Jak neplýtvat potravinami? „O jídle musíme přemýšlet. A nenakupovat zbytečně moc,“ říkají odborníci

17. říjen 2018
Nakupování potravin - nákup - supermarket

Nejsou to pěkná čísla. Podle údajů OSN každý rok jenom v Evropské unii vyprodukujeme 88 milionů tun potravinového odpadu. Konkrétně to třeba znamená, že 45 procent ovoce a zeleniny nikdy nesníme, stejně tak zbytečně zabijeme asi 75 milionů krav. Plýtvání potravinami přitom považují za vážný problém jen dvě pětiny Čechů, jak ukázal průzkum Sociologického ústavu Akademie věd. Jak se dá předejít hromadám nevyužitého jídla?

„Musíme změřit data, začít budovat partnerství napříč celým potravinovým řetězcem a dát dohromady cestu, jak snížit do roku 2030 plýtvání jídlem o 50 procent,“ mluví o globální výzvě Adam Podhola z organizace Zachraň jídlo, která se mimo jiné už několik let snaží českou společnost o problematice informovat. Jeho kolegyně Anna Strejcová upozorňuje na to, že nejde vinit jen supermarkety nebo domácnosti. „Je potřeba se na to podívat komplexně, ten systém je hodně propojený. K plýtvání dochází ve všech fázích potravinového řetězce. Když chcete vyřešit jeden problém, musíte zároveň řešit i ty další. Je zásadní, abychom si sedli k jednomu stolu,“ říká mi po přednášce, kterou odprezentovali desítkám zájemců v rámci akce Spotřebujte do.

Ve vlastní šťávě s Maškrtnicí: Ve městech i na polích je spousta jídla, stačí ho sklidit

Višně

Chybí vám kontakt s půdou a cítíte odcizení od ovoce a zeleniny, kterou jíte? Pěstovat pár rajčat na parapetu činžáku je sice příjemné, ale nedostatečné, proto je nejlepší vyrazit na nejbližší pole nebo se porozhlédnout v blízkém parku. Spolu se Zuzanou Štěpničkovou z organizace Zachraň jídlo jsme řešili, kam zasadit zeleninu nebo ovoce, když člověk nemá vlastní zahradu, a proč tolik plodin zůstává na polích nesklizených.

Tenhle čtvrteční večer patřil v Akademickém konferenčním centru právě prezentaci výzkumu, který Sociologický ústav Akademie věd provedl společně s CVVM v rámci programu AV21 už potřetí. Jeho cílem je zjistit, jak na tom Česká republika je v pohledu na jídlo v koši a jak moc Češi a Česky chápou třeba rozdíl mezi minimální trvanlivostí a datem pod nápisem Spotřebujte do. Ukazuje se, že kritičtější pojem, tedy datum spotřeby, po kterém bychom jídlo už jíst opravdu neměli, chápe většina z nás. U trvanlivosti je to ale horší. „Více jak polovina dotázaných mu připisuje nesprávně stejný význam jako Spotřebujte do. Správně pojmu rozumí dvě pětiny dotázaných,“ říká plné místnosti socioložka Radka Hanzlová. Po ní před účastníky předstoupili právě Anna a Adam ze Zachraň jídlo, aby promluvili o chybách v potravinovém řetězci.

Jejich systémové řešení je jistě základ, ale jak může každý z nás ihned přispět k tomu, aby v kontejnerech končilo méně jídla? „Seznámit se s tím, jak správně skladovat potraviny, co patří do ledničky, co ne. Taky si toho nekupovat příliš, jen to, co opravdu sníme. To, co nám zbyde, můžeme sdílet s kamarády nebo sousedy,“ odpovídá Adam. „Dobré je vzít si krabičku, když jdeš na oběd do restaurace, aby sis mohl zbytek odnést. A hlavně obecně přemýšlet o nákupu, abychom toho nenakupovali zbytečně moc,“ doplňuje ho usměvavá Anna.

Věděli jste, že rajčata a banány nepatří do lednice? A umíte správně uložit vajíčka? Poslechněte si celou reportáž Vítka Svobody ze semináře o plýtvání jídlem, ve které najdete i praktické tipy.

Spustit audio

Související