z Číny se objevují ve schránkách obyvatel Spojených států. Nikdo neví, kdo je posílá

    31. červenec 2020
    semena

    Úřady v USA vyjádřily obavy ohledně záhadných balíčků se semeny doručovaných do schránek občanům po celé zemi. Zásilky podle všeho pochází z Číny – nachází se na nich čínské znaky a označení tamní pošty. Odpovědné orgány zemědělcům doporučují, aby semena nesázeli, jelikož není jisté, zda nejsou škodlivá nebo invazní.

    Úřady varování vydaly poté, co obyvatelé z několika států nahlásili, že jim byly doručeny bílé pytlíky s neznámými semeny, aniž by cokoli objednávali. Zásilky navíc nebyly označeny jako potraviny nebo zemědělské produkty, ale zpravidla na nich byly zavádějící etikety, podle kterých mělo jít o šperky, hračky nebo špunty do uší. Komisař pro zemědělství ve státě Kentucky Ryan Quarles na svém twitteru napsal, že by lidé měli „dát balíček a jeho obsah do uzavíratelného sáčku a poté si okamžitě umýt ruce“. Všechna podezřelá semena, která takto obdrží, by poté měli poslat ministerstvu zemědělství.

    Čínské velvyslanectví ve Washingtonu tvrdí, že označení China Post na balíčcích je falešné, protože neodpovídá tomu, které čínská pošta skutečně používá. Cecilia Sequeira, tisková mluvčí Americké inspekce zdraví zvířat a rostlin, uvedla, že ministerstvo zemědělství již na zastavení nedovoleného dovozu těchto semen pracuje.