Jezdit v Praze na kole jako forma protestu. Magistrála se blokovala už před třiatřiceti lety
Pražská doprava je bitevní pole, na kterém se cyklistice dlouhodobě nedaří překročit obranný val mýtů. V posledních dnech obletěla sociální sítě fotka údajně nezodpovědného rodiče, který s malými dětmi vyrazil na kole přes jednu z holešovických křižovatek. Při srovnání podobných fotografií z jiných metropolí fotka rodiče s dítětem na cyklostezce tak absurdně nevypadá. Jaký je současný stav cyklistické infrastruktury v Praze rozebírám s Vratislavem Fillerem ze spolku AutoMat.
„V posledním volebním období vzniklo čtyřicet kilometrů cyklostezek nebo umožnění jízdy po chodníku. To vypadá docela dobře, ale pořád to nestačí. Cyklopruhy jsou víc vidět a za Scheinherra jich přibývalo dvakrát třikrát rychleji než předtím,“ poukazuje na nedávný trend dopravní expert AutoMatu Vratislav Filler.
Podle mediálně propíraného pražského cyklisty Sergio Almiedy ale nejsou cyklostezky dostatečně provázané a jde zejména o cyklopruhy nebo koridory na stávajících komunikacích pro auta nebo pěší. „Je to strašně jednoduché, je třeba budovat oddělené cyklostezky. To jsou trasy oddělené od pěších i ostatní dopravy. V Praze je pár set metrů, ostatní trasy jsou vždy smíšené. Cyklopruhy se objevují a mizí z ničeho nic,“ stěžuje si Almeida, který žil a dopravoval se na kole v různých evropských metropolích a na pražské magistrále nakreslil vlastnoručně cyklopruh, načež ho zajistila Policie.
Podle Fillera to zas tak jednoduché není. „Na cyklostezku je potřeba dva a čtvrt metru souvisle. Zjistíte, že byste to musel ubrat z parkování nebo z tramvajové zastávky. Udělat cyklostezku je najednou v centru neprosaditelné.“ V Praze je znát tendence k většímu začleňování, ale zůstávají řešení smíšená s chodci a často jde jen o legalizaci jízdy na chodníku. Duální infrastruktura se dá zřídit poměrně snadno, nevýhodou ale je, že neoddělí cyklisty od motorové dopravy a pěších.
Praha asi nikdy nebude Amsterdam. Město chce nabídnout řešení pro cyklisty, kteří jsou schopni jezdit v provozu. Zdejší vize je mít cyklodopravu jako doplňkový mód, čili asi 5 až 10 % objemu dopravy. Podle dat TSK se odbaví momentálně v Praze na kole 1 % veškeré dopravy. Mezi cyklisty se ovšem v Praze počítá 450 tisíc osob.
Podle ročního měření ovzduší organizace Senzorvzduchu koncentrace zdraví škodlivého oxidu dusičitého v Praze překračuje české i evropské normy a doporučení Světové zdravotnické organizace. Můžou za to z velké části silné koncentrace aut se spalovacími motory v ulicích města. „Alternativou k přebujelé automobilové dopravě je zkvalitňovat v Praze veřejnou dopravu. Prostor je hlavně v příměstské železnici. Nemáme S-Bahn, který by jezdil po deseti minutách z okrajových částí Prahy a Středočeského kraje. Stále přibývá laciná parkovací kapacita na ulici,“ vysvětluje Vratislav Filler, který vidí cestu ve snižování parkovacích míst v centru a naopak zřízení lepších P+R parkovišť na okrajích. Zajímavé je, že pražská magistrála byla vnímána jako šrám v pražském veřejném prostoru už v roce 1990.
Jak to vypadá s humanizací magistrály? Kdo všechno může využívat kvalitní cyklistickou infrastrukturu? Jaké jsou plány Evropského parlamentu na zvýšení podílu cyklistické dopravy v Evropské unii? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
