Je ČT art formátem evropského měřítka, nebo odkladištěm pořadů?

29. srpen 2014

„ČT art slouží kumštu už celý rok,“ uvádí titulek na webu České televize přípravy na nedělní milník stále se vyvíjející stanice zaměřené na kultury chtivé diváky. Debata s dramaturgy ve studiu Radia Wave poukázala na silné momenty filmových večerů, na druhé straně připomněla opakující se kritiku kvality vybraných pořadů i jejich rušení. Komentáře k progresivnímu růstu stanice během rozhovoru na moment srazila kritická poznámka filmového recenzenta Kamila Fily, který ji zhodnotil jako „odkladiště toho, co už nikdo nebude sledovat“.

Na opačné straně kritiky stojí dramaturgové ČT art, kteří o fluktuaci pořadů mluví jako o přirozené profilaci jednotlivých kanálů. „Je skvělé, že stanice vůbec vznikla, že na trhu existuje, je zde jedinečná, žádnou jinou takovou tu nenajdete a teď máme prostor, který můžeme budovat,“ shrnuje roční činnost vedoucí dramaturgyně Alena Poledňáková−Blahošová.

Nad otázku individuálních potřeb a požadavků diváků o zařazení konkrétních filmů či seriálů se v debatě nadsadilo i všeobecné zamyšlení nad tím, jestli televize jako médium vůbec přežije. „Televize jen tak nezmizí, přestože spousta věcí je na internetu, ale v rodinách stále ještě funguje jako prostředek sdílení určitých zážitků, patří to k životu,“ staví se k prognózám o zbytečnosti vysílání dramaturg programové skladby Rostislav Uher.

Pokud vás zajímá, co mají společného Samotáři s filmy Davida Lynche, proč by diváci měli sledovat půlstoleté výročí Rolling Stones nebo proč má veřejnoprávní televize jiné limity než Festival otrlého diváka, pusťte si celý rozhovor.

autor: Jakub Krásný
Spustit audio