Jak se rodí v galerii? S umělkyní Tamarou Moyzes o detabuizaci ženského těla v umění

„Před šestnácti lety jsem byla jednou z mála umělkyň, které vůbec šly do toho být matkou,“ vzpomíná Tamara. S genderovou diskriminací se setkala už u přijímacích zkoušek na střední uměleckou školu, kde jí komise řekla, že patří k plotně a na škole by jen zabírala místo chlapcům. I proto se ve své práci věnuje tématu diskriminace vůči ženám a marginalizovaným skupinám.

„Porody jsou tabuizované téma. A součástí toho tabu je přesvědčení, že by žena vůbec neměla dělat umění,“ říká Tamara s tím, že téma matek v uměleckém provozu se u nás veřejně otevírá teprve posledních několik let. „Situace už je mnohem lepší – na Akademii výtvarných umění teď máme školku, být matkou už není vnímáno jako problém.“

A jaký byl samotný porod? „To je sám o sobě tak silný a emotivní zážitek, že všechno ostatní šlo v tu chvíli stranou. Myslíte jen na to, jestli je syn zdravý,“ popisuje Tamara, nicméně dodává, že na promítání díla Den Tamary Moyzes bylo tenkrát v galerii NoD plno.

Jak probíhají přípravy na porod v galerii? Jak bylo dílo přijato veřejností? Co bylo pro Tamaru na těhotenství nejkrásnější? A jaká témata týkající se ženství a těhotenství jsou podle ní stále tabuizována? Poslouchejte v hotcastu Pot.