Jonáš Strouhal je doktor Mozek. Jeho umělecká diplomka je fungující ordinace

26. srpen 2017

Na pražském Žižkově vznikla ordinace doktora Mozka. Sídlí v Nau Gallery a vede ji absolvent pražské VŠUP Jonáš Strouhal. Uvnitř je opravdová vykachličkovaná čekárna, ale místo stetoskopu a tlakoměru tu visí brýle pro virtuální realitu a zařízení pro sledování mozkových vln. Lidé tu pro zlepšování koncentrace kreslí virtuální obrazy pomocí své mysli. Když se jim nějaký obzvlášť povede, z výtěžku za jeho prodej si můžou zaplatit celou terapii.

„Zkus zatnout zuby. Vidíš? Stopa štětce se přerušila. Proto musíš být při cvičení úplně uvolněný.“ Sedím ve žluté kožené židli uprostřed místnosti. Na hlavě mám brýle pro virtuální realitu a elektrody měřící moje mozkové vlny, které doplňují ušní klipsy. Před očima digitální plátno se shlukem propletených barevných čar. Obraz jsem namaloval bez rukou, jen činností svého mozku. Když se soustředím, stopa štětce je souvislá. Stačí na chvíli polevit a přeruší se.

„Děti to hrozně baví. Víc než hodinu se snažit, aby se pohnulo autíčko nebo kulička,“ říká mi autor téhle podivné ordinace, student Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jonáš Strouhal. Projekt se jmenuje Dr. Mozek a Strouhal ho vytvořil jako svoji diplomovou práci v ateliéru supermédií. Medicínské přístroje ale skutečně používá pro terapii – po pilotním provozu by Dr. Mozek měl pomáhat lidem, kteří mají problémy se soustředěním, trpí úzkostnými stavy nebo hyperaktivitou.

Místo léků virtuální realita

Funguje na podobném principu jako zařízení, která umožňují pohnout kuličkou jen myslí. Člověk volně tvoří na virtuálním plátně a maluje se mu tím snadněji, čím je uvolněnější a klidnější. „Snažíme se dosáhnout stavu, kdy je fyzická aktivita co nejmenší a zároveň je mysl připravená pro přijímání nových informací,“ vysvětluje Strouhal. Jedno sezení trvá 60 minut a pro efektivní terapii je jich potřeba zhruba 20. Mozek je v jejich průběhu odměňován za soustředění, z terapie by měl člověk odcházet s návykem, který mu zůstane už napořád.

Ordinace doktora Mozka v pražské Nau Gallery, instalace absolventa VŠUP Jonáše Strouhala

„Je to způsob, jak nahradit farmakologickou léčbu, která se třeba dětem s hyperaktivitou často předepisuje. V zahraničí je tzv. neurofeedback často používaná metoda, u nás už tolik ne – myslím, že je to dost i tím, že ji nehradí pojišťovna,“ vysvětluje Jonáš. Pokud během terapie člověk vytvoří esteticky zajímavou virtuální malbu, nechá ji Dr. Mozek přemalovat olejovými barvami a nabídne ke koupi na trhu s uměním. Když se obraz prodá, má dotyčný zaplacená všechna sezení. „Je to způsob, jak překlenout propast mezi těmi, co na to mají a nemají.“

Jeden takový obraz u něj visí v čekárně. Tvoří ho propletený shluk bílých plastických barevných čar na zeleném pozadí, spojených barevnými tečkami – místy, kde se mysl autora na chvíli přestala soustředit a pak znova začala. Naproti němu stojí čtyři žluté židle, na stolečku leží několik časopisů. „Chtěl jsem si pohrát s lékařskou estetikou a chtěl jsem, aby to tu vypadalo jako u opravdového doktora. Dával jsem si to dohromady víceméně sám, internet je úžasný v tom, že je na něm hrozně informací. Sám jsem nakoupil a vyzkoušel spoustu zařízení pro měření mozku z ciziny. Nakonec jsem si udělal i certifikát, abych tuhle terapii mohl odborně provádět, a sám jsem se musel naučit programovat,“ vysvětluje Jonáš. „Od začátku jsem nápad směřoval jak do světa umění, tak vědy. A musím říct, že reakce od vědců byla skvělá, protože věděli, že se o to opravdu zajímám a znám jejich terminologii.“

Od telepatické fontány k duševní hygieně

Ordinace doktora Mozka v pražské Nau Gallery, instalace absolventa VŠUP Jonáše Strouhala

„Mozek odměňujeme u mě v ordinaci za žádoucí činnost. Funguje to vlastně podobně jako zrcadlo – něco vidíme a na základě toho upravíme svůj vzhled, chování. V mém projektu je odměnou možnost malovat,“ říká Jonáš. S ovládáním skutečného světa pomocí mozku experimentoval už dřív. „Nechal jsem třeba přidělat autonaviják k zařízení pro sledování mozkových vln a hák k mrtvému stromu. Když jsem byl nervózní, strom se začal kácet, dokud jsem se neuklidnil.“ V Mariánských Lázních ho zase nechali mozkovými vlnami ovládat pumpy zdejší fontány.

„Chtěl bych, aby sem přišli i lidé, co neřeší úplně závažné problémy, ale jen se chtějí víc poznat, naučit se líp uvolnit,“ vysvětluje Jonáš na závěr. Pokud si chcete vyzkoušet, jaké to je stát se virtuálním malířem a přitom odejít třeba s trochu pevnější vůli, máte čas do konce srpna. Potom se Dr. Mozek vydá na cestu po výstavách a festivalech (najdete ho třeba na olomouckém PAFu), a až se vrátí, čeká ho už ostrý provoz. Jonáš Strouhal s ním má velké plány. „Líbilo by se mi, kdyby na takovou terapii lidi chodili běžně jako třeba do fitcentra. Začal jsem cítit tíhu odpovědnosti a chtěl jsem společnosti taky něco vrátit.“

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.