Jednooký mezi slepými. Jak jsem křivdil Tidalu
Letos na jaře jsem se naštval. Že Spotify není ideální streamovací službou, víme všichni dlouho. Jedním z největších problémů současných hudebníků je, že si lidé prostě odvykli platit za hudbu. A tak jsem nad Spotify léta zatínal zuby v přesvědčení, že nějaká služba musí přemostit období bezbřehého pirátství do snad pro muzikanty trochu finančně udržitelnější doby.
Spotify se pod vedením svého zakladatele Daniela Eka dlouho tvářilo, že bude součástí této nové éry. I proto jsme slýchali argumenty, že je důležité zachovat bezplatné, reklamou hrazené účty, aby vznikla masivní základna uživatelů, kteří pak postupně za službu začnou platit.
To se ale děje v daleko pomalejším tempu, než by si mnozí včetně Eka přáli. Z bezplatných účtů se tak spíše než cokoliv jiného stal nástroj, jak firma snižuje náklady a maximalizuje uživatelskou základnu.
Náznaky tu byly vždycky, ale loni Spotify definitivně odkrylo své ne zrovna bohulibé záměry. Služba oznámila, že přestane vyplácet honoráře za písně, které mají méně než tisíc přehrání za rok. Streamovací éra jde od začátku naproti spíš největším hvězdám na úkor menších tvůrců – v dobrém slova smyslu podivnějších muzikantů – a Spotify se to rozhodlo ještě umocnit.
Pomyslnou poslední kapkou pro mě ale bylo to, jak se celá aplikace stala pomalou a nepřehlednou. Že mi služba, kterou si platím hlavně kvůli hudbě, cpe i podcasty, mi nutně nevadí. Horší už je to s tím, že moje uložené playlisty překrývá kupou doporučení na hudbu, která mě ale vůbec nezajímá. Když už o mně sbírá tolik dat, nemůže mi alespoň nabízet něco, co mě má šanci chytnout?
Když jsem patřičně rozhněván účet na Spotify rušil, cítil jsem v tom trochu ironie. Základní možnosti, kam utéct, jsou totiž dvě. Apple Music moc nedává smysl, pokud nejste obětí značně uzavřeného ekosystému tohoto technologického giganta. Což nejsem. Druhá varianta je s rapperem Jay Z spojená aplikace Tidal.
Někteří věrní posluchači Wavu si možná pamatují, že právě Tidal jsem ve zdejší technologické rubrice v minulé dekádě ztrhal. Tidal se po uvedení na trh profiloval především jako streamovací služba, která nabízí lepší kvalitu zvuku. Přišlo mi to absurdní u Neilem Youngem podobně koncipovaného přehrávače Pono, stejně jako u Tidalu: kdo proboha vyžaduje od služeb a přehrávačů, které většina uživatelů poslouchá za pochodu na ulici, aby měly audiofilní zvukovou kvalitu?
Čtěte také
Tidal se od té doby ale posunul. Od akcentu na zvukovou kvalitu značně upustil a zbyla hlavně snaha platit hudebníky lépe než konkurence. Z audiofilského étosu zbyl hlavně design a funkčnost, které náročnějšího posluchače potěší mnohem víc než prostředí aplikace Spotify, které čím dál víc působí jako vizuální peklo reklamou polepeného podchodu. Možná je to algoritmy vycvičenými na náročných posluchačích, ale můžu vás ujistit, že Tidal vám bude dávat smysluplnější doporučení než konkurence – navíc daleko více jen v momentě, kdy si o ně řeknete.
Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.
I Tidal má ale nadále své mouchy. Honoráře jsou tu sice smysluplněji nastavené, ale pořád to není žádná sláva. Navíc je to při zanedbatelné velikosti uživatelské základny Tidalu pro živobytí muzikantů malá cena útěchy.
Strasti hudebníků rozhodně neukončí takzvané hlasování peněženkou v podobě podpory jedné trochu méně špatné streamovací platformy. Přímá podpora vašich oblíbených hudebníků je stále tím nejlepším způsobem, jak jim můžete pomoci. Nějaký ten drobný tržní signál v dnešní době ale taky neuškodí…
V čem všem zklamává Spotify posluchače i umělce? A jaké jsou streamovací alternativy? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.
Související
-
Stojí nová Jay Zho streamovací služba Tidal opravdu za to?
Tisková konference, na které byl minulé pondělí ohlášen restart streamovací služby Tidal, ukázala, čím chce její nový většinový vlastník Jay Z překonat konkurenci. ...
-
Zkuste Tidal: Streamovací službu, která má změnit hudební...
Jay-Z, který před nedávnem koupil streamovací službu Tidal, plánuje dnes re-launch. Ten doprovází masivní marketingová kampaň: tyrkysovou barvu, která symbolizuje T...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.