Dejte ženám pokoj, vzkazuje Alba de Céspedes v Zakázaném deníku
Alba de Céspedes byla dvakrát vdaná a z obou manželství si odnesla citová zklamání, která zúročila při psaní. Poslechněte si Lit a dozvíte se, jak se její zkušenost promítla právě do Zakázaného deníku!
Vedete si deník? Hrdinka knihy italské novinářky kubánského původu Alby de Céspedes ano. Čtyřicátnice Valeria si jednou ilegálně v trafice koupí sešit v černých deskách a začne se před svou rodinou schovávat, aby do něj mohla psát. Co to pro ní znamená, rozebírají Eva s Honzou v novém Litu.
Maminka, hospodyně a úřednice Valeria si do deníku začne zapisovat každodenní strasti a starosti, ale také to, čeho si všímá na svém manželovi nebo na svých už skoro dospělých dětech. „Postupně začíná odhalovat, co všechno ji v životě trápí, jak osamělá se cítí a jak postupně ztratila sebe samu,“ vysvětluje v podcastu Honza.
Valeria nemá vlastní pokoj, kde by mohla psát, a nemá ani kam ukrýt svůj deník. Po práci jí doma začíná tzv. druhá směna a žena si tak na psaní hledá čas třeba v noci, když už všichni spí. Vedle svých niterních pocitů detailně rozebírá třeba vztah se svou konzervativní matkou, dlouholeté manželství nebo generační střet s pokrokovou dcerou.
Alba de Céspedes Zakázaný deník nejprve vydávala postupně od prosince 1950 do června 1951 v týdeníku La Settimana Incom illustrata, knižně vyšel až o rok později. „Je to tedy opravdu reálné svědectví poválečné Itálie,“ dodává Eva s tím, že autorka tu pracuje s tématy, která pak v 60. letech otevřely příslušnice feministického hnutí.
Ke které postavě ze seriálu Gilmorova děvčata by Eva protagonistku románu Valerii přirovnala? Mají matky stejně upřímný vztah ke svým synům, jako mají ke svým dcerám? Pusťte si Lit s Evou a Honzou o knížce Zakázaný deník a dozvíte se!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
