Jak funguje čtvrť bez aut? Byt bez podzemní garáže může být až o milion levnější
Květoslav Syrový je dopravní inženýr, ale nenavrhuje dálnice. Spíše opatření pro chodce a cyklisty. Podílí se také na nové čtvrti bez aut v Liberci. K čemu je to dobré? A kam jezdí autem on?
„Fenomén dovážkových služeb se začíná trochu zvrhávat,“ říká dopravní inženýr Květoslav Syrový. Podle jeho neoficiálních informací překročí hranice Prahy 1 každý den 70 tisíc aut dovážkových služeb. Je to jeden z případů, kdy auta začínají škodit. „Když auta opanují prostor, je to špatně, do takového místa lidé přestávají chodit,“ říká Syrový.
Například i na pláccích před školami mají auta často navrch nad dětmi. Dost často divoce manévrují a otáčejí se na chodníku mezi školáky. Proto vznikají takzvané „školní ulice“, kde je v době před začátkem vyučování zákaz vjezdu. Jejich vznik iniciuje organizace Pěšky městem, opatření projektuje Květoslav Syrový.
Jako dopravní inženýr spolupracuje také s architekty. Spolu s ateliérem re: architekti navrhují celou čtvrť bez aut, která má vzniknout kolem Papírového náměstí v Liberci. „Je to postaveno na tom, že auta tam mohou, ale nemohou tam zaparkovat. Když se nemusí budovat podzemní parkingy, zlevňují se i byty, najednou skoro až o milion korun,“ říká Květoslav Syrový. Kde auta parkují? A jak daleko jsou lidé ochotní jít k autu?
Jak pracuje dopravní inženýr? Květoslav Syrový se snaží situaci zhodnotit přímo v terénu. „Kdo nezvedne zadek od počítače a spokojí se s takzvanými dopravně inženýrskými podklady, tak navrhne často nesmysl,“ říká. Na závěr přidal pár historek o čtení poznávacích značek a počítání aut na parkovišti.
S dopravním inženýrem mimo jiné i o tom, proč spojení dopravní inženýr zní poněkud hrozivě.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.