Kámoši chodí skejtovat, Radek místo toho v sedmnácti staví dům. Co vidí mladí na tiny housech?
Jsou mladí, ale už chtějí žít sami a ve svém. Sedmnáctiletý Radek i o devět let starší Nikola si staví dům. Je to spíš domek než dům, možná domeček – zkrátka tiny house. Zmenšenina rodinného domu na půdorysu obvykle mezi 20–50 m2. Radek se učí na truhláře a v dětství si rád stavěl bunkry, tiny house si staví sám a spíš pro radost. Nikola si na svůj domek našetřila během studií a chtěla by v něm brzy začít bydlet.
Z jedné strany fenomén tiny house táhne chatařská a trampská tuzemská tradice. Z druhé strany jde o instagramový trend ze zámoří, kde se s tiny housy roztrhl pytel po finanční krizi v roce 2008. Každopádně dokonale zapadá do současnosti. „Zjistila jsem, že by bylo fajn někde bydlet. Ale taky jsem zjistila, že nemám na to, abych si koupila byt. Navíc nevím, kde budu chtít být za měsíc, ne tak za dvacet let,“ přemýšlí Nikola, jak ke stavbě domečku došla.
Myšlenka tiny housu vychází u Nikoly paradoxně z cestování. Došlo jí, že k životu toho moc nepotřebuje. Snad jí minimalistický přístup a inspirace východními kulturami vydrží, protože v tiny housu opravdu moc místa nazbyt není.
Co schází domku na velikosti, získává na dostupnosti a mobilnosti. Nikola si svůj domek postavila na kolech, aby se dal snadno převézt. Lukáš Otevřel se svými spolupracovníky montují samostatný domek Done, který nepotřebuje být napojen na sítě. „Tohle je dobré v tom, že to strčíš na louku nebo do lesa a nemusíš se o nic moc starat. Pozemek nemusíš ani kupovat, prostě si ho na deset let pronajmeš,“ komentuje vlastnosti tiny housu Lukáš Otevřel. Levné stavení pro jednoho s možností měnit parcelu, kam se nevejde víc než jeden freelancer, zní jako model bydlení současnosti.
Sociolog bydlení Tomáš Hoření Samec potvrzuje, že mladí dospělí si uvědomují, jak je klasické bydlení čím dál hůř dostupné. „Ceny nemovitostí a často i nájemného zejména v Praze rostou rychleji než reálné mzdy. Co se týče toho, jak by mělo bydlení vypadat, je to představa, že ideální je vlastnické bydlení, jako je dům se zahradou. Nicméně toho snu je stále obtížnější dosáhnout,“ vykládá výsledky výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Tomáš Hoření Samec.
Sedmnáctiletý Radek z Karlových Varů sice bydlení ještě nutně nepotřebuje, hodlá ale zkušenosti ze stavění svého tiny housu zúročit při stavbě dalších domků na zakázku. „Je to mnohem těžší, než jsem si myslel, ale ta fyzická práce mě baví,“ uzavírá Radek, který místo skateování a poflakování po venku s kámoši chodí ve volném čase na stavbu.
Co je to tiny house? Proč si staví mladí lidé Nikola a Radek? Jsou tiny housy spíš chataření nebo klasické bydlení? Může být malý domek plnohodnotnou alternativou, když bydlení je čím dál hůř dostupné? Pusťte si celý příspěvek o tiny housech.
Související
-
Prolomit vlny: Ve 28 letech v menším, horším a dražším bytě než v prváku na vejšce
Už deset let žiju v Praze. Ale původně jsem z Moravy a blíží se situace, která už tu párkrát byla. Musím se přestěhovat.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.