Jaké je pozadí víkendových nepokojů v Berlíně? Gentrifikace a rostoucí nájmy

13. červenec 2016

O víkendu v Berlíně hořely ulice. Střetla se v nich policie s lidmi odmítajícími gentrifikaci ve čtvrti Friedrichshain, která je historicky spjatá s alternativní kulturou a protestními hnutími. Při potyčkách bylo zatčeno 86 demonstrujících a zraněno přes sto lidí. Víkendovými nepokoji vyvrcholil několikaměsíční nátlak vedení města a policie na autonomní prostory v Rigaer Strasse.

Ulice Rigaer ve východní části Berlína je od 90. let symbolem squatingu v německé metropoli. V posledních letech ale místní obsazené domy, kde našly útočiště nejrůznější nezávislé projekty, čelí obrovskému tlaku ze strany developerů a vedení města. Důvodem je nejspíš fakt, že Friedrichshain je v současnosti jednou z nejrychleji se rozvíjejících a nejmódnějších částí Berlína a její komerční potenciál rychle stoupá. To dokládají i strmě rostoucí nájmy a zástupy zájemců o uvolněné byty. Komunita okolo místních squatů však nehodlá gentrifikaci ustoupit a snaží se o zachování obsazených domů i autonomního a uvolněného rázu oblasti, a to i za cenu násilných konfliktů s policií. Velké protesty se odehrály minulý víkend.

Situace se začala vyhrocovat v lednu letošního roku, kdy proběhla masivní razie ve squatu Rigaer94, na kterou policie nasadila na 500 lidí. Razie následovala poté, co se do domu údajně ukryla skupinka, která měla napadnout policistu pokutujícího nesprávně zaparkovaná auta. Další velká policejní razie následovala v několika místních domech po potyčce antifašistů se skupinkou neonacistů pohybujících se v okolí ulice Rigaer. Od června je dům číslo 94 pod nepřetržitým dohledem a nad ulicí hlídkují vrtulníky. V červnu také policie společně se soukromou bezpečnostní agenturou vyklidila několik bytů v Rigaer94. Důvodem měla být snaha přebudovat squat na byty pro uprchlíky. Organizace pracující s uprchlíky se však proti tomuto kroku postavily a tento týden soud rozhodl, že postup policie byl nezákonný.

Na druhou červencovou sobotu byla svolána demonstrace na podporu Rigaer94 a podle odhadů se jí zúčastnilo až 4000 lidí. Část demonstrujících se pak střetla s policií, která v okolí nasadila okolo dvou tisícovek mužů a žen posílených o obrněné vozy a vodní děla. Protest začal pokojně, ale později napjatá atmosféra přerostla do střetů, kdy ze strany odpůrců gentrifikace létaly kameny a světlice, zatímco policisté používali slzný plyn a obušky. Při potyčkách bylo nakonec zraněno 123 policistů. Údaje o počtu zraněných demonstrujících nejsou dostupné. Jak uvádí některá německá média, protestující se setkali s podporou části lidí žijících v okolí Rigaer Strasse, kde se nachází mnoho takzvaných „hausprojektů“. Ty představují dostupnou alternativu k bytům s vysokým tržním nájemným.

Celý konflikt má ale mnohem hlubší pozadí, na kterém zuří politický boj. Squaty a silně levicově orientovaná část Friedrichshainu jsou dlouhodobě trnem v oku berlínským křesťanským demokratům v čele se senátorem Frankem Henkelem. Ten je proponentem nulové tolerance a rázný postup vůči squatům otevřeně označuje za jeden ze svých politických cílů. Smířlivější přístup naopak zaujímá koaliční partner lidovců SPD. Primátor Michael Müller, který byl zvolen právě za SPD, vidí řešení v deeskalaci situace a vyjednávání. Podobně se ke sporu postavili i Zelení, Die Linke a Pirátská strana.

03653368.jpeg

Henkel naopak jakékoliv vyjednávání odmítá. K deeskalaci, vyjednávání a podávání transparentních informací ze strany policie vyzývá i část obyvatel Friedrichshainu, které už unavují střety a neustálý policejní dohled v okolí jejich bydlišť. V úterý policie odvolala nepřetržitou hlídku před domem. I tak se ale spor nachází na mrtvém bodě. S ohledem na tradici protestních hnutí v Berlíně se tak dá očekávat, že potyčky z minulého víkendu nebyly poslední.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.